Description
| - Žalovaný 1 ) ve svém dovolání namítá, že žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce po dobu 14 let od uzavření zástavní smlouvy dne 16. 2. 1993 do „ zahájení “ veřejné dražby neučinil „ žádný úkon, kterým by zpochybňoval nastolený právní stav “, že byl ve smyslu ustanovení § 11 zákona č. 265/1992 Sb. v dobré víře ve správnost zápisu zástavního práva k pozemku p. č. st. 53/1 v katastrálním území D. L. v katastru nemovitostí a že zástavní právo k tomuto pozemku vydržel. Podle názoru žalovaného 1 ) je zástavní právo „ zcela způsobilé pro vydržení “, neboť „ připouští jistý výkon a v právním řádu se nevyskytuje ustanovení, které by výslovně vydržení zástavního práva znemožňovalo “, a navíc má „ charakter i práva věcného, svou silou se rovnající i právu vlastnickému “. Žalovaný 1 ) navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části, v níž bylo žalobě vyhověno, a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
|