| salt:hasText
| - Pacienti s anamnézou alergie, astmatu či nepříznivých reakcí na jódové kontrastní látky vyžadují zvláštní pozornost. V takových případech je třeba zvážit preventivní podání kortikosteroidů či antagonistů histaminu H1 a H2.
Riziko výskytu závažných nežádoucích reakcí po podání Omnipaque je považováno za nízké. Jódové kontrastní látky však mohou vyvolat anafylaktické reakce či jiné projevy přecitlivělosti . Před podáním látky by proto pro takový případ měly být připraveny všechny potřebné kroky, včetně zajištění všech potřebných léků a vybavení. Doporučuje se užívat zavedenou kanylu či katetr, která zajistí rychlý intravenózní přístup po celou dobu vyšetření.
Neionické kontrastní látky jeví in vitro nižší vliv na koagulační aktivitu než látky ionické. Při vaskulární katetrizaci je třeba velmi pečlivě vážit angiografický postup a často vyplachovat katetr heparinizovaným solným roztokem, čímž se minimalizuje riziko trombózy a embolie, vyvolané vyšetřením .
Před a po podání látky je zapotřebí zajistit náležitou hydrataci. To se týká zejména pacientů s mnohočetným myelomem, diabetem, ledvinovou dysfunkcí, dále kojenců, malých dětí i starších osob. Děti do jednoho roku věku, a zvláště pak novorozenci jsou citliví na narušení rovnováhy elektrolytů a hemodynamické změny.
Zvýšenou péči je také nutno věnovat pacientům, trpícím závažným srdečním onemocněním nebo plicní hypertenzí , u nichž může dojít k hemodynamickým změnám či arytmii.
Stejnou péči je nutno věnovat pacientům s akutním cerebrálním onemocněním, nádorem či epilepsií, kteří mají sklon k záchvatům. Zvýšené riziko záchvatů a nepříznivých neurologických reakcí hrozí i u alkoholiků a drogově závislých . Několik pacientů si po myelografii stěžovalo na dočasné zhoršení sluchu či dokonce ohluchnutí, které je přičítáno poklesu tlaku spinálního moku následkem lumbální punkce jako takové.
Aby se předešlo akutnímu ledvinovému selhání po podání kontrastní látky, je nutno věnovat zvýšenou pozornost i pacientům s narušenou funkcí ledvin či diabetem.
Zvýšené riziko hrozí i u pacientů s paraproteinémií (myelomatózou a Waldenströmovou makroglobulinémií).
Preventivní opatření mimo jiné zahrnují:
zajištění vysoce rizikových pacientů
zajištění adekvátní hydratace, pokud je to nutné, pak i intravenózní infúzí, která bude zahájena před podáním preparátu a ukončena poté, co ledviny kontrastní látku vyloučí.
vyvarování se jiné zátěže ledvin, jako jsou např. nefrotoxické látky, orální cholecystografika, svorkování cév, angioplastika ledvinových arterií či rozsáhlé chirurgické zákroky, a to až do chvíle, kdy bude kontrastní látka z těla odstraněna.
odložení opakovaného vyšetření s kontrastní látkou do doby, kdy se ledvinové funkce vrátí k úrovni před vyšetřením.
U pacientů trpících diabetem, kterým je podáván metformin, je třeba monitorovat před intravaskulárním podáním jódované kontrastní látky hodnotu S-kreatininu a dodržovat následující instrukce, aby se předešlo nebezpečí laktátové acidózy.
Při normálních hodnotách S-kreatininu / renálních funkcí:
Od podání kontrastní látky by mělo být přerušeno podávání metforminu a léčba by neměla být obnovena dříve než 48 hodin poté, nebo dokud se renální funkce / S-kreatinin neustálí na normálu.
Při abnormálních hodnotách S-kreatininu / renálních funkcí:
V tomto případě přerušte podávání metforminu a vyšetření kontrastní látkou proveďte za 48 hodin od přerušení léčby. Další léčba metforminem by měla pokračovat pouze tehdy, pokud renální funkce / S-kreatininu zůstávají nezměněny.
V akutních případech, kdy renální funkce jsou abnormální nebo neznámé, musí lékař sám posoudit riziko a výhody vyšetření kontrastní látkou a provede patřičná opatření:
přerušeno podávání metforminu
dostatečná hydratace pacienta
monitoroce renálních funkcí
sledování pacienta ve vztahu k příznakům laktátové acidózy
Zvláštní péči vyžadují pacienti se závažným narušením ledvinové či jaterní funkce, neboť tyto poruchy mohou významně zpozdit clearance kontrastní látky. Pacientům na dialýze lze kontrastní látku pro rentgenové vyšetření podat za předpokladu, že budou bezprostředně poté podrobeni dialýze.
Existuje potenciální nebezpečí přechodné jaterní dysfunkce.
Podání jódové kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis . Pokud jsou zákroku podrobení pacienti s feochromocytomem , doporučuje se preventivně podat alfa-blokátory, zabraňující vzniku hypertenzní krize. Zvláštní péče by měla být věnována pacientům s hyperthyreózou. U pacientů s polynodózní strumou může po injekci s jódovou kontrastní látkou vyvstat riziko hyperthyreózy. Je také nutno počítat s možností, že podání kontrastní látky vyvolá přechodnou hyperthyreózu u předčasně narozených kojenců.
Extravazace kontrastní látky může vzácně způsobit i lokální bolest a otok, který obvykle mizí bez dalších následků. Byl však už pozorován i zánět a dokonce nekróza tkáně. Jako rutinní opatření se doporučuje zvednutí postiženého místa a jeho chlazení. Dojde-li ke compartment (úžinovému) syndromu, může být zapotřebí chirurgická dekomprese.
Délka pozorování
Po podání kontrastní látky by měl být pacient sledován nejméně 30 minut, během nichž se obvykle projeví závažné vedlejší účinky. K nežádoucím reakcím však může dojít i později.
Intratekální aplikace:
Pacienti po myelografii by po vyšetření měli po dobu jedné hodiny zůstat v klidu s hlavou a hrudí zvednutou v úhlu 20°. Poté mohou chodit, musí se však vyvarovat shýbání. Pokud i nadále leží na lůžku, měly by být hlava a hrudník vyvýšeny po dalších šest hodin. Pacienti, u nichž je podezření na vyšší pohotovost k záchvatům, by po tuto dobu měli být pod dohledem. Ambulantní pacienti by neměli být po prvních dvacet čtyři hodin ponecháni zcela o samotě.
U pacientů, léčených v posledních dvou týdnech interleukinem 2 hrozí zvýšené riziko zpožděných reakcí (chřipkové příznaky či kožní reakce).
Všechny jódové kontrastní látky mohou zkreslit výsledky testů štítné žlázy. Schopnost její tkáně vázat jód může být omezena až několik týdnů.
Vysoká koncentrace kontrastní látky v séru a moči může zkreslovat laboratorní testy in vitro na obsah bilirubinu, bílkovin či anorganických látek (tj. železa, mědi, vápníku a fosfátu). Nedoporučuje se proto provádět testy na tyto látky v den použití Omnipaque.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)