Description
| - Dovolatel však dále poukazoval i na to, že odvolací soud dospěl ke svému závěru, že ze žádných listin, předložených žalobcem, nelze zjistit, že žalobce je subjektem kontinuálně existujícím do současnosti, třebaže se odvolací soud blíže nezabýval obsahem těchto předložených listin, i když tyto listiny dokládaly závěr opačný. Dovolatel ve svém dovolání poukazoval v tomto smyslu např. na soudu předložené „ povolení Magistrátu královského města Plzeň ze dne 25. 2. 1842 č. 722 k výrobě piva Právovárečným měšťanstvem v Plzni “ nebo na „ Výtah ( Auszug ) z obchodního rejstříku podle článku 12 obecného zákoníku obchodního č. l/1863 ř. z., dokládající, že dne 19. 4. 1864 byla do tohoto rejstříku ( do svazku I/173, vedeného u Krajského soudu v Plzni ) zapsána firma Měšťanský pivovar v Plzni, jejímž vlastníkem bylo Právovárečné měšťanstvo v Plzni “ ( srov. i údaj o tom v rozsudku Nejvyššího soudu
sp. zn. 23Cdo 1639/99 ), anebo na výpis z pozemkové knihy pro Plzeň ( ve vložce č. 26, ohledně parc. č. 730 ), týkající se nabytí vlastnictví zahrady o výměře 1378 sáhů, dne 28. 4. 1939 Právovárečným měšťanstvem v Plzni, jakož i zápis v pozemkové knize pro katastrální území P. o nabytí vlastnictví Právovárečným měšťanstvem v Plzni ke 34 pozemkovým parcelám a 9 stavbám. Naproti tomu nedošlo v celém dlouhém období existence právovárečných měšťanstev žádným aktem ke zrušení jmenovitě Právovárečného měšťanstva v Plzni.
|