salt:hasText
| - Myopatie/rabdomyolýza
Simvastatin tak jako i jiné inhibitory HMG-CoA reduktázy občas vyvolá myopatii, která se projevuje svalovými bolestmi, citlivostí nebo slabostí svalů a silně zvýšenou hladinou kreatinkinázy (CK) na více než desetinásobek horní hranice normy (ULN, upper limit of normal). Myopatie se někdy projeví jako rabdomyolýza s akutním selháním ledvin následkem myoglobinurie anebo i bez akutního selhání ledvin., a velmi vzácně došlo k úmrtí. Nebezpečí vzniku myopatie je zvýšeno při vysoké inhibiční plazmatické aktivitě vůči HMG-CoA reduktáze.
Riziko vzniku myopatie je závislé na dávce. V klinických studiích, v nichž byli pacienti pečlivě sledováni a v nichž byly vyloučeno užívání některých přípravků vyvolávajících interakce, byla incidence myopatie přibližně 0,03% při denní dávce 20 mg simvastatinu, 0,08% při dávce 40 mg a 0,4% při dávce 80 mg.
Stanovování kreatinkinázy
Kreatinkináza (CK) se nesmí stanovovat po vyčerpávajícím cvičení anebo za jakékoli jiné situace, která by mohla vyvolat zvýšení hodnot CK, protože pak se ztěžuje hodnocení nalezených výsledků. Jestliže jsou bazální hodnoty CK významně zvýšeny (> 5 x ULN), je třeba pro ověření výsledku opakovat měření po pěti až sedmi dnech.
Před zahájením léčby
Všechny pacienty je před zahájením léčby nebo před zvýšením dávky třeba informovat o riziku myopatie a poučit je, že mají urychleně ohlásit jakoukoli neočekávanou bolestivost, citlivost nebo slabost svalů.
Opatrnosti je třeba u pacientů s predispozičními faktory vůči rabdomyolýze. Aby se stanovila referenční bazální hodnota, je nutno před zahájením léčby změřit hladinu CK v těchto případech:
U starších pacientů (> 70 let)
Při poruše renálních funkcí
Při nekompenzované hypotyreóze
Při hereditárních svalových onemocněních v osobní nebo rodinné anamnéze
Při toxickém poškození svalů statinem nebo fibrátem v anamnéze
Při abúzu alkoholu
V těchto případech je třeba uvážit míru rizika terapie a očekávaného prospěchu, a doporučuje se klinické monitorování. Jestliže se u pacienta již dříve objevilo postižení svalů při terapii fibrátem nebo statinem, je třeba léčbu jiným členem skupiny zahájit jen s opatrností. Jestliže jsou významně zvýšeny bazální hodnoty CK (> 5x ULN), terapie se nezahájí.
V průběhu léčby
Jestliže se vyvinou svalové bolesti, slabosti nebo křeče v době, kdy pacient užívá statin, je třeba změřit hladinu CK. Jestliže se bez předchozí usilovné svalové činnosti najde významně zvýšené hodnoty (> 5 x ULN), je třeba terapii ukončit. Jestliže svalové příznaky jsou těžké a působí každodenní obtíže, třebaže hladiny CK < 5 x ULN, je třeba uvážit přerušení léčby. Léčbu je také nutno přerušit, jestliže je podezření na myopatii z jakéhokoli jiného důvodu.
Jestliže příznaky ustoupí a hladiny CK se navrátí k normě, je možné uvažovat o opětném zahájení léčby tímtéž nebo jiným statinem v nejnižší dávce a za pečlivého monitorování.
Léčbu simvastatinem je třeba dočasně přerušit několik málo dní před plánovaným větším chirurgickým výkonem, anebo objeví-li se náhle významnější okolnost vyžadující chirurgický nebo jiný lékařský zásah.
Opatření snižující riziko myopatie, vyvolané interakcemi s jinými léčivy ( viz také 4.5, Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Riziko vzniku myopatie a rabdomyolýzy je významně zvýšeno při užívání simvastatinu současně se silnými inhibitory CYP3A4 (jako např. itrakonazolem, ketokonazolem, erythromycinem, klarithromycinem, telithromycinem, inhibitory HIV-proteázy, nefazodonem) a stejně i gemfibrozilem a cyklosporinem (viz 4.2, Dávkování a způsob podání).
Riziko myopatie a rabdomyolýzy je také zvýšeno při současném užívání jiných fibrátů, nebo při užívání niacinu v dávkách snižujících lipemii (> 1g denně) anebo při užívání amiodaronu nebo verapamilu současně s vyššími dávkami simvastatinu (viz 4.2, Dávkování a způsob podání, a 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Riziko je mírně zvýšeno také při současném užívání diltiazemu a simvastatinu v dávce 80 mg.
Pokud jde o inhibitory CYP3A4, je proto současné použití itrakonazolu, ketokonazolu, inhibitorů HIV-proteázy, erythromycinu, klarithromycinu, telithromycinu a nefazodonu společně se simvastatinem kontraindikováno (viz 4.3, Kontraindikace a 4.5, Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Jestliže je terapie itrakonazolem, ketokonazolem, erythromycinem, klarithromycinem nebo telithromycinem nevyhnutelná, je třeba léčbu simvastatinem na dobu podávání těchto látek přerušit. Mimoto je nutná opatrnost při kombinaci simvastatinu s jinými, méně mohutnými inhibitory CYP 3A4: cyklosporinem, verapamilem, diltiazemem (viz 4.2, Dávkování a způsob podání, a 4.5, Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Opatrnosti je třeba při předepisování fenofibrátu spolu se simvastatinem, protože vyvolat myopatii může každá z těchto látek i podána samotná.
Kombinovanému podávání simvastatinu v dávkách vyšších než 20 mg denně spolu s amiodaronem nebo verapamilem je třeba se vyhnout, pokud by nebylo pravděpodobné, že klinický prospěch převáží nad rizikem myopatie (viz 4.2, Dávkování a způsob podání a 4.5, Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Ovlivnění jater: V klinických studiích se objevilo setrvávající zvýšení sérových aminotransferáz (na > 3 x ULN) u několika dospělých pacientů, kteří užívali simvastatin. Po přerušení nebo ukončení aplikace simvastatinu se koncentrace aminotransferáz u těchto pacientů pomalu navrátily k výchozím hodnotám před zahájením terapie.
Doporučuje se provést jaterní funkční testy před zahájením terapie, a potom kdykoli to je klinicky indikováno. U pacientů, kteří postupně vystupují až na dávku 80 mg simvastatinu, se má provést další testy ještě před začátkem zvyšování dávek, pak za 3 měsíce po dosažení dávky 80 mg, a potom pravidelně (např. pololetně) po první rok terapie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům, u nichž došlo ke zvýšení hodnot sérových aminotransferáz; u těchto pacientů je třeba měření urychleně zopakovat a pak provádět v krátkých intervalech. Jestliže aktivita aminotransferáz má tendenci se zvyšovat, a zejména zvýší-li se na 3 x ULN a setrvává vysoká, je nutno léčbu simvastatinem přerušit.
Přípravek je třeba používat opatrně u pacientů, konzumujících podstatná množství alkoholu.
Tak jako po terapii jinými hypolipidemiky, byly popsány případy středně výrazného zvýšení sérových aminotransferáz (< 3 x ULN) také po léčbě simvastatinem. Tyto změny se objevily brzy po zahájení léčby simvastatinem, byly často přechodné, nebyly provázeny žádnými dalšími příznaky a nebylo třeba terapii přerušit.
Pacienti s hereditárními problémy intolerance galaktózy, deficitem Lapp-laktázy anebo s glukózo-galaktózovou malabsorpcí tento přípravek užívat nemají.
Použití u dětí a dospívajících (ve věku 10 – 17 let)
Bezpečnost a účinnost simvastatinu u pacientů ve věku 10 – 17 let s heterozygotní familiární hypercholesterolémií byla hodnocena v kontrolované klinické studii na dospívajících chlapcích ve II. stádiu dle Tannera a vyspělejších a dívek, které měly nejméně 1 rok po zahájení menstruace. Pacienti léčení simvastatinem měli profil nežádoucích účinků obecně podobný jako pacienti léčení placebem. V této populaci nebyly zkoušeny dávky nad 40 mg . V této omezené kontrolované studii nebyl zjištěn účinek na růst či sexuální dospívání u dospívajících chlapců a dívek nebo vliv na délku menstruačního cyklu u dívek (viz bod 4.2, 4.8 a 5.1). Dospívajícím dívkám by měla být doporučena vhodná antikoncepční metoda po dobu léčby simvastatinem (viz body 4.3 a 4.6). U pacientů do 18 let nebyla účinnost a bezpečnost sledována po dobu delší než 48 týdnů a dlouhodobé účinky na tělesné, intelektuální a sexuální zrání nejsou tudíž známy. Simvastatin nebyl hodnocen u pacientů do 10 let a u dětí před pubertou a dívek, které dosud nemenstruují.
(cs)
|