Bezpečnost pyridostigmin-bromidu během těhotenství či kojení nebyla stanovena. Ačkoli je třeba vždy zvážit možná rizika pro matku a dítě proti možnému přínosu léčby, zkušenosti s použitím přípravku u těhotných pacientek s myastenií gravis neprokázaly žádné nežádoucí účinky přípravku na průběh těhotenství. Pyridostigmin-bromid přechází přes placentární bariéru. Neměly by se podávat příliš vysoké dávky pyridostigmin-bromidu a novorozenci by měli být sledováni z hlediska možných účinků.
Reprodukční studie u králíků a potkanů neukázaly teratogenní účinky, ale prokázaly embryo/fetotoxické účinky v dávkách toxických pro matku (viz bod 5.3).
Intravenózní podání pyridostigmin-bromidu může vyvolat děložní kontrakce (zejména v pozdních fázích těhotenství).
Pozorování nasvědčují tomu, že pouze zanedbatelné množství pyridostigmin-bromidu se vylučuje do mateřského mléka, nicméně je třeba věnovat pozornost možným účinkům na kojené dítě.
(cs)