salt:hasText
| - Rifabutin a některé jeho metabolity mohou způsobit červenooranžové zbarvení moče, případně též kožních a tělesných sekretů - např. stolice, slin, sputa, potu, slz a kůže. Může dojít k trvalému zbarvení kontaktních čoček, zvláště měkkých.
V souladu s obecně uznávanými kritérii léčby mykobakteriálních infekcí je nutné Mycobutin vždy podávat v kombinaci s jinými antituberkulotiky, která nepatří do skupiny rifamycinů.
U nemocných se závažnou jaterní nedostatečností je nutné zvážit redukci dávky. Mírná jaterní nedostatečnost úpravu dávky nevyžaduje.
Závažná ledvinná nedostatečnost (clearance kreatininu pod 30 ml/min) vyžaduje snížení dávky o 50%. Mírná až střední ledvinná nedostatečnost úpravu dávky nevyžaduje.
Během léčby je doporučeno periodicky kontrolovat počet bílých krvinek a krevních destiček a jaterní enzymy.
Pokud je při léčbě MAC Mycobutin užit v kombinaci s klarithromycinem, doporučuje se snížit dávku Mycobutinu kvůli zvýšení jeho plazmatické koncentrace rifabutinu (viz též 4.2 Dávkování a způsob podání a 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Kvůli možnému výskytu uveitidy je nutné nemocné pečlivě sledovat v případě současného podání s klarithromycinem (nebo jinými makrolidy) a/nebo flukonazolem (a podobnými látkami). V případě podezření na uveitidu je nutné odeslat nemocného k oftalmologovi a pokud je to nutné, ukončit léčbu Mycobutinem (viz též 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakcea 4.8 Nežádoucí účinky.)
Inhibitory proteázy působí jako substráty nebo inhibitory CYP450 3A4. Kvůli významné interakci mezi inhibitory proteázy a rifabutinem musí být jejich současné podání založeno na celkovém hodnocení nemocného a jeho lékového profilu (viz též 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Další doporučení ohledně inhibitorů proteáz najdete ve schválených souhrnech informací jednotlivých přípravků nebo můžete kontaktovat výrobce těchto přípravků.
Téměř u všech antibiotik, včetně rifabutinu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile .
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakterálních přípravků. Pečlivá lékařská anamnéza je nutná vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání antibiotik.
(cs)
|