salt:hasText
| - Stejně jako u ostatních cefalosporinů nelze ani po pečlivé anamnéze vyloučit anafylaktický šok.
Každý gram Ceftriaxonu Sandoz 1g obsahuje 3.6 mmol (nebo 83 mg) sodíku. To je třeba vzít v úvahu u pacientů na sodíkové dietě.
Při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků včetně Ceftriaxonu Sandoz 1g byl zaznamenán průjem související s Clostridium difficile (CDAD), který může být mírného rozsahu až po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky ovlivňuje normální floru tlustého střeva, což vede k nadměrnému růstu C. difficile .
C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají ke vzniku CDAD. Linie C. difficile produkující hypertoxiny mohou způsobit zvýšenou morbiditu a mortalitu, jelikož tyto infekce mohou vzdorovat terapii a vyžadovat kolektomii. CDAD je třeba brát v úvahu u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem po užívání antibiotik. Pečlivé provedení anamnézy je nezbytné, jelikož k případům CDAD došlo v období až dvou měsíců po podávání antibakteriálních přípravků.
V případě podezření či potvrzení CDAD je možné, že bude třeba ukončit stávající antibiotickou léčbu, která není zaměřená na C. difficile . Je třeba přistoupit k doplňování tekutin a elektrolytů, doplňkovému podání bílkovin, antibiotické léčbě C. difficile , a k posouzení stavu chirurgickým zákrokem, pokud je to klinicky indikováno.
Tak jako při terapii jinými antibiotiky se i po ceftriaxonu mohou objevit superinfekce necitlivými mikroorganismy.
Stíny mylně považované za žlučové kameny byly pozorovány při echografických vyšetřeních žlučníku, obvykle po dávkách převyšujících normální doporučenou dávku. Tyto stíny jsou však sraženiny kalciové soli ceftriaxonu, které obvykle vymizí po ukončení nebo přerušení terapie přípravkem Ceftriaxon Sandoz 1 g. Tato pozorování byla jen zřídka spojena se vznikem obtíží. ,Vyskytnou-li se obtíže doporučuje se použít konzervativní nechirurgické postupy. Přerušení terapie přípravkem Ceftriaxon Sandoz 1 g při těchto příznacích je na uvážení konzultujícího lékaře.
Byly hlášeny případy smrtelné reakce s vápenatými sraženinami ceftriaxonu v plicích a ledvinách u novorozenců narozených předčasně i v termínu, mladších jednoho měsíce. �Nejméně jeden z nich dostal ceftriaxon a kalcium v různou dobu a různými intravenózními sety. Dostupné vědecké údaje nepotvrzují výskyt intravaskulárních sraženin u jiných pacientů než novorozenců, kterým byl podán ceftriaxon a roztoky či jiné produkty obsahující kalcium. Studie in vitro prokázaly, že u novorozenců existuje zvýšené riziko srážení ceftriaxonu a vápníku ve srovnání s ostatními věkovými skupinami.
U žádné věkové skupiny pacientů nelze kombinovat či podávat ceftriaxon současně s jakýmikoliv i.v. roztoky obsahujícími kalcium, ani v případě použití různých infuzních setů nebo různých míst infuze.
U pacientů starších než 28 dní však lze podávat ceftriaxon a roztoky obsahující kalcium postupně, jeden po druhém, jsou-li použity infuzní hadičky v různých místech, nebo jsou-li infuzní hadičky vyměněny nebo důkladně vypláchnuty fyziologickým roztokem mezi jednotlivými infuzemi s cílem zamezit srážení. U pacientů, kde je nutná nepřetržitá infuze TPN roztoky obsahujícími kalcium mohou zdravotníci zvážit užití alternativní antibiotické léčby, u níž není podobné riziko vzniku sraženin. Je-li užití ceftriaxonu považováno za nezbytné u pacientů, kteří vyžadují nepřetržitou výživu, lze podávat roztoky TPN a ceftriaxon současně, avšak pouze pomocí různých infuzních hadiček v různých místech. V alternativním případě lze infuzi TPN roztoku po dobu infuze ceftriaxonu přerušit s přihlédnutím na doporučené vypláchnutí infuzních hadiček mezi jednotlivými roztoky (viz oddíly 4.3, 4.8, 5.2 a 6.2)
U pacientů léčených ceftriaxonem byly výjimečně zaznamenány případy pankreatitidy s možnou etiologií biliární obstrukce. U většiny pacientů byly zjištěny rizikové faktory biliární stáze a biliárního kalu, např. rozsáhlá předchozí terapie, závažné onemocnění a celková parenterální výživa. Úlohu ceftriaxonu jako spouštěče či doprovodného faktoru tvorby žlučových sraženin nelze vyloučit.
V případech závažné jaterní a ledvinové nedostatečnosti je třeba snížit dávkování podle uvedených doporučení.
Pro dávkování uvedené v bodě „Dávkování a způsob podání“ je uvedena bezpečnost a účinnost ceftriaxonu u novorozenců, kojenců a dětí. Studie prokazují, že stejně jako ostatní cefalosporiny může ceftriaxon vytěsňovat bilirubin ze sérového albuminu.
Ceftriaxon Sandoz 1g by neměl být použit u novorozenců (zejména nedonošených) z důvodu rizika vzniku bilirubinové encefalopatie.
V průběhu dlouhodobější terapie se doporučuje pravidelně kontrolovat celkový krevní obraz.
V případě využití lidokainu jako rozpouštědla lze používat roztoky ceftriaxonu pouze k intramuskulárním injekcím.
(cs)
|