salt:hasText
| - Toxikologické vlastnosti
a/ akutní toxicita - viz odst. intoxikace, symptomy
b/ chronická toxicita
Při perorálním podávání 50, 100 a 200 mg karbamazepinu na 1 kg tělesné hmotnosti/den u potkanů po dobu 24 týdnů nebyly pozorovány žádné degenerativní orgánové změny. Rovněž při perorálním podávání 100 mg karbamazepinu na 1 kg tělesné hmotnosti/den u psů po dobu 52 týdnů nebyly zjištěny žádné známky toxického poškození.
c/ mutagenní a kancerogenní potenciál:
Vyšetřením in vitro i při pokusech na zvířatech nebyly zjištěny žádné známky mutagenního potenciálu karbamazepinu. U potkanů, kterým byl podáván 2 roky karbamazepin, se zvýšila koncem jejich normálního života incidence hepatomů. Nejsou však žádné údaje, svědčící o tom, že tato pozorování mají také význam pro terapeutické využití přípravku u lidí.
d/ reprodukční toxikologie
Analýza všech teratologických vyšetření od r.1963 neprokázala u laboratorních zvířat žádné zásadní důkazy o teratogenním účinku karbamazepinu. Novější vyšetření u laboratorních myší, druhu, který zvláště citlivě reaguje na karbamazepin, neprokázala, ve srovnání s některými jinými antiepileptiky, žádné teratogenní vlastnosti. Teprve u dávek, které jsou již pro samice i plod toxické, bylo zjištěno mírné zvýšení incidence malformací (např. rozštěpy patra). U potkanů ani vysoké dávky karbamazepinu neovlivnily ani fertilitu, ani implantaci, ba ani životaschopnost embryí, fétů a novorozených mláďat.
U lidí byly předloženy zkušenosti z více než 500 těhotenství v prvém trimestru.
Stejně jako u jiných antikonvulziv, také u karbamazepinu byly popsány vývojové vady různého typu.
Není dosud jasné, do jaké míry je karbamazepin za tyto defekty odpovědný, nelze však zcela vyloučit i vliv základního onemocnění a/nebo podíl genetických faktorů. Podle různých epidemiologických studií se udává riziko kolem 1% pro výskyt spina bifida.
(cs)
|