Description
| - Při uzavření smlouvy, pro kterou zákon vyžaduje písemnou formu, se může její účastník dát zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou ( zmocněncem ), které za tímto účelem písemnou formou udělí plnou moc ( § 31 odst. 1, § 31 odst. 4, věta první, § 40 odst. 2 obč. zák. ). Předpokladem určitosti takové plné moci je – vedle nezaměnitelného označení osob zmocněnce a zmocnitele – také přesné vymezení rozsahu zmocněncova oprávnění ( § 31 odst. 1, věta druhá, § 37 odst. 1 obč. zák. ). Plná moc může být, z hlediska rozsahu zmocněncova oprávnění, všeobecná ( generální ), která opravňuje zástupce ( zmocněnce ) ke všem právním úkonům, anebo zvláštní ( speciální ), omezující se pouze na některé právní úkony či pouze na jediný právní úkon; v obou případech může být plná moc formulována jako neomezená, která dává zmocněnci právo jednat volně podle nejlepšího vědomí a svědomí, nebo jako omezená, v níž jsou stanoveny hranice, ve kterých a jak má zástupce jednat. Udělení plné moci je právním úkonem; plná moc je proto platná, jen jestliže je určitá a srozumitelná ( srov. § 37 odst. 1 obč. zák. ). Pro neurčitost nebo nesrozumitelnost je však plná moc neplatná jen tehdy, není-li možné nejasnosti v obsahu plné moci odstranit pomocí výkladu projevu vůle podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák.
|