| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Jiná antiepileptika.
ATC kód: N03AX09
Mechanizmus účinku
Výsledky farmakologických studií svědčí o tom, že lamotrigin je frekvenčně a napěťově závislým („use- and voltage- dependent”) blokátorem napěťově řízených sodíkových kanálů. Způsobem závislým na frekvenci a napětí blokuje rychle opakované výboje akčních potenciálů na neuronech a inhibuje uvolňování glutamátu (neurotransmiter, který hraje klíčovou úlohu ve vzniku epileptických záchvatů). Tyto účinky se pravděpodobně podílejí na antikonvulzívních vlastnostech lamotriginu.
Mechanizmus kterým je lamotrigin účinný v léčbě bipolární poruchy nebyl stanoven, ačkoliv je patrně důležitá interakce se sodíkovými kanály ovládanými napětím.
Farmakodynamické účinky
Ve studiích uspořádaných ke zhodnocení účinků léčiv na centrální nervový systém se výsledky získané po podání dávek 240 mg lamotriginu zdravým dobrovolníkům nelišily od výsledků po podání placeba, zatímco jak fenytoin v dávce 1000 mg, tak diazepam v dávce 10 mg významně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a navodily subjektivní sedativní příznaky.
V jiné studii jednorázově podané perorální dávky 600 mg karbamazepinu významně zhoršily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a zrychlily srdeční frekvenci, zatímco výsledky získané po podání lamotriginu v dávkách 150 mg a 300 mg se nelišily od výsledků po aplikaci placeba.
Klinická účinnost a bezpečnost u dětí ve věku 1 až 24 měsíců
Účinnost a bezpečnost přídatné léčby u pacientů ve věku 1 až 24 měsíců s parciálními záchvaty byla sledována v malé dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s vysazováním léku. Léčba byla zahájena u 177 dětí s dávkovacím titračním schémetem podobným jako u dětí ve věku 2 až 12 let. Vzhledem k tomu, že nejnižší dostupnou silou lamotriginu jsou 2 mg tablety, bylo v některých případech během titrační fáze použito standardní dávkovací schéma (například podání 2 mg tablet obden byla-li vypočtená dávka nižší než 2 mg). Plazmatické hladiny byly měřeny na konci 2. týdne titrace, a následující dávka byla buď snížena, nebo nebyla zvýšena, pokud koncentrace přesáhla 0,41 μg/ml, tj. očekávanou koncentraci u dospělých ve stejném čase. Snížení dávky až o 90 % bylo nutné u některých pacientů na konci 2. týdne. Celkem 38 respondérů (> 40 % snížení četnosti výskytu křečí) bylo randomizováno k léčbě placebem, nebo k pokračování léčby lamotriginem. Poměr jedinců, u kterých došlo k selhání léčby byla 84% (16/19 jedinců) ve skupině s placebem a 58% (11/19 jedinců) ve skupině s lamotriginem. Rozdíl nebyl statisticky významný: 26,3 %, CI95 % - 2,6 % <> 50,2 %; p=0,07.
Celkem 256 dětem ve věku mezi 1 až 24 měsíci byl podáván lamotrigin v dávkách 1 až 15 mg/kg/den během období až 72 týdnů. Bezpečnostní profil lamotriginu byl u dětí ve věku 1 měsíce až 2 roky podobný profilu u starších dětí kromě toho, že bylo klinicky signifikantní zhoršení křečí ( ≥ 50%) hlášeno častěji u dětí mladších 2 let (26 %) ve srovnání se staršími dětmi (14 %).
Klinická účinnost a bezpečnost u Lennox-Gastautova syndromu
Nejsou dostupná data ohledně monoterapie u křečí při Lennox-Gastautově syndromu.
Klinická účinnost v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou
Účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I byly hodnoceny ve dvou klinických studiích.
Studie SCAB2003 byla multicentrická, dvojitě zaslepená, s dvojitým podáním placeba i aktivní látky, placebem a lithiem kontrolovaná, randomizovaná s fixní dávkou zaměřenou na dlouhodobou prevenci relapsů a rekurencí výskytu depresí a/nebo výskytu manických projevů u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří v nedávné době prodělali nebo měli současně probíhající depresivní epizodu. Po úvodní stabilizaci lamotriginem v monoterapii nebo přídatné léčbě byli pacienti náhodně zařazeni do jedné z pěti terapeutických skupin: lamotrigin (50, 200, 400 mg/den), lithium (hladina v séru od 0,8 do 1,1 mmol/l) nebo placebo po dobu maximálně 76 týdnů (18 měsíců).
Primárním výsledným parametrem byla “doba do intervence pro poruchu nálady” (TIME), kde intervencí byla buď přídatná farmakoterapie, nebo léčba elektrošoky (ECT). Studie SCAB2006 měla podobné uspořádání jako studie SCAB2003, ale od studie SCAB2003 se lišila hodnocením flexibilní dávky lamotriginu (100 až 400 mg/den) a zařazením pacientů s bipolární poruchou typu I, u kterých se v nedávné době vyskytla, nebo právě probíhala manická epizoda. Výsledek je znázorněn v tabulce 7.
�
Tab. 7: Souhrn výsledků ze studií hodnotících účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I
„Podíl“ pacientů bez příznaků v 76. týdnu
Studie SCAB2003
Bipolární porucha typu I
Studie SCAB2006
Bipolární porucha typu I
Vstupní kritéria
Depresivní epizoda
Manická epizoda
lamotrigin
lithium
placebo
lamotrigin
lithium
placebo
bez intervence
0,22
0,21
0,12
0,17
0,24
0,04
hodnota p, log rank test
0,004
0,006
-
0,023
0,006
-
bez depresí
0,51
0,46
0,41
0,82
0,71
0,40
hodnota p, log rank test
0,047
0,209
-
0,015
0,167
-
bez mánie
0,70
0,86
0,67
0,53
0,64
0,37
hodnota p, log rank test
0,339
0,026
-
0,280
0,006
-
Podpůrné analýzy doby do výskytu první depresivní epizody a doby do výskytu prvních příznaků mánie/hypománie nebo smíšené epizody prokázaly, že pacienti léčení lamotriginem mají výrazně delší dobu k výskytu první epizody deprese, než pacienti s placebem, a rozdíly léčby z hlediska času do výskytu mánie/hypománie, nebo smíšených epizod nebyly statisticky významné.
Účinnost lamotriginu v kombinaci se stabilizátory nálady nebyla adekvátně studována.
Analýza míry sebevražednosti
Výskyt sebevražedných myšlenek a chování byl hodnocen v seskupené analýze placebem kontrolovaných studií s lamotriginem u řady indikací, kterých se zúčastnilo celkem 6467 pacientů.
V podskupině klinických studií u pacientů s bipolární poruchou byla míra těchto příhod numericky, avšak nikoliv statisticky vyšší u pacientů léčených lamotriginem (29/1212 [2,4 %])v porovnání s placebem (19/1054 [1.8 %]). V seskupené analýze psychiatrických indikací byly u pacientů léčených lamotriginem příhody častější v prvním měsíci léčby. Příhody související se sebevražedným chováním byly častější u mužů.
V podskupině klinických studií u pacientů s epilepsií nebyly rozdíly v míře příhod mezi lamotriginem a placebem statisticky významné. I když počet udávaných sebevražedných myšlenek a chování byl příliš malý (6/1073 [0,6 %] u lamotriginu a 2/805 ([0,3 %] u placeba) na to, aby umožnil dokonalé porovnání mezi léčebnými skupinami, relativní míra uváděná v této analýze studií s lamotriginem je v souladu s uváděným skupinovým účinkem antiepileptik (viz bod 4.4).
Studie účinnosti lamotriginu na srdeční převodní systém
Studie u zdravých dospělých dobrovolníků hodnotily vliv opakovaných dávek lamotriginu (až 400 mg/den) na srdeční převodní systém pomocí 12-svodového EKG. Ve srovnání s placebem nedošlo ke klinicky signifikantním účinkům lamotriginu na interval QT.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)