| Description
| - Podle názoru Nejvyššího soudu posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, z něhož vyšel při svém rozhodnutí soud prvního stupně, neskýtá pro rozhodování věci dostatečnou oporu. Přestože v hlavním líčení vyvinuly soud i procesní strany aktivitu ve snaze objasnit veškeré skutečnosti odborného rázu nezbytné pro jejich rozhodnutí, jejím výsledkem není zjištění stavu věci, který by mohl dovolací soud aprobovat. Některé skutečnosti totiž nebyly znalcem objasněny do té míry, aby ohledně jeho odborných závěrů nevznikala důvodná pochybnost. Připomíná se, že závěr o přítomnosti patické opilosti buduje znalec na zhodnocení projevů obviněného ( podle napadených rozhodnutí pachatele činu ) v době před inkriminovaným činem a při vlastním napadení poškozené ( iracionálnost, nekoordinovanost ) a že její vznik spojuje s požitím většího množství alkoholu v kombinaci s léky ( č. l. 136 ). Rozpor mezi tímto vyjádřením a zjištěním znalce toxikologa nelze dosti snadno překlenout poznatkem, že stavy patické opilosti vznikají i bez kombinace s léky. Lze sice připustit, že ne vždy se podaří zjistit příčinu vzniku patické opilosti ( srov. M. Dufek, cit. opus s. 168 ), avšak nezjištění její příčiny ve věci posuzované, s ohledem na uvedený rozpor stran faktorů, které měly její vznik iniciovat, vedou dovolací soud k poznatku, že stav navozený zpracovaným posudkem – tvrzená existence poměrně řídce se vyskytujícího se stavu ( patologické opilosti ) – odůvodňuje závěr, že je namístě aplikace § 110 odst. 1 tr. ř. Podle citovaného ustanovení ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujícího zvláštního vědeckého posouzení může orgán činný v trestním řízení přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem. Posouzení stavu patologické opilosti ( prokázání její existence či neexistence, jejího vlivu na jednání pachatele, příčin jejího vzniku, atd. ) je třeba – již i s ohledem na poměrně omezený výskyt takového stavu – pokládat za skutečnost odůvodňující postup citovaným ustanovením upravený, když v případě posuzovaném se jeví nezbytným, aby za jeho užití došlo k přezkoumání posudků, které již byly soudem za účelem objasnění příčetnosti obviněného zpracovány. Byť měl soud, s ohledem na poznatky obsažené v posudku znalce toxikologa, přistoupit k opětovnému výslechu znalce doc. Buzka, jeho opětovný výslech nepovažuje Nejvyšší soud za způsobilý k odstranění pochybností o odborných závěrech vyjádřených v jeho posudku. Jeví se naopak nezbytným, aby otázka příčetnosti obviněného byla přezkoumána způsobem upraveným v ustanovení § 110 odst. 1 tr. ř.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)