salt:hasText
| - Norspan se nesmí používat současně s inhibitory MAO nebo u pacientů, kterým byly inhibitory MAO podávány během uplynulých dvou týdnů (viz bod 4.3).
Účinky jiných látek na farmakokinetiku buprenorfinu:
Buprenorfin je primárně metabolizován glukuronidací a v menší míře (přibližně 30 %) pomocí CYP3A4. Současná léčba inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím se zvýšenou účinností buprenorfinu.
Ve studii lékové interakce s inhibitorem CYP3A4 ketokonazolem nebylo zjištěno klinicky významné zvýšení průměrné hodnoty maximální koncentrace (Cmax) nebo celkové expozice (AUC) buprenorfinu po současném podání přípravku Norspan �s ketokonazolem ve srovnání s podáním samotného přípravku Norspan.
Interakce mezi buprenorfinem a induktory enzymu CYP3A4 nebyly studovány. Současné podání přípravku Norspan a induktorů enzymu (např. fenobarbital, karbamazepin, fenytoin a rifampicin) by mohlo vést ke zvýšení clearance, a tím i ke snížení účinnosti.
Redukce hepatálního krevního oběhu indukovaná některými celkovými anestetiky (např. halothanem) a jinými léčivými přípravky může vést ke snížení rychlosti eliminace buprenorfinu v játrech.
Farmakodynamické interakce:
Norspan se musí užívat se zvláštní opatrností s:
Benzodiazepiny: Tato kombinace může potencovat respirační útlum centrálního původu s rizikem úmrtí (viz bod 4.4).
Ostatními látkami vyvolávajícími útlum centrálního nervového systému: jako jsou ostatní opioidní deriváty (analgetika a antitusika obsahující např. morfin, dextropropoxyfen, kodein, dextromethorfan nebo noskapin). Některá antidepresiva, antagonisté H1-receptoru se sedativním účinkem, alkohol, anxiolytika, neuroleptika, klonidin a podobné látky. Tyto kombinace zvyšují útlum CNS.
Buprenorfin je částečným agonistou mí-receptoru, avšak uvádí se, že při typických analgetických dávkách funguje jako čistý agonista mí-receptoru. Tyto dávky vedou k srovnatelné nebo vyšší expozici buprenorfinu, než je expozice produkovaná transdermálními náplastmi Norspan 5, 10, a 20 µg/h. V klinických studiích sledujících Norspan, v jejichž rámci byly subjektům podávány agonisté opioidního mí-receptoru (až do dávky 90 mg morfinu perorálně nebo ekvivalentní denní dávky), a poté byly subjekty převedeny na Norspan, nebyl zaznamenán abstinenční syndrom nebo syndrom z vysazení opioidu během přechodu z opioidu na Norspan (viz bod 4.4).
(cs)
|