Description
| - V daném případě lze na dovolání pohlížet jako na přípustné ve smyslu uvedených ustanovení, neboť úvahy odvolacího soudu poněkud pomíjí závěry vyslovené Nejvyšším soudem k otázce pasivní věcné legitimace ve sporu odvíjejícího se od užívání pozemků spadajících do kategorie veřejného prostranství v hlavním městě Praze, aniž by přitom byly v řízení přesvědčivě doloženy skutečnosti, jež by odůvodňovaly odlišný náhled na tuto otázku. Soudům nižších stupňů lze přisvědčit v jejich závěru o vzniku bezdůvodného obohacení na úkor osoby, jejíž pozemky jsou užívány pro potřeby všech jako veřejné prostranství – veřejná zeleň v obytné zástavbě. Judikaturou bylo opakovaně zdůrazněno, že není-li v občanskoprávní rovině ( např. smlouvou ) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen zčásti pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu ( § 451 odst. 2 obč. zák. ), neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby ( strpění užívání jejího majetku ) bylo poskytováno bezplatně ( k tomu srov. více např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2509/2012, a judikaturu v něm odkazovanou ). Současně však nelze přehlédnout specifika samosprávného uspořádání hlavního města Prahy vyjádřená v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jež byla Nejvyšším soudem zohledněna již v rozsudku ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1127/2009, v němž bylo shledáno, že péče o pozemky veřejné zeleně a umožnění jejich užívání je v podstatě plnění veřejné funkce městské části, jež takto dostává své zákonné povinnosti dbát potřeb svých občanů. Odvolací soud ve svém rozhodnutí zmiňuje, že žalovaný byl hlavním investorem Centrálního parku Jižní město zahrnujícího i pozemek žalobkyně, nevyložil však, proč by pro tuto okolnost bylo třeba odhlížet od zmiňovanými rozhodnutími akcentované skutečnosti, že k obohacení dochází na straně toho subjektu, jenž pomocí daných pozemků plní své zákonem uložené povinnosti a uspokojuje potřeby svých občanů, jež by jinak musel plnit jiným způsobem. Za tento subjekt je přitom dle okolností možno považovat i městskou část. Shledal-li odvolací soud žalovaného pasivně legitimovaného, aniž by se věcí zabýval i z tohoto úhlu pohledu, nemůže jeho rozhodnutí obstát jako správné.
|