| salt:hasText
| - Antikoagulancia: při studiu lékových interakcí zvyšoval flukonazol u zdravých mužů protrombinový čas (12%) při podávání warfarinu. Po zkušenostech s uvedením přípravku na trh, stejně jako u ostatních azolových antimykotik, byly hlášeny krvácivé příhody (podlitiny, epistaxe, krvácení do gastrointestinálního traktu, hematurie a melena). Tyto nežádoucí účinky byly důsledkem prodloužení protrombinového času u pacientů užívajících warfarin současně s flukonazolem. Protrombinový čas u pacientů užívajících antikoagulancia kumarinového typu by měl být pečlivě monitorován.
Krátkodobě působící benzodiazepiny: po perorálním podávání midazolamu flukonazol způsoboval jeho významné zvýšení koncentrace s následnými psychomotorickými účinky. Tento účinek flukonazolu na midazolam se zdá být zřetelnější po perorálním podání flukonazolu než po jeho intravenózním podání. Jestliže u pacientů léčených flukonazolem je nutná souběžná léčba benzodiazepiny, mělo by se uvažovat o možném snížení jejich dávek, a pacienti by měli být monitorováni s ohledem na tuto skutečnost.
Látky obsahující sulfonylmočovinu: Flukonazol u zdravých osob prodlužoval sérový poločas současně podávaných perorálních sloučenin sulfonylmočoviny (chlorpropamid, glibenclamid, glipizid a tolbutamid). Flukonazol a perorální látky obsahující sulfonylmočovinu lze u diabetiků podávat souběžně, je však třeba mít trvale na paměti možnost hypoglykemického stavu a proto častěji kontrolovat glykemii.
Hydrochlorothiazid: souběžné podávání mnohočetných dávek hydrochlorothiazidu zdravým dobrovolníkům užívajícím flukonazol způsobuje zvýšení plazmatické koncentrace flukonazolu o 40%. Tento fakt není důvodem pro změnu dávkovacího režimu flukonazolu o osob souběžně užívajících diuretika, ale ordinující lékař by si toho měl být vědom.
Fenytoin: souběžné podávání flukonazolu a fenytoinu může klinicky významným způsobem zvýšit hladinu fenytoinu. Při souběžném podávání obou léků je nutné sledovat hladiny fenytoinu a příslušnou dávku fenytoinu upravovat podle rozmezí terapeutických hladin.
Perorální antikoncepční přípravky: při současném podávání flukonazolu v dávce 50 mg a perorálních kontraceptiv nedochází k významnější změně sérové hladiny u ethinylestradiolu a levonorgestrelu, avšak při dávce 200 mg denně je plocha pod křivkou sérové koncentrace ethinylestradiolu zvýšena o 40% a levonorgestrelu o 24%. Je tedy nepravděpodobné, že by opakované podávání flukonazolu v těchto dávkách ovlivňovalo účinnost kombinovaných perorálních kontraceptiv.
Ve studii s podáváním 300 mg flukonazolu jednou týdně se zvýšily hodnoty AUC etinylestradiolu o 24 % a noretindronu o 13 %.
Rifampicin: souběžné podávání flukonazolu a rifampicinu mělo za následek 25% snížení plochy pod křivkou flukonazolu a zkrácení jeho poločasu o 20%. Pokud dostává pacient souběžně oba léky, je třeba zvážit zvýšení dávek flukonazolu.
Cyklosporin: Kinetická studie u pacientů po renální transplantaci potvrdila, že 200 mg flukonazolu denně zvolna zvyšuje koncentrace cyklosporinu. Ovšem v jiné studii, při které bylo opakovaně podáváno 100 mg flukonazolu denně, nedošlo u pacientů po transplantaci kostní dřeně ke změnám v hladinách cyklosporinu. Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace cyklosporinu u pacientů souběžně užívajících flukonazol.
Theofylin: v placebem kontrolované studii vzájemných interakcí vedlo podávání 200 mg flukonazolu po 14 dní k 18% poklesu střední plazmatické clearance theofylinu. U pacientů, kterým jsou podávány vysoké dávky theofylinu či kteří jsou z jiné příčiny zvýšeně ohroženi jeho toxicitou, je třeba při souběžné léčbě flukonazolem pátrat po známkách theofylinové toxicity a příslušně upravit jeho dávku, pokud k takovým projevům dojde.
Terfenadin: protože byl popsán výskyt závažných dysrytmií následujících po prodloužení QTc intervalu u pacientů, kteří užívali azolová antimykotika spolu s terfenadinem, byly provedeny studie interakcí také u flukonazolu. Při podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně se neprokázaly žádné změny v QTc intervalu. Pokud je flukonazol užíván v dávce 400 mg nebo 800 mg denně souběžně s terfenadinem, dochází k signifikantnímu vzestupu sérových hladin terfenadinu. Užívání flukonazolu v dávce 400 mg/den a vyšší v kombinaci s terfenadinen, je tedy kontraindikováno (Viz 4.3. Kontraindikace). Při souběžném podávání flukonazolu v dávce 400 mg/den v kombinaci s terfenadinem je třeba nemocného pečlivě sledovat.
Endogenní steroid : Flukonazol v dávce 50 mg denně neměl u pacientek vliv na hladiny endogenního steroidu; 200-400 mg denně nevykazovalo žádný klinicky průkazný vliv na hladiny endogenního steroidu ani na odezvu stimulovanou ACTH u zdravých dobrovolníků.
Cisaprid: vyskytly se zprávy o srdečních příhodách včetně poruch komorového rytmu typu torsade de pointes u nemocných, kteří užívali souběžně flukonazol a cisaprid. Současné užívání cisapridu je kontraindikováno u pacietů, kteří užívají flukonazol.
Rifabutin: vyskytly se zprávy o možné interakci při souběžném užívání rifabutinu a flukonazolu, kdy může dojít ke zvýšení sérových hladin rifabutinu. Objevily se zprávy o výskytu uveitídy u nemocných, kteří souběžně užívali flukonazol a rifabutin. Proto při souběžném podávání flukonazolu a rifabutinu je třeba nemocné pečlivě monitorovat.
Takrolimus: vyskytly se zprávy o možné interakci při souběžném užívání tacrolimu a flukonazolu, kdy může dojít ke zvýšení sérových hladin takrolimu. Objevily se zprávy o výskytu nefrotoxicity u nemocných, kteří souběžně užívali flukonazol a takrolimus. Proto při souběžném podávání flukonazolu a takrolimu je třeba nemocné pečlivě monitorovat.
Zidovudin: ve dvou kinetických studiích byla pozorována zvýšená hladina zidovudinu způsobená sníženou konverzí zidovudinu na jeho hlavní metabolit. Při první studii byla studována hladina zidovudinu u pacientů s AIDS nebo ARC před a po podávání 200 mg flukonazolu po dobu 15 dnů. Došlo k podstatnému zvýšení AUC (plochy pod křivkou plazmatické koncentrace) zidovudinu (20%). Ve druhé, randomisované dvoufázové dvojitě zkřížené studii, byly zjišťovány hladiny zidovudinu u pacientů s HIV infekcí. Ve dvou případech s odstupem 21 dnů pacienti dostávali zidovudin 200 mg každých 8 hodin, a to buď samostatně nebo s flukonazolem v dávce 400 mg denně po dobu 7 dnů. Během současného podávání s flukonazolem došlo k podstatnému zvýšení AUC zidovudinu (74%). Pacienti, kteří užívají tuto kombinaci by měli být monitorováni s ohledem na možnost rozvoje nežádoucích reakcí spojených s vyšší hladinou zidovudinu.
Současné užívání flukonazolu s astemizolem, nebo jinými léky metabolizovanými systémem cytochromu P-450 může být spojeno se vzestupem sérových hladin těchto léků. Než budou učiněny definitivní závěry, je třeba při souběžném podávání těchto léků s flukonazolem postupovat opatrně a nemocné pečlivě monitorovat.
Interakční studie dále prokázaly, že perorální vstřebávání flukonazolu se klinicky významně nezhoršuje při současném podání spolu s jídlem, cimetidinem a antacidy a ani po celotělovém ozáření při transplantaci kostní dřeně.
Lékaři si musí být vědomi faktu, že studie interakcí s jinými léky nebyly dosud provedeny, ale že se s těmito interakcemi mohou setkat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)