salt:hasText
| - Je třeba se vyvarovat současnému podávání:
s ciprofloxacinem: současné podávání snižuje absorpci ciprofloxacinu přibližně o 50 % a je zde riziko, že koncentrace ciprofloxacinu v plazmě budou nižší než terapeutické plazmatické hladiny;
s levofloxacinem: současné podávání snižuje absorpci levofloxacinu;
s moxifloxacinem: současné podávání snižuje biologickou dostupnost moxifloxacinu přibližně o 40 %, a proto, je-li nutné současné použití, měl by být dodržen co nejdelší možný časový odstup – minimálně však 6 hodin – mezi užitím moxifloxacinu a přípravku Sorbifer Durules;
s norfloxacinem: současné podávání snižuje absorpci norfloxacinu přibližně o 75 %;
s ofloxacinem: současné podávání snižuje absorpci ofloxacinu přibližně o 30 %.
Současné podávání přípravku Sorbifer Durules a léků uvedených níže může vyžadovat úpravu dávky těchto léků. Při současném podávání je nutné dodržet co nejdelší možný – ale minimálně dvouhodinový – časový odstup mezi užitím přípravku Sorbifer Durules a léky uvedenými níže.
Doplňky stravy obsahující uhličitan vápenatý nebo hořečnatý a antacida obsahující hydroxid hlinitý nebo uhličitan vápenatý nebo hořečnatý, které vytvářejí komplexy se solemi železa, čímž snižují absorpci každého z nich.
Kaptopril: současné podávání snižuje plochu pod křivkou závislosti plazmatické koncentrace na čase u kaptoprilu asi o 37 %, pravděpodobně v důsledku chemické reakce v gastrointestinálním traktu.
Zinek: současné podávání snižuje absorpci solí zinku.
Klodronát: v in vitro studiích bylo prokázáno, že přípravky obsahující železo tvoří s klodronátem komplexy. Přestože nebyly provedeny žádné studie interakcí in vivo , lze předpokládat, že současné podávání snižuje absorpci klodronátu.
Deferoxamin: podávání v kombinaci snižuje absorpci jak deferoxaminu, tak i železa v důsledku tvorby komplexů.
Levodopa: při současném podávání s levodopou nebo karbidopou snižuje síran železnatý biologickou dostupnost jednotlivých dávek levodopy přibližně o 50 % a jednotlivé dávky karbidopy přibližně o 75 %, pravděpodobně v důsledku tvorby chelátových komplexů.
Methyldopa: při současném podávání methyldopy a solí železa (síranu železnatého nebo glukonanu železnatého) se snižuje biologická dostupnost methyldopy, pravděpodobně v důsledku tvorby chelátových komplexů, což může mít za následek oslabení antihypertenzních účinků.
Penicilamin: současné podávání penicilaminu a solí železa snižuje absorpci jak penicilaminu, tak i solí železa, pravděpodobně v důsledku tvorby chelátových komplexů.
Risedronát: v in vitro studiích bylo prokázáno, že přípravky obsahující železo tvoří s risedronátem komplex. Přestože nebyly provedeny žádné studie interakcí in vivo , lze předpokládat, že současné podávání snižuje absorpci risedronátu.
Tetracykliny: současné podávání snižuje absorpci jak tetracyklinů, tak i železa, a proto, je-li nutné jejich současné podávání, by měl být dodržen co možná nejdelší možný – minimálně však tříhodinový – časový odstup mezi užitím tetracyklinu a přípravku Sorbifer Durules. Železo podávané perorálně inhibuje entrohepatální cirkulaci oxytetracyklinu (doxycyklinu), a to i v případě, že je podáván intravenózně.
Hormony štítné žlázy: kombinované podávání přípravků se železem a thyroxinu může snížit absorpci thyroxinu, což může ohrozit úspěšnost substituční terapie.
V případě současného podávání přípravku Sorbifer Durules s cimetidinem snižuje v důsledku účinku cimetidinu redukovaná tvorba žaludeční kyseliny vstřebávání železa. Proto by měly uplynout nejméně dvě hodiny mezi užitím těchto léků.
Absorpce železa může být snížena při současném požití čaje, kávy, vajec, mléčných produktů, chleba vyrobeného z celozrnné mouky, cereálií a potravin bohatých na rostlinnou vlákninu.
Současné podávání s chloramfenikolem může zapříčinit oddálení nástupu klinických účinků terapie železem.
(cs)
|