| salt:hasText
| - Farmakodynamické interakce:
Zvýšený lékařský dohled vyžadují všichni pacienti, kteří užívají přípravky blokující sympatická ganglia společně s jinými betablokátory (např. očními kapkami) nebo MAO inhibitory (viz bod 4.3).
Má-li být přerušena současná léčba klonidinem, léčba betablokátorem musí být přerušena několik dní předem.
Při současném podávání metoprololu a kalciových blokátorů typu verapamilu nebo diltiazemu nebo antiarytmik, musí být pacient sledován z důvodu možného negativního inotropního a chronotropního účinku. Pacientům, kteří užívají betablokátory, nesmí být podán intravenózně kalciový blokátor typu verapamilu (viz bod 4.3).
Antiarytmika I. třídy: Antiarytmika I. třídy a blokátory beta receptorů mají negativní inotropní účinek, který může vést k vážnému nežádoucímu hemodynamickému účinku u pacientů se sníženou levostrannou ventrikulární funkcí. Tyto přípravky nesmí být také kombinovány v případě sick-sinus syndromu a v případě patologické poruchy AV převodu. Interakce je nejlépe zdokumentována pro disopyramid (viz bod 4.3).
U pacientů, kteří užívají betablokátory, může inhalační anestézie zvýšit účinek betablokátorů na bradykardii.
Metoprolol může potencovat účinek současně podávaných léků na snížení krevního tlaku.
Při současném podávání metoprololu a noradrenalinu, adrenalinu nebo dalších sympatomimetik může dojít k významnému zvýšení krevního tlaku.
V případě současného podávání metoprololu a reserpinu, alfa-methyldopy, klonidinu, guanfacinu a srdečních glykosidů může dojít ke zřetelnému poklesu srdečního tepu a srdečního vedení.
Pacienti, kteří současně užívají jiné betaadrenergní antagonisty (např. timololové oční kapky), musí být pod lékařským dohledem.
Metoprolol může zmírňovat symptomy hypoglykémie, zejména tachykardii. Blokátory betareceptorů mohou snižovat uvolňování inzulinu u diabetu II typu. Tomu musí být přizpůsobena léčba diabetu (inzulínem nebo perorálními antidiabetiky) a musí být pravidelně měřen krevní cukr.
Současné užívání indometacinu nebo dalších inhibitorů syntézy prostaglandinu může snížit antihypertenzní účinek betablokátorů.
Je-li za určitých okolností podáván adrenalin pacientovi užívajícímu betablokátory, tak kardioselektivní betablokátory ovlivňují regulaci krevního tlaku výrazně méně než neselektivní betablokátory.
U pacientů užívajících betablokátory může být účinek adrenalinu při léčbě anafylaktické reakce oslaben (viz bod 4.4).
Farmakokinetické interakce:
Léčiva, která působí jako enzymové induktory a enzymové inhibitory, mohou ovlivňovat plazmatické koncentrace metoprololu.
Rifampicin může zvýšit metabolismus metoprololu tím, že sníží jeho hladinu v krvi, zatímco cimetidin, alkohol a hydralazin může zvýšit plazmatickou koncentraci metoprololu. Metoprolol je primárně, ale ne výhradně, metabolizován pomocí jaterního enzymu cytochromu (CYP) 2D6 (viz bod 5.2). Látky s inhibičním účinkem na CYP 2D6, jako např. selektivní serotoninové inhibitory se zpětnou absorpcí (SSRI), jako jsou paroxetin, fluoxetin a sertralin, diphenhydramin, hydroxychloroquin, celecoxibum, terbinafin, neuroleptika (např. chlorpromazin, triflupromazin, chlorprothixen) a možná také propafenon, mohou zvýšit plazmatickou koncentraci metoprololu.
Byly také hlášeny zprávy o inhibičním účinku amiodaronu a chinidinu (antiarytmika) na CYP 2D6.
Metoprolol může mít také účinek na snížení clearance některých léčivých přípravků (např. lidokainu).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)