| salt:hasText
| - Léčba karbamazepinem může být zahájena nejdříve za dva týdny po ukončení terapie inhibitory MAO.
Ovlivnění plazmatické koncentrace jiných léků karbamazepinem
Karbamazepin může zvyšovat aktivitu některých jaterních enzymů a proto se může plazmatická hladina jiných léků snižovat. Účinek jiných současně podávaných léků, které jsou odbourávány stejným způsobem jako karbamazepin, může být proto nižší anebo naopak zvýšený. Při současném podání karbamazepinu je nutno upravit dávky, případně i klinický postup u následujících léků: clobazam, clonazepam, etosuximid, primidon, valproová kyselina, alprazolam, kortikosteroidy (jako např. prednisolon, dexametazon), cyklosporin, digoxin, tetracykliny, felodipin, neuroleptika (např. haloperidol), imipramin, lamotrigin, methadon, teofylin, antikoagulační prostředky jako warfarin, fenprocumon, dikumarol, hormonální kontraceptiva. Při užívání antikoncepčních tablet se může v důsledku oslabení účinku hormonálních kontraceptiv objevit náhlé krvácení mezi obvyklou menstruací. Proto je vhodné zvážit nasazení jiné, nehormonální antikoncepční metody. Plazmatická koncentrace fenytoinu může být působením karbamazepinu jak snížena, tak i zvýšena, což může ve výjimečných případech vést až ke stavům zmatenosti, případně ke kómatu.
Snížení plazmatické koncentrace karbamazepinu
Plazmatická koncentrace karbamazepinu může být snížena při podání fenobarbitalu, fenytoinu, primidonu, valproové kyseliny, teofylinu. Na druhé straně může být podáním valpromidu nebo primidonu zvýšena plazmatická hladina farmakologicky účinného metabolitu karbamazepin-10,11-epoxidu. Vzhledem k tomuto proměnlivému ovlivnění se doporučuje - zejména při současném podání více antiepileptik - sledovat plazmatickou hladinu karbamazepinu a jeho dávkování přiměřeně upravit, jakož i dávkování ostatních současně podávaných antiepileptik.
Zvýšení plazmatické koncentrace karbamazepinu
Plazmatickou hladinu karbamazepinu mohou zvyšovat následující látky: makrolidová antibiotika (jako např. erythromycin, josamycin), izoniazid, antagonisté kalcia (např. verapamil, diltiazem), acetazolamid, dextropropoxyfen/propoxyfen, viloxazin, danazol, nikotinamid (ve vyšších dávkách u dospělých), pravděpodobně také cimetidin a desipramin. Zvýšená plazmatická hladina karbamazepinu se může projevit příznaky, uvedenými pod nežádoucími účinky, jako např. závratěmi, únavností, nejistotou při chůzi, diplopií. Proto je nutno při výskytu podobných příznaků zkontrolovat plazmatickou koncentraci karbamazepinu a dávku v případě nutnosti snížit.
Jiné interakce
Současné podání karbamazepinu a neuroleptik nebo metoclopramidu může podporovat výskyt neurologických nežádoucích účinků. U pacientů léčených neuroleptiky je nutno upozornit, že karbamazepin může snižovat plazmatickou hladinu těchto léků a tak způsobit i zhoršení klinického obrazu nemoci. Je proto nutno přiměřeně upravit dávku současně podávaného neuroleptika (je-li jeho podávání nezbytné). Dále je nutno upozornit na to, že současné podávání lithia a karbamazepinu může zvyšovat neurotoxické působení obou látek. Proto je nutné zvláště pečlivé sledování plazmatické hladiny obou preparátů. Je nutno sledovat zejména následující známky možných neurotoxických příznaků: nejistá chůze, ataxie, horizontální nystagmus, zvýšená svalová dráždivost a svalové fascikulace. Při současném podání karbamazepinu se může zhoršit poškození jater isoniazidem. Kombinované podání karbamazepinu a některých diuretik (hydrochlorothiazid, furosemid) může vést k hyponatrémii. Účinnost myorelaxancií (např. pankuronium) může být při podávání karbamazepinu nižší a může též dojít k prudkému zvýšení neuromuskulární blokády. Pacienti, léčení myorelaxancii, by měli být na tuto možnost upozorněni a dávka těchto léků případně zvýšena. Při současném podání isotretinoinu a karbamazepinu je nutno sledovat plazmatickou hladinu karbamazepinu. Karbamazepin zřejmě zvyšuje eliminaci hormonů štítné žlázy a potřeba těchto hormonů se u pacientů s hypothyreozou zvyšuje. Proto je nutno u pacientů se substituční thyreoidální terapií při zahájení a při ukončení terapie karbamazepinem stanovit hladiny thyreoidálních hormonů a přiměřeně tomu upravit dávky substitučních preparátů. Současné podání antidepresiv typu inhibitorů reuptake serotoninu (jako např. fluoxetin) může vést až k toxickému serotoninovému syndromu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)