Fexofenadin neprochází jaterní biotransformací, a proto nemá žádné interakce s léky metabolizovanými v játrech. Současné podání fexofenadin-hydrochloridu s erytromycinem nebo ketokonazolem vedlo ke 2-3násobnému zvýšení hladiny fexofenadinu v plazmě. Změny nebyly doprovázeny žádnými účinky na QT interval ani nebyly spojeny se zvýšením výskytu vedlejších reakcí ve srovnání se samostatným podáním léku.
Studie na zvířatech ukázaly, že zvýšení koncentrace fexofenadinu v plazmě pozorované po současném podání s erytromycinem nebo ketokonazolem nastalo pravděpodobně díky zvýšené gastrointestinální absorpci a sníženému vylučování žlučí nebo snížené gastrointestinální sekreci.
Mezi fexofenadinem a omeprazolem rovněž nebyly pozorovány žádné interakce. Podávání antacid s obsahem hliníku a gelů obsahujících oxid hořečnatý 15 minut před podáním fexofenadin-hydrochloridu však vyvolalo redukci biologické dostupnosti, nejspíše v důsledku vazby v gastrointestinálním traktu. Doporučuje se proto mezi podáním fexofenadin-hydrochloridu a antacid s obsahem hydroxidu hlinitého a hořečnatého zachovat 2hodinový odstup.
(cs)