| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antipsychotika, ATC kód: N05AH04
Mechanismus účinku
Quetiapin je atypicky působící antipsychotikum. Quetiapin a jeho aktivní plazmatický metabolit N-desalkylquetiapin reagují s celou řadou neurotransmiterových receptorů. Quetiapin a N-desalkyl- quetiapin mají afinitu k serotoninovým (5HT2) a dopaminovým D1 a D2 receptorům v mozku. Antipsychotické vlastnosti přípravku a jeho slabé extrapyramidové nežádoucí účinky (EPS) jsou připisovány právě kombinaci receptorového antagonismu s vyšší selektivitou pro 5HT2 oproti D2 receptorům. Navíc má N-desalkylquetiapin vysokou afinitu k transportérům noradrenalinu. Quetiapin a N-desalkylquetiapin mají vysokou afinitu k histaminovým a adrenergním alfa 1 receptorům a nízkou afinitu k adrenergním alfa 2 receptorům a serotoninovým 5HT1A receptorům. Quetiapin nemá žádnou významnou afinitu k cholinergním, muskarinovým a benzodiazepinovým receptorům.
Farmakodynamické účinky
Quetiapin prokázal účinek ve farmakologických zkouškách u laboratorních zvířat, které se používají k testování antipsychotického účinku, jako jsou např. podmíněné obranné reflexy. Quetiapin potlačuje účinky dopaminových agonistů, což bylo prokázáno na základě hodnocení chování a elektrofyziologických měření. Quetiapin zvyšuje koncentraci metabolitů dopaminu, což je neurochemický ukazatel blokády D2 receptorů.
V preklinických testech určených k predikci vyvolání extrapyramidového syndromu má quetiapin profil atypického antipsychotika, který se liší od profilu standardních neuroleptik. Po dlouhodobém podávání quetiapinu nevzniká hypersenzitivita dopaminových D2 receptorů. Při užití dávek dostatečně blokujících D2 receptory dochází jen k málo vyjádřené katalepsii. Quetiapin má při dlouhodobém podávání selektivní účinek na limbický systém, neboť blokuje depolarizaci mesolimbických neuronů, nepůsobí však na nigrostriatální dopaminergní neurony. Při akutním a chronickém podávání opicím rodu Cebus, po předchozí senzibilizaci haloperidolem nebo bez ní, vykazuje quetiapin minimální tendenci k vyvolání dystonických reakcí.
Rozsah, jakým metabolit N-desalkylquetiapin přispívá k farmakologické aktivitě quetiapinu u lidí, není znám.
Klinická účinnost
Ve třech klinických, placebem kontrolovaných studiích, prováděných u pacientů se schizofrenií, s různou dávkou quetiapinu, nebyl zjištěn rozdíl v incidenci EPS nebo užívání anticholinergik mezi skupinou pacientů léčených quetiapinem a placebem. Placebem kontrolovaná studie hodnotící léčbu quetiapinem v dávkách 75-750 mg/kg neprokázala nárůst EPS nebo současného užívání anticholinergik.
Byly porovnány výsledky čtyř placebem kontrolovaných klinických studií, kde byl quetiapin podáván při léčbě mírných až závažných epizod mánie při bipolární afektivní poruše v dávkách až 800 mg denně, ve dvou studiích v monoterapii a v ostatních jako přídavná léčba k lithiu nebo divalproexu. Nebyly nalezeny rozdíly v incidenci EPS nebo současného užívání anticholinergik mezi skupinami pacientů užívajících quetiapin a placebo.
V placebem kontrolovaných studiích u starších pacientů psychózou související s demencí nebyl výskyt nežádoucích cerebrovaskulárních příhod na 100 pacientů/rok vyšší u pacientů léčených quetiapinem ve srovnání s pacienty, kteří byli léčeni placebem.
Ve dvou studiích, ve kterých byl quetiapin podáván v monoterapii, vykazoval quetiapin při léčbě mírných až závažných manických epizod mnohem vyšší účinnost ve snížení manických příznaků za 3 a 12 týdnů ve srovnání s placebem. Nejsou k dispozici údaje z dlouhodobých studií, které by demonstrovaly účinnost quetiapinu v prevenci následných epizod mánie nebo deprese. Ačkoliv jsou údaje o podávání quetiapinu v kombinaci s divalproexem nebo lithiem při léčbě mírných až závažných epizod mánie za 3 a 6 týdnů omezené, je tato kombinovaná terapie dobře tolerována. Získaná data ukázala ve 3. týdnu aditivní účinek. Druhá studie nevykazovala aditivní účinek v 6. týdnu. Průměrná střední dávka quetiapinu za poslední týden u pacientů, kteří odpovídali na léčbu, byla přibližně 600 mg denně a u 85% reagujících pacientů byla v rozmezí 400-800 mg denně.
Klinické hodnocení léčby schizofrenie a mánie prokázalo, že quetiapin je účinný při dávkování dvakrát denně, přestože má farmakokinetický poločas asi 7 hodin. Tento fakt podpořily i výsledky studie využívající positronovou emisní tomografii (PET), která prokázala, že quetiapin zablokuje receptory pro 5HT2 a D2 až na 12 hodin. Bezpečnost a účinnost dávek vyšších než 800 mg/kg nebyla hodnocena.
V zaslepených klinických studiích nebyla ověřena dlouhodobá účinnost quetiapinu v prevenci relapsů. V otevřených klinických studiích u pacientů se schizofrenií quetiapin působil klinické zlepšení při pokračování léčby u pacientů, kteří odpovídali na počáteční léčbu, a tím podpořil možnost dlouhodobé účinnosti.
V placebem kontrolovaných studiích při podávání quetiapinu v monoterapii pacientům s bazálním počtem neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byla incidence přinejmenším jednoho výskytu počtu neutrofilů < 1,5 x 109/l u pacientů léčených quetiapinem 1,72 % ve srovnání s 0,73 % u pacientů léčených placebem.
Ve všech klinických studiích (otevřených, placebem kontrolovaných, s aktivním komparátorem; u pacientů s bazálním počtem neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l) byla incidence přinejmenším jednoho výskytu počtu neutrofilů < 0,5 x 109/l u pacientů léčených quetiapinem 0,21 % a u pacientů léčených placebem 0% a výskyt počtu neutrofilů ≥ 0,5 až < 1,0 x 109/l u pacientů léčených quetiapinem byl 0,75 % a u pacientů léčených placebem 0,11%.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)