salt:hasText
| - U nejzávažnějších případů pneumokokové pneumonie nemusí Levofloxacin Actavis představovat optimální léčbu.
Nozokomiální infekce vyvolané P. aeruginosa mohou vyžadovat kombinovanou léčbu.
Délka infuze
Má se dodržet doporučená délka infuze alespoň 30 minut pro 250 mg přípravku Levofloxacin Actavis nebo 60 minut pro 500 mg přípravku Levofloxacin Actavis. U ofloxacinu je známo, že v průběhu infuze může vzniknout tachykardie a přechodný pokles krevního tlaku. Ve vzácných případech, jako následek výrazného poklesu krevního tlaku, může dojít k oběhovému kolapsu. Dojde-li k nápadnému poklesu krevního tlaku v průběhu infuze levofloxacinu (l-izomeru ofloxacinu), musí být infuze okamžitě přerušena.
Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA)
Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je velmi pravděpodobně rezistentní i na fluorochinolony, včetně levofloxacinu. Levofloxacin se proto nedoporučuje v léčbě suspektních nebo známých infekcí vyvolaných MRSA, pokud laboratorní výsledky nepotvrdily citlivost mikroorganizmu na levofloxacin (viz bod 5.1).
Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida, která je vzácně pozorována, postihuje zejména Achillovu šlachu a může někdy vést až k její ruptuře. Riziko tenditidy a ruptury šlachy je zvýšeno u starších pacientů a současným podáváním kortikosteroidů. Pečlivé monitorování těchto pacientů je proto nezbytné, je-li u nich předepsán Levofloxacin Actavis. Všichni pacienti mají být informovat lékaře, jestliže se objeví příznaky tendinitidy. Při podezření na tendinitidu, je nutno okamžitě zastavit podávání levofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací).
Onemocnění způsobená Clostridium difficile
Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, který se objeví v průběhu nebo po ukončení léčby přípravkem Levofloxacin Actavis, může být známkou kolitidy vyvolané patogenem Clostridium difficile, jejíž nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit podávání přípravku Levofloxacin Actavis a bez prodlení poskytnout pacientovi vhodnou podpůrnou léčbu a specifickou terapii (např. metronidazol nebo vankomycin perorálně). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány.
Pacienti s predispozicí k záchvatům
Levofloxacin Actavis je kontraindikován u pacientů s anamnézou epilepsie a u pacientů s predispozicí k záchvatům by měl být, stejně jako ostatní chinolony, užíván s mimořádnou opatrností. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty léčené současně fenbufenem a obdobnými nesteroidními protizánětlivými léky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz také bod 4.5). V případě rozvoje epileptického záchvatu je nutné léčbu levofloxacinem ukončit.
Pacienti s deficiencí G-6-fosfát dehydrogenázy
Pacienti s latentní nebo zjevnou poruchou glukóza-6-fosfát-dehydrogenázové aktivity mohou být náchylní k hemolytickým reakcím, jsou-li léčeni chinolonovými antibakteriálními látkami, a proto je při léčbě levofloxacinem zapotřebí opatrnosti.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože je levofloxacin vylučován převážně ledvinami, je vhodné dávky přípravku Levofloxacin Actavis u pacientů s poruchou funkce ledvin upravit (viz bod 4.2).
Reakce z přecitlivělosti
Levofloxacin může způsobovat závažné, potencionálně fatální reakce z přecitlivělosti (například angioedém až anafylaktický šok), někdy i po podání úvodní dávky (viz bod 4.8). Pacienti mají okamžitě přerušit léčbu a kontaktovat svého lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, aby mohla být přijata vhodná urgentní opatření.
Hypoglykemie
Stejně jako u všech chinolinů, může i u přípravku Levofloxacin Actavis dojít k rozvoji hypoglykemie, obvykle u diabetických pacientů současně léčených perorálními antidiabetiky (například glibenklamidem) nebo inzulinem. U těchto diabetiků se doporučuje pečlivě monitorovat hladinu glukózy v krvi (viz bod 4.8).
Prevence fotosenzibilizace
Přestože se fotosenzibilizace objevuje u léčby levofloxacinem velmi vzácně, doporučuje se pacientům nevystavovat se silnému slunečnímu záření nebo umělým UV paprskům (např. horské slunce, solárium), aby fotosenzibilizaci předešli.
Pacienti léčení antagonisty vitaminu K
Vzhledem k možným zvýšeným hodnotám koagulačních parametrů (protrombinový čas (Quickův test)/INR) a/nebo krvácení u pacientů léčených levofloxacinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin) musí být sledovány i koagulační parametry, pokud jsou tyto přípravky užívány souběžně (viz bod 4.5).
Psychotické reakce
U pacientů léčených chinolony, včetně levofloxacinu, byly pozorovány psychotické reakce. Ve velmi vzácných případech vedly tyto stavy k sebevražedným myšlenkám a sebepoškozujícímu chování, někdy i v důsledku podání jediné dávky levofloxacinu (viz bod 4.8). V případě rozvoje takovéto rekce je nutné přerušit léčbu a přijmout příslušná opatření. U pacientů s psychotickými poruchami a u pacientů s anamnézou psychiatrického onemocnění je třeba dbát při léčbě opatrnosti.
Prodloužení intervalu QT
Při používání fluorochinolonu včetně levofloxacinu, je třeba dbát opatrnosti u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení intervalu QT, jako jsou například:
syndrom vrozeného prodloužení intervalu QT
současná léčba přípravky prodlužujícími interval QT (například IA a III. třída antiarytmik, tricyklická antidepresiva, makrolidy)
nekorigovaná nerovnováha minerálů (například hypokalemie, hypomagnesemie)
vyšší věk
srdeční onemocnění (například srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie) (viz body 4.2 Dávkování u starších pacientů , 4.5, 4.8, 4.9).
Periferní neuropatie
U pacientů léčených fluorochinolony, včetně levofloxacinu, byla hlášena senzorická nebo senzoricko-motorická periferní neuropatie. Její nástup může být rychlý. Pokud u pacienta dojde k projevům neuropatie, je třeba léčbu ukončit, aby nedošlo k ireverzibilnímu poškození.
Opiáty
U pacientů léčených levofloxacinem může při testu na přítomnost opiátů v moči dojít k falešně pozitivnímu výsledku. Může být nezbytné použít více specifickou metodu.
Postižení jater a žlučových cest
U pacientů léčených levofloxacinem byly hlášeny případy jaterní nekrózy až život ohrožujícího jaterního selhání, zejména pak u pacientů s jiným základním onemocněním, například sepsí (viz bod 4.8). Pacienty je třeba upozornit, aby přerušili léčbu a kontaktovali lékaře v případě rozvoje projevů jaterního postižení, například anorexie, žloutenky, tmavé moči, svědění nebo bolesti břicha.
Tento léčivý přípravek obsahuje 7,70 mmol (177,10 mg) sodíku na 50 ml, 15,40 mmol (354,20 mg) sodíku na 100 ml roztoku. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu u pacientů s kontrolovaným obsahem sodíku v dietě a u pacientů, kde je nutné omezení tekutin.
(cs)
|