Description
| - Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na zastavení exekuce, je dovolání přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b ) nebo c ) o. s. ř. ( srov. § 238a odst. 2 o. s. ř. ), ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti ( exekuční řád ) a o změně dalších zákonů ( dále též jen „ ex. řád “ ). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b ) o. s. ř. je vyloučeno ( usnesením Krajského soudu v Plzni z 13. dubna 2010, č. j. 56 Co 57/2010-105, bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Tachově z 9. září 2009, č. j. 11 Nc 2652/2004-74, jímž soud prvního stupně rozhodl ve věci samé stejně jako ve svém následném rozhodnutí ), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c ) o. s. ř. ( jež bylo k 31. prosinci 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. března 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné ), podle něhož je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a ) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
|