Description
| - Odůvodnění :Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 739 819 Kč s příslušenstvím z titulu regresní náhrady plnění z garančního fondu, které poskytla poškozeným na náhradu škody způsobené při dopravní nehodě zaviněné manželem žalované jako řidičem vozidla, který při nehodě zemřel, když nebylo sjednáno pojištění zákonné odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Okresní soud v Táboře v pořadí druhým rozsudkem ze dne 8. října 2010,
, zamítl návrh na zaplacení částky 369 909,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 10. 2008 do zaplacení ( výrok pod bodem I ) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ( výrok pod bodem II ). Rozhodl tak poté, co byl jeho předchozí rozsudek ze dne 28. května 2009,
, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 369 909,50 Kč s příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. listopadu 2009, č. j. 15 Co 611/2009-122, ve výroku o částečném zamítnutí žaloby a o nákladech řízení zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zrušující výrok odůvodnil odvolací soud tím, že nepovažuje za možné uplatnění tzv. moderačního práva podle § 450 občanského zákoníku ( dále jen „ obč. zák. “ ) a snížení nároku na zaplacení žalované částky. Druhým důvodem přijetí zrušovacího rozhodnutí byla otázka pasivní legitimace žalované. V případě motorových vozidel, která jsou součástí společného jmění manželů ( dále jen „ SJM “ ), jsou jejich provozovateli zpravidla oba manželé, přičemž tuto domněnku lze vyvrátit důkazem opaku. Pro přijetí tohoto závěru však soud prvního stupně podle závěru odvolacího soudu neúplně zjistil skutkový stav věci. Soud prvního stupně, který nárok žalobkyně posuzoval podle ustanovení § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném k datu dopravní nehody, tj. k datu 26. června 2004, se proto v dalším řízení soustředil na otázku, zda předmětné vozidlo značky BMW E36, reg. zn. 1C5 4521 ( dále jen „ vozidlo “ ) bylo v SJM manželů D. a v kladném případě, zda byla žalovaná jeho provozovatelkou. Z výpovědi žalované a rodičů manžela žalované měl soud prvního stupně za prokázané, že manžel žalované obdržel darem od rodičů značné finanční prostředky v době, kdy si vozidlo zakoupil. Ze všech výpovědí plyne, že manžel žalované po uvedeném vozidle toužil, jeho matka jednoznačně uvedla, že peníze dostal právě na jeho pořízení, neboť se jednalo o jeho velké přání a současně o výhodnou nabídku ke koupi, a také, že veškeré darované prostředky byly použity právě na koupi předmětného vozidla. Tyto skutečnosti potvrdil i otec manžela žalované. Naopak žalovaná o něm neměla prakticky žádné informace, jeho pořízení nepovažovala za svou záležitost a o prostředky od rodičů manžela a jejich využití se blíže nezajímala. Soud prvního stupně přihlédl i k finanční situaci rodiny žalované, která pořízení dražšího vozu neumožňovala. Manželé žili skromně, nejezdili na dovolenou a nic nákladnějšího za prostředky od rodičů nepořídili. Z hlediska věrohodnosti uvedených výpovědí poukázal soud prvního stupně i na jejich přímé hodnocení; svědkové vypovídali bez předchozí přípravy a drobné odlišnosti svědčí spíše o spontánnosti a pravdivosti výpovědí. Další důkazy nepřinesly žádná skutková zjištění. Soud prvního stupně vzal na základě volného hodnocení důkazů za zjištěné, že vozidlo bylo pořízeno z výlučného majetku manžela žalované. K tomuto závěru dospěl soud první instance i přesto, že v rámci dědického řízení žalovaná nenamítala, že předmětné vozidlo není v SJM, neboť tato skutečnost sama o sobě nemůže zvrátit shora uvedené hodnocení důkazů. Žalovaná není evidentně orientovaná v právní problematice, k projednání dědictví došlo v době pro ni velmi složité. Soud prvního stupně neshledal na straně žalované žádné pochybení, byť i jen preventivní povinnosti. Je logické, že žalovaná neměla žádné pochybnosti o pojištění vozidla, které její zesnulý manžel po dobu přibližně půl roku užíval. S autem nijak nedisponovala, sama měla k dispozici své vlastní vozidlo, které používala, a o záležitosti svého manžela, který byl podnikatelem v oboru opravy automobilů a vše kolem aut si řešil sám, se nezajímala.
|