Ambroxol je po perorálním podání rychle a téměř kompletně absorbován. T max je dosaženo za 1-3 hodiny po perorálním podání. Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání je snížena o 1/3 first pass efektem, s následnou tvorbou metabolitů (dibromantranilová kyselina, glukuronidy). Ambroxol se snadno váže na plasmatické bílkoviny (80-90%). Terminální poločas v plasmě je 7-12 hodin. Plasmatický poločas ambroxolu a jeho metabolitů činí asi 22 hodin. Po parenterálním podání přípravku je jeho koncentrace v plicích vyšší než v plasmě. Ambroxol prostupuje do likvoru, mateřského mléka a prochází placentární bariérou. Přibližně 90% podané dávky je vylučováno ledvinami ve formě metabolitů tvořených v játrech. Méně než 10% ambroxolu je vyloučeno v nezměněné formě. Renální clearance je přibližně 53 ml/min. Vzhledem k vysoké vazbě na sérové bílkoviny, velkému distribučnímu objemu a pomalé zpětné difúzi ze tkání do krve, nedokáže dialýza ani forsírovaná diuréza ovlivnit eliminaci ambroxolu. Při těžkých poruchách jaterních funkcí může být clearance ambroxolu snížena o 20-40%. Při těžké renální insuficienci hrozí riziko akumulace metabolitů.
(cs)