(1) Úřad vykonává svoji činnost (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13) prostřednictvím svých územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze pro územní obvody krajských soudů a pro území hlavního města Prahy. Územní pracoviště plní též další úkoly podle tohoto zákona [§ 1 odst. 2 písm. c)].

(2) Pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle tohoto zákona plní územní pracoviště (odstavec 1), je adresou pro doručování vždy adresa tohoto územního pracoviště.

(3) V čele Úřadu je ředitel, kterého do funkce jmenuje a z funkce odvolává ministr financí; ředitel vykonává funkci v pracovním poměru.

(4) Vnitřní uspořádání Úřadu stanoví jeho organizační řád, který schvaluje ministr financí.

(1) Odborný dohled nad činností Úřadu (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13) vykonává Ministerstvo financí. Tím nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy o kontrole a působnosti kontrolních orgánů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12">¹²)</span>

(2) Úřad zasílá Ministerstvu financí na vědomí vyhotovení každého zpracovaného právního stanoviska (§ 13).

(3) Ministerstvo financí může kdykoli požádat Úřad o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je Úřad činný, pokud je taková informace potřebná k plnění jeho úkolů.

(1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je plně způsobilá k právním úkonům. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a odsouzení nebylo zahlazeno.

(2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance Úřadu, kterýmá vykonávat činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13 anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů Úřadu (§ 18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po ukončení předepsaného vzdělání.

(3) Pracovněprávní vztahy zaměstnancůÚřadu se řídí zákoníkem práce.

(4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat a další plat jako státnímu zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a řediteli Úřadu náleží plat a další plat jako náměstkovi nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13">¹³)</span>

(5) Platové poměry ostatních zaměstnancůÚřadu se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/14">¹⁴)</span>

(6) Ministerstvo financí organizuje a řídí odborné vzdělávání zaměstnanců Úřadu.

(1) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni

(2) Zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.

(3) Zaměstnanci Úřadu nesmějí vykonávat podnikatelskou ani jinou výdělečnou činnost; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15">¹⁵)</span> na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku.

(1) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle ustanovení § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště (§ 14) v hlavním městě Praze. Organizační řád Úřadu může stanovit, že některé z těchto úkolů plní ostatní územní pracoviště.

(2) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle ustanovení § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště,

(3) Zjistí-li územní pracoviště určené podle odstavce 2 písm. b), že majetek nebo jeho část se nachází v územním obvodu jiného územního pracoviště, neprodleně o tom toto územní pracoviště vyrozumí a územní pracoviště na podkladě uvedeného vyrozumění započne neprodleně s plněním úkolů podle zákona uvedeného v odstavci 2.

(4) Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnosti, které územní pracoviště má plnit úkoly podle zákona uvedeného v odstavcích 1 a 2, určí toto územní pracoviště ředitel Úřadu.

(1) Věcí týkající se majetku je pro účely tohoto zákona rovněž věc týkající se závazku státu nebo závazku státní organizace.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumí se věcí týkající se majetku, vlastnického práva státu, závazku státu nebo závazku státní organizace i případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá, že se jedná o majetek, vlastnické právo státu, závazek státu nebo závazek státní organizace.

(3) Pokud se v tomto zákoně hovoří o příslušnosti hospodařit s majetkem na straně organizačních složek a státních organizací a o správě majetku na straně Pozemkového fondu, rozumí se tím i případy, kdy tuto příslušnost nebo správu někdo tvrdí anebo popírá, popřípadě kdy je podmíněna určením, že se jedná o majetek.

(1) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, když řízení už probíhá, zůstávají zachovány dosavadní výsledky tohoto řízení i účinky dosavadních procesních úkonů. To platí obdobně, jestliže Úřad v případech stanovených tímto zákonem (§ 23 odst. 4 a 5) přestane v průběhu řízení takto jednat.

(2) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, jedná takto až do jeho pravomocného skončení, včetněpřípadného řízení o mimořádných opravných prostředcích, není-li dále stanoveno jinak (§ 23 odst. 4 a 5).

(3) Po dobu jednání Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 jsou jakékoli procesní úkony ze strany příslušné organizační složky v řízení neúčinné. Jakékoli právní úkony, které v uvedené době příslušná organizační složka učiní mimo řízení a které přitom odporují postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatné.

(4) Postavení a okruh účastníkůřízení ani příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3">³)</span> kterého se řízení týká, nejsou jednáním Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 dotčeny a výsledek tohoto řízení včetně placení nákladů řízení, popřípaděnáhrady nákladůřízení v plném rozsahu dopadá přímo na tuto organizační složku.

(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7), je vyloučeno současné zastoupení na základě plné moci sjednané pro toto řízení příslušnou organizační složkou.

(2) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) anebo se řízení přímo účastní (§ 11), nemůže sám sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci, pokud tento zákon dále nestanoví jinak (§ 26).

(1) Pokud v průběhu řízení budou splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), příslušná organizační složka o tom neprodleně Úřad vyrozumí. Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a dále postupuje podle tohoto zákona. V ostatních případech výlučného jednání se ke splnění stanovených podmínek v průběhu řízení nepřihlíží.

(2) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 6 a 7, budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a pokračuje v jednání podle tohoto zákona.

(3) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 9 anebo ve kterém se přímo účastní (§ 11), budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, před kterým řízení probíhá, své jednání nebo svou přímou účast v řízení v souladu se zvláštním právním předpisem ukončí a dále jedná podle tohoto zákona.

(4) Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) anebo nastanou okolnosti, které výlučné jednání podle ustanovení § 3 a 4 vylučují (§ 5), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka, nedojde-li k dohodě podle ustanovení § 7. Jestliže v průběhu řízení přestanou být splněny stanovené podmínky v ostatních případech výlučného jednání, k této skutečnosti se nepřihlíží.

(5) Pokud v průběhu řízení nastanou okolnosti, které vylučují dohodnuté jednání (§ 6 a 7) a nejde přitom o případ uvedený v odstavci 2, Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, rozhodčímu orgánu, správnímu úřadu nebo jinému orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka.

(1) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7 zabezpečuje vždy to územní pracoviště (§ 14), v jehož územním obvodu je sídlo příslušné organizační složky.

(2) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle ustanovení § 9 zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je sídlo soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.

(3) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jeho přímé účasti v řízení (§ 11) zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehožúzemním obvodu je sídlo soudu, u kterého má být návrh na zahájení řízení podán, popřípadě soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit.

(4) Výkon činnosti Úřadu spočívající ve zpracování právních stanovisek (§ 13) zabezpečuje územní pracoviště v hlavním městě Praze.

(5) Ministerstvo financí může ze závažných důvodů pro jednotlivý případ výkonu činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 určit jiné než stanovené územní pracoviště.

(1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) anebo se v řízení přímo účastní (§ 11), postupuje v rámci právních předpisů vždy tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu a dodržování základních povinností při hospodaření s majetkem.

(2) Všechny organizační složky, státní organizace a Pozemkový fond včas a v úplnosti poskytují Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad jedná jménem státu anebo ve kterém se přímo účastní, a pro zpracování právních stanovisek (§ 13), pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví jinak.

(3) Úřad včas a v úplnosti poskytuje příslušným organizačním složkám informace, údaje a podklady, pokud se týkají řízení, ve kterém Úřad jedná (§ 3, 4, 6, 7), a jsou přitom potřebné zejména pro jejich řádné hospodaření s majetkem.

(4) Za jednání v řízení podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 neposkytují příslušné organizační složky Úřadu peněžité plnění. To platí obdobně, jestliže Úřad zpracuje právní stanovisko pro organizační složku, státní organizaci nebo Pozemkový fond.

(5) Pokud Úřad jedná v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, hradí hotové výdaje bezprostředně související s tímto jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady nákladůřízení včetně soudních poplatků a uložených záloh na náklady důkazu hradí příslušná organizační složka.

(6) Pokud soud, rozhodčí orgán, správní úřad nebo jiný orgán rozhodl v řízení, kde Úřad jednal podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, o náhradě nákladů řízení ve prospěch příslušné organizační složky, odvede příslušná organizační složka na příjmový rozpočtový účet Úřadu částku ve výši odpovídající nákladům řízení hrazeným Úřadem podle odstavce 5 první věty.

(1) Úřad je počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit s veškerým majetkem, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady nebo Ministerstvo financí podle ustanovení § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a se kterým do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily. To platí obdobně o právech, která s tímto majetkem souvisejí a se kterými byly okresní úřady nebo Ministerstvo financí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit podle § 9 uvedeného zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek, s nímž se podle zvláštního právního předpisu stává příslušnou hospodařit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek, který přechází do správy Pozemkového fondu podle zvláštního právního předpisu, jakož i na práva, která podle zvláštního právního předpisu přecházejí na Pozemkový fond.

(4) Úřad počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plní úkoly podle ustanovení § 38 zákona uvedeného v odstavci 1 u všech závazků státu souvisejících s majetkem uvedeným v odstavci 1, pokud tyto úkoly k uvedenému dni plnily okresní úřady nebo Ministerstvo financí, s výjimkou závazků, u nichž má tyto úkoly podle zvláštního právního předpisu plnit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, jakož i závazků, které podle zvláštního právního předpisu přecházejí na Pozemkový fond.

(1) Okresní úřady a Ministerstvo financí předají majetek uvedený v ustanovení § 29 Úřadu nejpozději do 30. září 2002; předmětem předání budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky operativní evidence a další listiny týkající se majetku, jakož i doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem (dále jen „dokladové materiály“). O předání se pořídí protokol, jehož přílohou budou seznamy všech předávaných položek a závazků souvisejících s předávaným majetkem.

(2) Převzetí majetku a dokladových materiálů podle odstavce 1 v rámci Úřadu zajistí jednotlivá územní pracoviště podle svých územních obvodů (§ 14). Tato územní pracovištěnásledně též zajistí, aby u věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, byl proveden záznam v katastru nemovitostí. Pro tyto účely je listinou osvědčující příslušnost Úřadu jeho ohlášení.

(3) Po dobu do předání a převzetí podle odstavců 1 a 2 okresní úřady a Ministerstvo financí zajišťují v nezbytném rozsahu činnosti a provádějí neodkladné úkony směřující k zabezpečení a ochraně dosud nepředaného majetku. Včas upozorňují územní pracoviště Úřadu na neodkladná právní jednání týkající se tohoto majetku a poskytují jim potřebnou součinnost.