salt:hasText
| - V klinických studiích kratších než 12 měsíců byla incidence nežádoucích účinků 2-15% s průměrem 6,3% a v dlouhodobějších studiích byla incidence nežádoucích účinků 7-14% s průměrem 11,3%.
Nejčastější nežádoucí účinky jsou:
Gastrointestinální poruchy
Dyspepsie, epigastrický distres, flatulence, bolesti břicha, nauzea, průjem, zácpa, žlučové kameny, pankreatitida, hepatitida.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Erytém, pruritus, urtikarie, rash, přechodná alopécie.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Svalové bolesti a slabost, artralgie, vzácně rhabdomyolýza.
Poruchy nervového systému
Bolesti hlavy, závratě, nespavost.
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Snížení libida.
Poruchy metabolismu a výživy
Snížení tělesné hmotnosti.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Únava.
Vyšetření
Ve většině studií bylo užívání fenofibrátu provázeno sporadickým a přechodným zvýšením hladin aminotransferáz. Hladiny se obvykle vracejí k normálu bez přerušení léčby. V některých případech se vyskytlo výraznější zvýšení transamináz (více než dvojnásobek horního limitu normálních hladin); v takových případech tento vzestup ustoupil po přerušení léčby fenofibrátem. Vyskytlo se i snížení hladin alkalické fosfatázy.
Po zahájení léčby fenofibrátem se příležitostně vyskytlo mírné snížení hemoglobinu, hematokritu a počtu bílých krvinek. Tyto hodnoty se však během dlouhodobé léčby stabilizují. Navíc se u některých pacientů s hyperlipidémií typu IV vyskytlo během dlouhodobé léčby fenofibrátem snížení haptoglobinu, které však nebylo provázeno žádnými dalšími známkami krevní dyskrázie a/nebo hemodialýzy.
Zvláště během dlouhodobé léčby fenofibrátem se vyskytlo zvýšení plazmatických hladin močoviny a kreatininu, většinou však uvniř limitu normálních hodnot.
Fenofibrát může vyvolávat zvýšení CPK.
(cs)
|