| salt:hasText
| - Doxorubicin by měl být podáván pouze pod dohledem lékaře se zkušenostmi v oblasti chemoterapie. Doporučuje se, aby byl pacient alespoň během první fáze léčby hospitalizován, protože je nezbytné důkladné sledování a laboratorní monitorování. Před léčením doxorubicinem by mělo být provedeno vyšetření funkce srdce a jater a základní hematologické testy.
Nauzea, zvracení a mukozitida jsou často závažné a měly by být adekvátně léčeny. Doxorubicin by neměl být podáván intramuskulární a subkutánně.
Extravazace má za následek závažnou a progresivní nekrózu tkání. Extravazace se projevuje bolestí a/nebo pocitem pálení v místě intravenózního podání doxorubicinu. V případě podezření na extravazaci by injekce měla být okamžitě ukončena a je nutno pokračovat s jinou žílou. Na postižené místo je třeba přiložit obklad s ledem. Byly zaznamenány střídavé úspěchy s okamžitým ochlazením oblasti a pravidelnou lokální aplikací dimethylsulfoxidu. Doporučuje se konzultace s plastickým chirurgem a je třeba zvážit rozsáhlou excisi takto zasažené oblasti.
Kardiotoxicita:
Bylo prokázáno riziko rozvoje kardiomyopatie vyvolané antracykliny, která je závislá na souhrnné dávce, proto by neměla být překročena doporučená souhrnná celková dávka 450-550 mg/m². Při vyšších dávkách se významně zvyšuje riziko srdečního selhání. Udržování dávky pacienta pod úrovní maximální dávky je nejdůležitějším opatřením k prevenci kardiotoxicity doxorubicinu. Kardiotoxicita doxorubicinu se může projevit tachykardií, změnami na EKG nebo srdečním selháním, k němuž může dojít náhle až několik týdnů po léčbě, aniž by předtím byly pozorovány varovné změny na EKG. Riziko rozvoje srdečního selhání u onkologických pacientů léčených doxorubicinem přetrvává celoživotně. Srdeční selhání v důsledku podávání doxoribicinu nemusí reagovat na léčbu.
Riziko kardiotoxicity se zvyšuje u pacientů, kteří byli dříve léčeni radioterapií v mediastinální či perikardiální oblasti, u pacientů léčených souběžně či v minulosti jinými antracykliny a/nebo antracenediony, u pacientů se srdečním onemocněním v anamnéze, u starších pacientů (věk ≥ 70 let) a u dětí do 15 let. Kardiotoxicita se může projevit i při dávkách nižších, než je doporučený uvedený souhrnný limit. Celková souhrnná dávka doxorubicinu u individuálního pacienta by proto měla zohlednit předchozí či souběžnou léčbu jinými potenciálně kardiotoxickými léčivy nebo terapií jako vysoké IV dávky cyklofosfamidu, mitomycinu C či dakarbazinu, jinými antracykliny, jako je daunorubicin, nebo radioterapií mediastina či perikardia.
Během několika hodin po podání nebo do několika hodin po podání doxorubicinu byly zaznamenány akutní těžké arytmie.
Mohou se objevit změny na EKG zahrnující pokles napětí QRS vlny a prodloužení systolického časového intervalu a může dojít i ke snížení ejekční frakce.
Zvláštní péče by měla být věnována pacientům s existujícím onemocněním srdce, kteří např. prodělali v nedávné době infarkt myokardu, srdeční selhání, pacientům s kardiomyopatií, perikarditidou nebo poruchami srdečního rytmu a pacientům léčeným jinými kardiotoxickými látkami např. cyklofosfamidem (viz bod 4.5).
Monitorování srdeční funkce:
Před zahájením léčby a po ukončení léčby by měla být vyšetřena srdeční funkce a během terapie doxorubicinem by měla být pečlivě monitorována. Před a po terapeutickém cyklu se doporučuje vyšetření EKG. Změny v EKG, jako je zploštění nebo inverze T-vlny, snížení segmentu S-T nebo nástup arytmií se považuje za projev akutní, ale přechodné toxicity a nemusí být nezbytně považovány za důvod pro přerušení léčby. Trvalé snížení amplitudy QRS-vlny a prodloužení systoly více nasvědčují kardiotoxicitě vyvolané antracykliny. Pokud se napětí QRS vlny sníží o 30 % nebo při snížení frakce o 5 % se doporučuje ukončení léčby.
Optimální metodou k predikci kardiomyopatie je vyšetření snížení ejekční frakce levé komory (LVEF) ultrazvukem či scintigrafií srdce. Vyšetření LVEF by mělo být provedeno před léčbou a po každé souhrnné dávce 100 mg/m2 a při jakýchkoli klinických projevech srdečního selhání. Pravidlem je, že absolutní snížení o > 10 % či snížení pod 50 % u pacientů s normální LVEF je projevem poruchy srdeční funkce. U těchto pacientů je nutno pečlivě zvážit pokračování léčby doxorubicinem.
Útlum krvetvorby:
Častý výskyt poklesu kostní dřeně vyžaduje pečlivé hematologické sledování. Existuje významné riziko neutropenie, trompocytopenie a anémie, které se však objevují méně často. K vrcholu dochází 10-14 dní po podání. Krevní hodnoty se obvykle normalizují do 21 dnů po podání. Léčba doxorubicinem by neměla být zahajována, ani by se v ní nemělo pokračovat, je-li počet polynukleárních granulocytů nižší než 2000/mm3. U léčby akutní leukemie může být v závislosti na okolnostech stanovena nižší hranice.
Těžký útlum krvetvorby může vyvolat krvácení nebo superinfekci a je indikací pro snížení dávky nebo přerušení léčení doxorubicinem.
V důsledku možné imunosuprese by měla být podniknuta opatření k tomu, aby se zabránilo sekundární infekci.
Hyperurikémie:
Stejně jako u jiných léčiv určených k chemoterapii existuje riziko zvýšení hladiny kyseliny močové, které vede k akutní dně nebo urátově nefropatii při terapeutických režimech s doxorubicinem.
Poškození jater:
Protože doxorubicin je vylučován zejména játry, jeho vylučování může být při snížené jaterní funkci či jaterním selhání opožděno, čímž narůstá celková toxicita. Proto se před léčbou i během léčby doporučuje provedení jaterních testů (SGOT, SGPT, alkalická fosfatáza a bilirubin).
Měla by být sledována hladina kyseliny močové v krvi a zajištěn dostatečný přísun tekutin (denně minimálně 3 l/m²). V případě potřeby lze podat inhibitor xanthin-oxidázy (allopurinol).
Muži i ženy by měli během léčby doxorubicinem a tři měsíce po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci.
Zabarvení moči:
Pacienti by měli být upozorněni, že doxorubicin může způsobit červené zabarvení moči, zejména prvního vzorku po podání, které však není důvodem ke znepokojení.
Intravezikální podání:
Intravezikální podávání není vhodné u pacientů s rozsáhlými nádory, které již pronikly stěnou močového měchýře, u pacientů s infekcí močového ústrojí nebo se zánětlivými stavy měchýře.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)