| salt:hasText
| - Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u několika živočišných druhů. Obecně platí, že latanoprost je dobře snášen. Má velmi příznivé bezpečnostní rozpětí; dávka vyvolávající projevy celkové toxicity je přinejmenším tisíckrát vyšší než klinická dávka lokálně aplikovaná do očí. Vysoké dávky latanoprostu, přibližně stokrát překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti, podané intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení respirační frekvence, ke které došlo pravděpodobně při krátkodobé bronchokonstrikci. Ve studiích na zvířatech nebylo zjištěno, že by latanoprost měl senzibilizující vlastnosti.
Při použití dávek až do 100 mikrogramů/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogramů/oko/den) u králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko. U opic však latanoprost způsobil zvýšení pigmentace duhovky.
Mechanismem zvýšené pigmentace je pravděpodobně stimulace tvorby melaninu v melanocytech duhovky, ale nebyly pozorovány proliferativní změny. Změna barvy duhovky může být trvalá.
Během studií zabývajících se chronickou oční toxicitou podávání latanoprostu v dávce 6 mg/oko/den způsobilo rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších, než je klinická dávka. U lidí tento účinek nebyl pozorován.
V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém testu u myší byl latanoprost vyhodnocen jako negativní. Na lidských lymfocytech in vitro byly pozorovány chromozomální aberace. Obdobné účinky byly prokázány u přirozeně se vyskytujícího prostaglandinu F2α, z čehož vyplývá, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu látek.
Výsledky dalších studií zabývajících se mutagenicitou s využitím neplánované syntézy DNA in vitro/in vivo u potkanů byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií zabývajících se karcinogenicitou u myší a potkanů byly negativní.
Při studiích prováděných na zvířatech nebyl u latanoprostu zjištěn účinek na samčí ani samičí fertilitu. Po nitrožilním podání latanoprostu (5, 50 a 250 mg/kg/den) nebyla u potkanů pozorována embryotoxicita. Latanoprost však vykazoval embryoletální účinky u králíků při dávkách 5 mikrogramů/kg/den a vyšších.
Dávka 5 mg/kg/den (přibližně stonásobek klinické dávky) způsobila významnou embryofetální toxicitu charakterizovanou zvýšeným výskytem pozdní resorpce a potratů a sníženou hmotností plodu.
Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)