Description
| - Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné pouze dle § 237 odst. 1 písm. b ) a c ) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b ) se nejedná, neboť napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek, který ve věci soud prvního stupně vydal. Proto lze přípustnost dovolání zvažovat pouze v intencích § 237 odst. 1 písm. c ) o. s. ř. Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným. Dovolání tedy může být - ve smyslu citovaného ustanovení - přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky ( jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují ) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( § 237 odst. 3 o. s. ř. ), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b ) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a ) nebo § 241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c ) o. s. ř., přihlédnuto.
|