About: http://linked.opendata.cz/resource/sukl/spc/section/SPC128194_doc-4-4     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : salt:Section, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
salt:hasSectionTitle
  • 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití (cs)
salt:hasOrderNumber
  • 004.004
salt:hasText
  • Perorální antikoncepční přípravky nechrání proti HIV infekcím (AIDS) nebo jiným pohlavně přenosným chorobám. Před zahájením a pravidelně v průběhu užívání hormonální antikoncepce se doporučuje podrobné lékařské vyšetření. Je zapotřebí odebrat kompletní osobní a rodinnou anamnézu. Opakovaná intermenstruální krvácení nebo neočekávané vaginální krvácení vyžadují další zhodnocení. 4.4.1 Známé poruchy a stavy Při hodnocení rizika a prospěchu perorální antikoncepce by si měl být lékař vědom stavů, při nichž může být zvýšeno riziko komplikací spojených s užíváním perorální hormonální antikoncepce: stavy, které vedou ke zvýšenému riziku rozvoje žilních tromboembolických komplikací, např. dlouhodobá imobilizace nebo rozsáhlé chirurgické výkony, vyšší věk, pozitivní rodinná anamnéza žilního tromboembolismu, obezita (BMI > 30 kg/m2) rizikové faktory arteriálních onemocnění např. kouření, hyperlipidemie, hypertenze (trvalé hodnoty systolického tlaku ( 140 mmHg nebo hodnoty diastolického tlaku ( 90 mmHg) a obezita diabetes mellitus těžké deprese i v anamnéze benigní tumory prsu, fibrocystická dysplazie, abnormální nález na mamogramu hypertenze (trvalé hodnoty systolického tlaku 140 - 159 mmHg nebo trvalé hodnoty diastolického tlaku 90 – 99 mmHg) kouření. Riziko kardiovaskulárních komplikací se zvyšuje s věkem a počtem vykouřených cigaret. 4.4.2 Tromboembolie a jiné vaskulární poruchy Užívání jakékoli kombinované perorální antikoncepce přináší zvýšené riziko žilního tromboembolismu (včetně hluboké žilní trombózy a plicní embolie) ve srovnání se situací, kdy k užívání nedochází. Riziko je nejvyšší během prvního roku užívání. Riziko je nižší než riziko žilního tromboembolismu spojeného s těhotenstvím, které se odhaduje na 60 případů na 100 000 těhotenství. Žilní tromboembolismus je fatální v 1 - 2 % případů. Epidemiologické studie naznačují, že incidence žilního tromboembolismu u uživatelek perorální antikoncepce s nízkou dávkou estrogenů (< 50 µg ethinylestradiolu) se pohybuje mezi 20 až 40 případy na 100 000 žen/rok, ale toto odhadnuté riziko kolísá dle typu gestagenu. Incidence žilního tromboembolismu u žen, které neužívají perorální antikoncepci, je 5 až 10 případů na 100 000 žen/rok. Riziko tromboembolických chorob v souvislosti s perorální antikoncepcí nezávisí na délce užívání a vymizí po ukončení užívání. Při užívání perorální antikoncepce bylo hlášeno dvoj až čtyřnásobné relativní riziko pooperačních tromboembolických komplikací. Relativní riziko žilní trombózy je u predisponovaných žen oproti ženám bez těchto dispozic dvojnásobné. V případě delší plánované imobilizace (např. při plánovaných operacích) je vhodné vysadit antikoncepci čtyři týdny před výkonem a obnovit za dva týdny po plné mobilizaci (viz také bod 4.2.3, 4.2.4). Každá pacientka by měla být ošetřujícím lékařem v případech plánovaných operací vždy dotázána, zda užívá perorální antikoncepci. Vzhledem ke zvýšenému riziku rozvoje tromboembolizace bezprostředně v období po porodu by perorální antikoncepce neměla být zahájena dříve než 3 týdny po porodu u žen, které nekojí. Po indukovaném nebo spontánním potratu ve 20. týdnu nebo po 20. týdnu těhotenství je možno zahájit užívání hormonální antikoncepce buď 21. den po zákroku nebo první den první spontánní menstruace před 21. dnem. Relativní riziko arteriální trombózy (např. cévní mozkové příhody, infarktu myokardu) je zvýšeno za přítomnosti dalších predisponujících faktorů, k nimž patří kouření cigaret, hypertenze, hyperlipidmie, obezita, diabetes, preeklamptická toxemie v anamnéze, valvulární srdeční vada, arteriální fibrilace a vyšší věk. Perorální antikoncepce obsahující 50 nebo více mikrogramů estrogenu je spojována s těmito závažnými vaskulárními komplikacemi. Riziko vaskulárních onemocnění může být sníženo u perorální antikoncepce obsahující nižší dávky estrogenů a gestagen, třebaže to nebylo nezvratně prokázáno. Riziko závažných kardiovaskulárních nežádoucích účinků se zvyšuje s věkem a při silném kouření. Toto riziko se výrazně projevuje ve věku nad 35 let u žen, které kouří. Ženy užívající hormonální antikoncepci by měly být důrazně vyzvány, aby nekouřily. U některých žen užívajících hormonální antikoncepci bylo hlášeno zvýšení krevního tlaku. Ze studií s perorální antikoncepcí obsahující 50 a více mikrogramů estrogenu vyplývá, že zvýšení je pravděpodobnější u starších žen a při prodlouženém užívání. U mnoha žen se zvýšený krevní tlak navrací po ukončení užívání perorální antikoncepce k normálu. Neexistuje rozdíl ve výskytu hypertenze mezi ženami, které antikoncepci dříve užívaly a nikdy neužívaly. Ženám trpícím hypertenzí (trvalé hodnoty systolického tlaku 140 - 159 mmHg nebo trvalé hodnoty diastolického tlaku 90 - 99 mmHg) by měl být před zahájením užívání krevní tlak korigován. Pokud dojde během léčby k významnému zvýšení krevního tlaku (při hodnotách systolického tlaku ( 140 mmHg nebo hodnotách diastolického tlaku ( 90 mmHg) mělo by být užívání perorální antikoncepce ukončeno. Obecně, pokud se objeví hypertenze během léčby hormonálními kontraceptivy je třeba ženu převést na nehormonální antikoncepci. Pokud nejsou vhodná jiná kontraceptiva, je možné pokračovat v užívání hormonální antikoncepce společně s anithypertenzní léčbou. V průběhu léčby hormonální antikoncepcí je doporučeno monitorování krevního tlaku. V souvislosti s užíváním perorální antikoncepce byly hlášeny klinické případy retinální trombózy. V případě neobjasněné přechodné, částečné nebo úplné ztráty vidění; objevení se rozostřeného vidění nebo diplopie; papiloedému nebo retinálních vaskulárních lézí je zapotřebí užívání perorální antikoncepce ukončit, neprodleně stanovit diagnózu a zahájit vhodnou léčbu. 4.4.3 Jaterní choroby Po onemocnění hepatitidou a od normalizace jaterních testů je před užíváním perorální antikoncepce zapotřebí odstupu nejméně tří měsíců. Výskyt benigních a maligních jaterních nádorů (jaterních adenomů a hepatocelulárních karcinomů) je vzácný. Kazuistiky kontrolních studií naznačují, že riziko těchto nádorů se může zvyšovat v souvislosti s užíváním a délkou užívání perorální antikoncepce. Ruptura benigních jaterních adenomů může způsobit úmrtí z důvodu krvácení do dutiny břišní. 4.4.4 Karcinom reprodukčních orgánů a prsů V případě nediagnostikovaného přetrvávajícího nebo rekurentního abnormálního vaginálního krvácení by měly být podniknuty příslušné kroky k vyloučení malignity. Otázkou výskytu karcinomu prsu, endometriálního, ovariálního a cervikálního karcinomu u žen užívajících estrogen-gestagenní antikoncepci se zabývalo mnoho epidemiologických studií. Třebaže jsou zprávy protichůdné, většina studií potvrzuje, že užívání perorální antikoncepce není spojeno se všeobecným zvýšením rizika rozvoje karcinomu prsu. V některých studiích bylo hlášeno zvýšené relativní riziko rozvoje karcinomu prsu, zejména v mladším věku. Toto zvýšené relativní riziko souviselo s délkou užívání. V rámci meta-analýzy 54 epidemiologických studií bylo hlášeno, že u žen, které užívají perorální antikoncepci nebo ji užívaly v posledních 10 letech, bylo zjištěno mírné zvýšení rizika diagnostikovaného karcinomu prsu, přestože i metastazující karcinomy mají tendenci se lokalizovat do prsou. Na základě dosud známých skutečností nelze rozhodnout, zda je zvýšení rizika způsobeno časnější diagnostikou karcinomu u žen užívajících antikoncepci, biologickým účinkem estrogen-gestagenní antikoncepce nebo kombinací obojího. Z této meta-analýzy rovněž vyplývá, že důležitým faktorem u karcinomu prsu je věk, kdy žena ukončí užívání antikoncepce; čím vyšší věk ukončení užívání, tím vyšší výskyt karcinomu prsu. Délka užívání se jeví méně důležitou. Možné zvýšení rizika karcinomu prsu by mělo být se ženou prodiskutováno a posouzeno riziko oproti přínosu kombinované perorální antikoncepce. Z některých studií vyplývá, že užívání perorální antikoncepce souvisí se zvýšením rizika cervikální neoplazie včetně cervikálního karcinomu u některých populací. Tyto závěry jsou však kontroverzní, protože nálezy mohou být způsobeny rozdíly v sexuálním chování a dalších faktorech. 4.4.5 Metabolické účinky Perorální antikoncepční přípravky mohou snižovat glukózovou toleranci. Tento účinek vykazuje přímou souvislost s dávkou estrogenu. Aditivně mohou gestageny zvyšovat sekreci inzulinu a vytvářet rezistenci k inzulinu, tento účinek se u různých gestagenů různí. U žen, které netrpí diabetem, se zdá, že perorální antikoncepce hladinu glukózy na lačno neovlivňuje. Vzhledem k prokázaným účinkům by měly být ženy ve stadiu prediabetu a ženy trpící diabetem během užívání perorální antikoncepce pečlivě monitorovány. Během užívání perorální antikoncepce vykazuje malé množství žen přetrvávající hypertriacylglyceridemii. U žen užívajících perorální antikoncepci byly nalezeny změny v sérových triacylglycerolech a lipoproteinech. 4.4.6 Bolest hlavy Při prvním záchvatu nebo exacerbaci migrény nebo recidivující, přetrvávající nebo úporné bolesti hlavy je zapotřebí přerušit užívání přípravku a vyšetřit příčinu. 4.4.7 Nepravidelné krvácení Zejména během prvních tří měsíců může nastat intermenstruální krvácení, špinění nebo absence pseudomenstruačního krvácení. Krvácení nebo špinění často spontánně odezní a většinou nepředstavuje závažnější problémy. Je zapotřebí vyšetřit organickou příčinu, stanovit diagnózu a v případě nutnosti vyloučit malignitu nebo těhotenství. U některých žen se může dostavit amenorea nebo oligorea, zvláště při pozitivní anamnéze. Absence pseudomenstruačního krvácení Pokud se u ženy pravidelně užívající antikoncepční tablety nedostaví pseudomenstruační krvácení, může žena pokračovat v užívání v dalším cyklu. Při přesném užívání lze tedy absenci jednoho pseudomenstruačního krvácení tolerovat. Nedostaví-li se však krvácení ani v další sedmidenní přestávce, je zapotřebí před dalším užíváním přípravku vyloučit těhotenství. Nedostaví-li se pseudomenstruační krvácení při podezření na nesprávné užívání, je rovněž nutno před dalším užíváním přípravku vyloučit těhotenství. 4.4.8 Chloazma Příležitostně se může objevit chloazma , zejména při chloasma gravidarum v anamnéze. Ženy užívající tento přípravek a inklinující k chloazmatům by se měly vyvarovat slunění nebo ultrafialového záření. Chloazma nemusí být vždy plně reverzibilní. Přípravek obsahuje laktosu. Pacientky se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsopcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. (cs)
salt:hasParagraph
is salt:hasSection of
is salt:hasSubSection of
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 109 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software