| Description
| - K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19.5.2011 č.j. 5 Cmo 6/2011-323 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 412.672,80 Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Ostravského, že žalobce je povinen zaplatit České republice "na účet Městského soudu v Praze" na náhradě nákladů řízení 2.315,- Kč a že žalobce je povinen zaplatit "na účet Městského soudu v Praze" soudní poplatek z odvolání ve výši 175.400,- Kč. Odvolací soud odmítl zpochybnění pravosti podpisů zástavců a způsobilosti J. Š. se podepsat s odůvodněním, že zpochybnění pravosti podpisů bylo vyvráceno výpovědí R. Š. a tvrzení o nezpůsobilosti J. Š. se podepsat "postrádá logiku, když stejná osoba, dle tvrzení žalované zdravotně nezpůsobilá se podepsat, resp. uzavřít zástavní smlouvu, o něco později tyto zastavené nemovitosti na žalovanou platně převedla". Odvolací soud dále z výsledků dokazování dovodil, že byly uzavřeny dvě úvěrové smlouvy, první ze smluv o kontokorentním úvěru ve výši 2.000.000,- Kč dne 26.4.1995 na dobu do 26.4.1996 a druhá z úvěrových smluv do výše 2.000.000,- Kč dne 26.4.1996 na dobu do 26.4.1997, a že žalobce požaduje dluh z druhé úvěrové smlouvy. Oproti názoru soudu prvního stupně, podle kterého zástavní právo zapsané do katastru nemovitostí na základě vkladu ze dne 24.5.1995 pro pohledávku ve výši 2.000.000,- Kč se "jako kontinuální zástavní vztah" váže rovněž k pohledávce z úvěrové smlouvy ze dne 26.4.1996, odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřená dne 18.5.1995 mezi Českou spořitelnou a.s. a J. a R. Š. byla sjednána k zajištění pohledávky vzniklé na základě smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 26.4.1995 a že nebylo prokázáno, že by existovalo zástavní právo zajišťující také pohledávku žalobce z další úvěrové smlouvy ( ze dne 26.4.1996 ); mezi účastníky zástavní smlouvy ze dne 18.5.1995 byl sice dne 15.5.1996 uzavřen dodatek k této smlouvě s tím, že jako pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, je uvedena pohledávka ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 26.4.1996, toto nově sjednané zástavní právo však nebylo vloženo do katastru nemovitostí a tedy nevzniklo. Ujednání obsažené v čl. X zástavní smlouvy, podle něhož se touto smlouvou zajišťují i budoucí závazky, které vyplynou z úvěrových smluv, považoval odvolací soud za neurčité, které nemůže mít pro účely sjednání zástavního práva pro budoucí pohledávky žádné právní účinky.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)