About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/2002/130-2002/expression/cz/act/2009/110-2009/cs     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : salt:Publication, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
Title
  • Zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) (cs)
Date Valid
frbr:realizationOf
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue
  • http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

    130

    ZÁKON

    ze dne 14. března 2002

    o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)

    Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

    ČÁST PRVNÍ

    PODPORA VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

    HLAVA I

    ÚVODNÍ USTANOVENÍ

    § 1

    Předmět úpravy

    Tento zákon upravuje podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen „podpora“) a

    a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,

    b) poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

    c) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

    § 2

    Vymezení pojmů

    (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

    a) základním výzkumem teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi,

    b) aplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,

    c) experimentálním vývojem získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“),

    d) inovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují:

    1. inovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, 2. organizační inovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů.

    (2) Pro účely poskytování podpory je

    a) poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje,

    b) uchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory,

    c) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto,

    d) výzkumnou organizací právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem,

    e) infrastrukturou zařízení nebo podpůrná činnost výzkumu, vývoje a inovací, která je podporována z veřejných prostředků a která může zahrnovat

    f) velkou infrastrukturou pro výzkum, vývoj a inovace jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeho pořízení, souvisejících investic a zajištění jeho činnosti, které je nezbytné pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností a které je schvalováno vládou a zřizováno jednou výzkumnou organizací pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi (dále jen „velká infrastruktura“),

    g) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene k), která je zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle zákona o veřejných zakázkách<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“),

    h) programem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů

    i) projektem výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky (dále jen „projekt“),

    j) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,

    k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou

    l) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to

    m) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.

    1. jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; jde-li o územní samosprávný celek, ustanovení o hlavním účelu výzkumné organizace se vztahuje na jeho organizační složku, 2. která zisk zpětně investuje do činností podle bodu 1, 3. k jejímž výzkumným kapacitám nebo výsledkům podle písmene k) nemají přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb, které by na ni mohly uplatňovat vliv, 1. služby pro výzkum, vývoj a inovace, 2. speciální výzkumná zařízení, včetně jejich pořízení, souvisejících investic a zajištění jejich činnosti, která jsou nezbytná pro část výzkumné a vývojové činnosti a která jsou zřizována výzkumnými organizacemi pro využití pouze jimi samými, 3. systémy pořizování a uchování dat, 4. činnost právnických osob zajišťujících administrativu a financování výzkumu, vývoje a inovací, 5. ověřování výsledků výzkumu a vývoje, zajišťování práv k nim a jejich rozšiřování, 1. aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v zadání veřejné zakázky na jednotlivé projekty [písmeno i)] v rámci programu, 2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji realizované na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k provedení těchto smluv, nebo 3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích, (dále jen „program“), 1. v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru, 2. v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky, 3. ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, 4. v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe, (dále jen „výsledek“), 1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span>, 2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, 3. další provozní náklady nebo výdaje, 4. náklady nebo výdaje na služby, 5. doplňkové náklady nebo výdaje,

    (3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je dokument schvalovaný vládou, který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací“).

    Předmět podpory, způsoby jejího poskytování a poskytovatelé

    § 3

    (1) Podporu, včetně podpory infrastruktury a podpory velké infrastruktury, lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, a to jako účelovou nebo institucionální podporu.

    (2) Účelovou podporu lze poskytnout na

    a) grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem,

    b) programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu; řešení programového projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovací,

    c) specifický vysokoškolský výzkum, kterým je výzkum prováděný studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů a který je bezprostředně spojen s jejich vzděláváním,

    d) velkou infrastrukturu.

    (3) Institucionální podporu lze poskytnout na

    a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků,

    b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, realizovanou na základě mezinárodních smluv, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k jejich provedení, jako

    c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích,

    d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu projektů a zhodnocení dosažených výsledků, a dále na vyhodnocení podmínek pro poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f),

    e) věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace,

    f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span>.

    1. poplatky za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje, 2. poplatky za členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, nebo 3. finanční podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z prostředků mezinárodních organizací,

    § 4

    (1) Účelová podpora je poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na

    a) grantové projekty z výdajů Grantové agentury České republiky,

    b) programové projekty v průřezových a odvětvových oblastech výzkumu, vývoje a inovací, které stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, z výdajů na výzkum, vývoj a inovace příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti,

    c) programové projekty z výdajů Technologické agentury České republiky,

    d) projekty řešené v rámci programu územního samosprávného celku z jeho výdajů na výzkum, vývoje a inovace,

    e) projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, projekty velkých infrastruktur schválených vládou a specifický vysokoškolský výzkum z výdajů na výzkum a vývoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

    (2) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj a inovace na

    a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na základě zhodnocení jí dosažených výsledků formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem

    b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

    c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu podle působnosti,

    d) činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) až e) příslušným poskytovatelem a Radě pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky.

    1. jejich zřizovatelem, pokud z jeho rozpočtové kapitoly, v případě územního samosprávného celku z jeho rozpočtu, lze výzkum, vývoj a inovace podporovat, 2. Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle působnosti, pokud je výzkumná organizace zřízena podle soukromého práva, 3. Ministerstvem vnitra, pokud výzkumná organizace provádí převážně bezpečnostní výzkum, 4. Ministerstvem obrany, pokud je výzkumná organizace jeho organizační jednotkou, 5. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pokud nelze poskytovat institucionální podporu podle bodů 1 až 4,

    Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace

    § 5

    (1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně navazujících 2 let.

    (2) Před předložením prvního návrhu výdajů podle odstavce 1 schvaluje vláda program, který je v kalendářním roce zahajován. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. Návrh programu předloží zpracovatel k vyjádření Radě pro výzkum, vývoj a inovace. V případě, že bude program realizován Technologickou agenturou České republiky, je součástí návrhu programu též její vyjádření. Návrh programu obsahuje zejména

    a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy, termín jeho vyhlášení a dobu trvání,

    b) celkové výdaje na uskutečnění programu, popřípadě podprogramu, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a jejich členění v jednotlivých letech,

    c) nejvyšší povolenou míru podpory a její odůvodnění,

    d) specifikaci cílů programu spolu s jejich odůvodněním a způsobem jejich dosažení, kritéria splnění cílů programu, srovnání se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky a přínosy programu,

    e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů a způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů.

    (3) Návrh na změnu programu se předkládá, pokud poskytovatel hodlá

    a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na program nebo podprogram o více než 20 %,

    b) změnit povolenou míru podpory,

    c) změnit dobu trvání programu, nebo

    d) změnit cíle programu. Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle odstavce 2 obdobně.

    (4) Má-li být součástí návrhu podle odstavce 1 požadavek na zahájení nové skupiny grantových projektů, předložený Grantovou agenturou České republiky, použijí se ustanovení odstavce 2 obdobně.

    (5) Postup při oznámení programu Evropské komisi, včetně postupu při změnách programu, se řídí přímo použitelnými předpisy Evropských společenství<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span>.

    (6) Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span>.

    § 5a

    (1) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span>

    a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol,

    b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) v členění podle výzkumných organizací; návrh vychází ze zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými organizacemi v uplynulých 5 letech, z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a z výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice.

    (3) Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména

    a) návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále členěn podle výzkumných organizací,

    b) údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2 a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu podle § 3.

    (4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit úpravu návrhu výše výdajů podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2.

    (5) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh

    a) názvu programu,

    b) zaměření a cílů programu,

    c) doby trvání programu,

    d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh míry podpory.

    § 6

    (1) Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem.

    (2) Z celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol jsou dalšími závaznými ukazateli, pokud přicházejí v úvahu,

    a) účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,

    b) účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum,

    c) institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků,

    d) institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji.

    § 7

    Poskytnutí podpory

    (1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropských společenství, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací<span class="poznamka-link" resource="footnote/7a"><sup>7a</sup>)</span>.

    (2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady.

    (3) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span>, s výjimkou případů podle odstavců 4 a 5 a těch projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.

    (4) Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu projektu velké infrastruktury vládě ke schválení se postupuje obdobně podle § 5 odst. 2 věty první až třetí.

    (5) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora podle pravidel schvalovaných vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory, kritéria a způsob poskytování podpory.

    (6) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik<span class="poznamka-link" resource="footnote/7b"><sup>7b</sup>)</span>, které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.

    (7) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována podle § 3 odst. 3 písm. b)

    a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace, které Českou republiku zastupují,

    b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.

    § 8

    Použití podpory

    (1) Příjemce vede v souladu se zákonem o účetnictví<span class="poznamka-link" resource="footnote/7c"><sup>7c</sup>)</span> pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředků podle § 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Způsob této evidence stanoví na základě zákona o účetnictví<span class="poznamka-link" resource="footnote/7c"><sup>7c</sup>)</span> příjemce.

    (2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj a inovace prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem projektu.

    (3) Při pořízení hmotného a nehmotného majetku pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (4) Z institucionální podpory může příjemce hradit náklady na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích jiné výzkumné organizace, pokud jsou tyto činnosti předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy.

    (5) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span>.

    § 9

    Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem

    (1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt písemnou smlouvu o poskytnutí podpory na řešení vybraného projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>, ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může být prodloužena. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména

    a) označení poskytovatele,

    b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti,

    c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

    d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení,

    e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“),

    f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,

    g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

    h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem,

    i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

    j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,

    k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků,

    l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory,

    m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span>,

    n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací,

    o) způsob řešení sporů,

    p) sankce za porušení smlouvy,

    q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

    (2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu.

    (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku.

    (4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span>.

    (5) Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>. Pro náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> vzájemně peněžitá plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více příjemců podle odstavce 4.

    (6) Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel dále vydá v případě poskytnutí

    a) institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí dosažených výsledků,

    b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,

    c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo

    d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

    (8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

    § 10

    Lhůta a způsob poskytnutí podpory

    (1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> k regulaci čerpání rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span>. Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt.

    (2) Podporu poskytuje poskytovatel pouze příjemci bez provedení rozpočtového opatření, a to přímým převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce. Pokud se na řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi bez provedení rozpočtového opatření, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo další účastník organizační složkou státu zřízenou jiným zřizovatelem než je poskytovatel. Příjemce podporu eviduje podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span>.

    (3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu na projekty, které nejsou veřejnými zakázkami, jednorázově na daný kalendářní rok, v ostatních případech v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory.

    § 11

    Úprava vlastnických práv k výsledkům a využití výsledků projektu

    (1) Příjemce podpory na řešení projektu aplikovaného výzkumu uzavře s uživatelem výsledků smlouvu o využití výsledků, kterou předloží poskytovateli nejpozději před ukončením řešení projektu. Při uzavírání smlouvy o využití výsledků se vychází z úpravy užívacích a vlastnických práv k výsledkům uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory podle § 9 odst. 1 písm. h).

    (2) Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků patří zejména

    a) název a identifikační údaje projektu,

    b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,

    c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16,

    d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,

    e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span>,

    f) sankce za porušení smlouvy,

    g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

    (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu o využití výsledků ustanovení obchodního zákoníku.

    § 12

    Poskytování informací

    (1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

    (2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon.

    § 13

    Kontrola

    (1) Poskytovatel je povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností příjemce je tuto kontrolu umožnit.

    (2) Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.

    (3) Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce.

    (4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení postupem podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

    § 14

    Důsledky porušení ustanovení zákona

    (1) Neoprávněné poskytnutí, použití nebo zadržení podpory se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>.

    (2) Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory se postupuje podle zákona o veřejné podpoře<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span>.

    (3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a podle obchodního zákoníku.

    (4) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal.

    (5) V případě, že jsou do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předány údaje, které neodpovídají definici datových prvků a které ovlivní výši poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému odstraní a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, která v návrhu výdajů na výzkum, vývoj a inovace na následující pětileté období pro příslušného poskytovatele výši výdajů sníží, a to každoročně až o 100 % objemu podpory, která měla být podle těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta. Poskytovatel obdobným způsobem sníží podporu příjemci, který mu nesprávné údaje předal.

    HLAVA IV

    VLASTNICTVÍ HMOTNÉHO MAJETKU POŘÍZENÉHO PRO VÝZKUM A VÝVOJ, PRÁVA K VÝSLEDKŮM A JEJICH VYUŽITÍ

    § 15

    Vlastnictví majetku pro výzkum, vývoj a inovace

    (1) Vlastníkem majetku pořízeného z podpory je příjemce.

    (2) Pokud se na pořízení majetku podílí více účastníků projektu, stávají se vlastníky příslušných podílů majetku podle úpravy obsažené ve smyslu § 9 odst. 1 písm. i) ve smlouvě nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory.

    § 16

    Práva k výsledkům a jejich využití

    (1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span>,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span>, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele.

    (2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span>,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span>, potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.

    (3) Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, která není veřejnou zakázkou, patří příjemci. Příjemce, který není fyzickou osobou, upraví způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.

    (4) Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, platí, že v případě

    a) výsledku plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropských společenství nestanoví jinak<span class="poznamka-link" resource="footnote/18a"><sup>18a</sup>)</span>,

    b) výsledku financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů projektu je příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,

    c) výsledku podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely,

    d) nevyužití výsledků podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků je příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za nediskriminujících podmínek za tržní cenu všem zájemcům.

    HLAVA V

    VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH

    § 17

    Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích

    (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení obchodního zákoníku.

    (2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem. Vyhlášené podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji musí obsahovat zejména

    a) platné znění programu schváleného vládou podle § 5 odst. 2 a 3 a posouzeného Evropskou komisí nebo skupiny grantových projektů a dále předpokládanou dobu jejich zahájení a ukončení,

    b) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů,

    c) způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů,

    d) soutěžní lhůtu podle tohoto zákona,

    e) hodnotící lhůtu podle tohoto zákona,

    f) místo převzetí zadávací dokumentace, místo a způsob podávání návrhů projektů a dobu, v níž lze tyto návrhy podat,

    g) název a sídlo poskytovatele a telefon a elektronickou adresu jeho kontaktního pracovníka.

    (3) Poskytovatel může stanovit i další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, které vyhlásí současně s podmínkami této soutěže uvedenými v odstavci 2. Poskytovatel může stanovit způsob podání návrhů projektů podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> jako výlučný pouze v případě, že tím neomezí některé uchazeče.

    (4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo obranu nebo bezpečnost státu<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span>, poskytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, organizačním jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem a vývojem. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (5) Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel.

    (6) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů jak v písemné, tak v elektronické podobě. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span>. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span>. Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span>. Z osobních údajů smí poskytovatel zveřejnit pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na navrhovaném projektu.

    § 18

    Prokazování způsobilosti uchazeče

    (1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče.

    (2) Způsobilost má uchazeč, který

    a) má odborné předpoklady k řešení projektu,

    b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/23"><sup>23</sup>)</span>,

    c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/24"><sup>24</sup>)</span>,

    d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení,

    e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin<span class="poznamka-link" resource="footnote/25"><sup>25</sup>)</span>, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

    f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span>, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,

    g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem.

    (3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů.

    (4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto:

    a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním,

    b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/27a"><sup>27a</sup>)</span> obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).

    (5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí způsobilost podle odstavce 2 písm. b) ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span>, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence.

    (6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span> výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bezúhonnost se prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem<span class="poznamka-link" resource="footnote/27a"><sup>27a</sup>)</span> obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).

    (7) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 5 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (8) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

    (9) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

    (10) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením.

    (11) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za které odpovídá poskytovatel.

    § 19

    Zadávací dokumentace

    (1) Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu. Poskytovatel zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná. Zadávací dokumentace obsahuje zejména:

    a) údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) a g) nebo skupině grantových projektů,

    b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,

    c) upřesněné položky způsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,

    d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 5, pokud jsou stanoveny,

    e) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy,

    f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečích a dalších účastnících projektu určených ke zveřejnění,

    g) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6,

    h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (2) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci pro první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (3) Zadávací dokumentaci poskytovatel zveřejní na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    § 20

    Soutěžní lhůta a hodnotící lhůta

    (1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž nebo pro první stupeň i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je nejméně 36 kalendářních dnů.

    (2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Délka hodnotící lhůty je nejvýše 180 kalendářních dnů u jednostupňové a 240 kalendářních dnů u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    § 21

    Přijímání a hodnocení návrhů projektů

    (1) Pro přijímání návrhů projektů poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Složení komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti komise stanoví poskytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.

    (2) Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 2 písm. b), d) a f) a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích pro přijetí návrhů projektů podle § 17 odst. 5 a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty, včetně doby jejich doručení.

    (3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 9. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne poskytovatel.

    (4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Složení odborného poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně.

    (5) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatel.

    (6) Odborný poradní orgán zajistí s výjimkou podle odstavce 5 objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol.

    (7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu a zveřejní své rozhodnutí prostřednictvím internetu. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.

    (8) Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených celkových nákladů projektu a nezahrne je mezi uznané náklady projektu nebo na základě tohoto zákona sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7.

    (9) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky podle odstavců 1 až 8.

    (10) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span>.

    § 22

    Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích

    (1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může poskytovatel podle tohoto zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění vyhlášených cílů a podmínek programu.

    (2) Poskytovatel je povinen uvést skutečnost, že vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, již při přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích spolu s podmínkami této soutěže uvedenými v § 17 odst. 2.

    (3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel stanoví kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2 také

    a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích uchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,

    b) lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (4) Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích platí ustanovení § 21 obdobně s tím, že protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů hodnocených v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení do druhého stupně této soutěže.

    (5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně rozhodování poskytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 10 obdobně.

    (6) Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vybraným uchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména výše nákladů projektu, časových údajů a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nesmí být měněny cíle projektu.

    (7) V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné soutěže poskytovatel stanoví způsob dopracování návrhu a podmínky jeho podání.

    (8) Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje správní řád<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span>.

    § 23

    Organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích

    (1) Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona odpovídá poskytovatel. Ten může ve veřejném výběrovém řízení<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> vybrat právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci při organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (2) Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce 1, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na přípravě návrhu projektu a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu.

    § 24

    Zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích

    (1) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích může poskytovatel zrušit

    a) jestliže nebyl podán žádný návrh projektu,

    b) jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo

    c) u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích také tehdy, nepostoupil-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích žádný návrh projektu.

    (2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo její zadávací dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí.

    (3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj a inovace v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.

    (4) Poskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1, uchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů.

    (5) Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli.

    § 25

    Lhůta pro uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory

    (1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních dnů

    a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>, jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášen před jeho schválením, nebo

    b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span>.

    (2) Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně příjemce opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče.

    (3) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce nárok na náhradu z rozpočtu poskytovatele ve výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory.

    § 26

    Uchovávání dokladů

    (1) Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně všech přijatých návrhů projektů, uchovává poskytovatel nejméně 10 let od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

    (2) Poskytovatel je povinen uchovávat doklady o každé poskytnuté podpoře nejméně po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory.

    § 27 až 29

    zrušeny

    HLAVA VII

    POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH

    § 30

    Informační systém výzkumu, vývoje a inovací

    (1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span> zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací jsou provozovatelem využívány k cílům stanoveným v odstavci 2.

    (2) Účelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je poskytovat informace o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků veřejnosti a poskytovatelům s cílem

    a) informovat veřejnost a uchazeče o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu, vývoje a inovacích a jejich výsledcích,

    b) informovat veřejnost o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,

    c) informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními právními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> nebo mezinárodními smlouvami,

    d) kontrolovat poskytování a použití účelové nebo institucionální podpory,

    e) připravovat návrh státního rozpočtu a zajistit další zvláštními právními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> stanovené činnosti poskytovatelů nebo orgánů výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona,

    f) hodnotit výsledky výzkumných organizací a programů a poskytovat informace vládě a veřejnosti.

    (3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jeho číselníky a datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací navrhuje po projednání s poskytovateli provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

    § 31

    Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

    (1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3.

    (2) Poskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

    (3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s podporou, je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve stejné formě a termínech může výzkumná organizace předat poskytovateli údaje o svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Postup při předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.

    (4) Poskytovatel předá údaje o projektech nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů

    a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovací zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo

    b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovací.

    (5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje o řešených projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

    (6) Poskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích projektů a o výsledcích výzkumných organizací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů, jimž byla poskytnuta podpora podle § 3 odst. 2 písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí 730 dní. Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací i údaje o dalších výsledcích výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech.

    (7) Postup při předání údajů o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a o výsledcích výzkumných organizací podle odstavců 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

    (8) Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě od doručení údajů do

    a) 10 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích, údajů o projektech nebo údajů o aktivitách výzkumu, vývoje a inovací,

    b) 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a o výsledcích výzkumných organizací.

    (9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací na základě kontroly úplnosti údajů. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis.

    (10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 90 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.

    (11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

    a) veřejnosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span>, způsobem umožňujícím dálkový přístup,

    b) poskytovateli na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které do něj poskytl,

    c) příjemci na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací o jeho projektech a výsledcích jím dosažených, které jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span>,

    d) správci všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

    e) dalším orgánům a osobám stanoveným zvláštními právními předpisy<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> nebo mezinárodními smlouvami České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo smlouvami.

    (12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.

    § 32

    Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

    (1) Centrální evidence projektů obsahuje zejména údaje určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele, dalšího účastníka projektu a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu, dobu řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění, výši podpory s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální evidence projektů stanoví prováděcí právní předpis.

    (2) Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o

    a) příjemci a výši podpory

    b) poskytovateli a výši podpory na programy podle § 2 odst. 2 písm. h) a dále údaje o

    c) poskytovateli a výši podpory vynaložené na

    1. specifického vysokoškolského výzkumu podle § 3 odst. 2 písm. c), 2. výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků podle § 3 odst. 3 písm. a), 3. na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b), 1. názvu programu, jeho cílech a době jeho trvání, 2. schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení, 3. schválení vládou nebo zastupitelstvem územního samosprávného celku, 4. výsledku posouzení Evropské komise, pokud je program oznámen Evropské komisi, 5. způsobu zveřejnění platného znění programu, 1. skupiny grantových projektů podle § 3 odst. 2 písm. a), 2. zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na zadání veřejné zakázky podle § 3 odst. 3 písm. d), 3. finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací podle § 3 odst. 3 písm. e), 4. náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky podle § 3 odst. 3 písm. f). Obsah údajů centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací stanoví prováděcí právní předpis.

    (3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména údaje určující výsledek a projekt, jehož řešením výsledek vznikl nebo zdroj prostředků, ze kterých byl podporován, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Obsah údajů rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis.

    (4) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovací obsahuje údaje zahrnující zejména podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Obsah údajů evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích stanoví prováděcí právní předpis.

    (5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků. Nemá-li řešitel nebo další fyzická osoba přidělené rodné číslo, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo autorů jeho výsledků.

    HLAVA VIII

    ORGÁNY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

    § 33

    Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj

    (1) Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35.

    (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za

    a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie,

    b) koncepci podpory velké infrastruktury,

    c) specifický vysokoškolský výzkum,

    d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů<span class="poznamka-link" resource="footnote/32a"><sup>32a</sup>)</span>.

    (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce v mezinárodních orgánech a organizacích po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace vládě a po projednání vládou tuto zprávu zveřejní.

    § 34

    Ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum a vývoj v oblasti svých působností

    (1) Ústřední a jiné správní úřady včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, odpovídají v oblasti své působnosti zejména za

    a) přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich realizaci,

    b) přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele a dalších aktivit výzkumu, vývoje a inovací,

    c) veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol,

    d) kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol, plnění cílů, pokud byly stanoveny, a zhodnocení dosažených výsledků.

    (2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, zabezpečují v oblasti své působnosti přípravu programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky.

    § 35

    Rada pro výzkum, vývoj a inovace

    (1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.

    (2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména

    a) přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,

    b) kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou,

    c) přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,

    d) hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou,

    e) návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,

    f) zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,

    g) zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,

    h) úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

    i) zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,

    j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí,

    k) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,

    l) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,

    m) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise,

    n) plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.

    (3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 17 členů včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.

    (4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace s výjimkou jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může písemně požádat předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace o předložení návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání, zůstává členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (5) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (6) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>. Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.

    (7) Rada pro výzkum, vývoj a inovace ustavuje jako své odborné a poradní orgány zejména

    a) odborné komise pro zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací,

    b) Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů,

    c) Bioetickou komisi, která zpracovává podklady pro řešení úkolů Rady pro výzkum, vývoj a inovace spojených s bioetickými aspekty výzkumu a vývoje, zejména návrhy odborných stanovisek Rady pro výzkum, vývoj a inovace k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk. Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (8) Členství v odborných a poradních orgánech Rady pro výzkum, vývoj a inovace nezakládá pracovněprávní vztah<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>.

    (9) Členy odborných a poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace volí z předních odborníků pro danou oblast výzkumu, vývoje a inovací Rada pro výzkum, vývoj a inovace, a jmenuje je a na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolává její předseda.

    § 36

    Grantová agentura České republiky

    (1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.

    (2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje

    a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu grantových projektů,

    b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů,

    c) poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,

    d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,

    e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,

    f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti,

    g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,

    h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.

    (3) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České republiky. Funkce předsedy, členů předsednictva a členů vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>.

    (4) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.

    (5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky. Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy grantových projektů s žádostmi o udělení podpory.

    (6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky Poslanecká sněmovna.

    § 36a

    Technologická agentura České republiky

    (1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze.

    (2) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

    (3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje:

    a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek,

    b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů,

    c) poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,

    d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory,

    e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků,

    f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti,

    g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,

    h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů,

    i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,

    j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami.

    (4) Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury České republiky. Funkce předsedy, členů předsednictva a členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce<span class="poznamka-link" resource="footnote/34"><sup>34</sup>)</span>.

    (5) Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.

    (6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory.

    (7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

    (8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky Poslanecká sněmovna.

    HLAVA IX

    ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY

    § 37

    Územní samosprávné celky postupují podle tohoto zákona obdobně a podle ustanovení § 5 až 6 přiměřeně; ustanovení § 5 odst. 2 věty třetí a § 5a odst. 4 se nepoužijí.

    HLAVA X

    PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

    § 38

    Přechodná ustanovení

    (1) Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje, která je upravena tímto zákonem, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.

    (2) Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 stanoví poskytovatel náležitosti pro předložení výzkumného záměru podle § 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů podle § 39. Uchazeči předloží poskytovatelům návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí pro předložení výzkumného záměru poskytovatelem.

    (3) Členové dozorčí rady Grantové agentury České republiky zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stávají členy kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává zachováno.

    § 39

    Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 4, § 31 odst. 2, 3, 7, 9 a 12 a § 32 odst. 1 až 4.

    HLAVA XI

    SPOLEČNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

    § 40

    Společné ustanovení

    Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla schválena Parlamentem a vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, stanoví něco jiného než tento zákon, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy.

    § 41

    Zrušovací ustanovení

    Zrušují se:

    1. Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.

    2. Zákon č. 1/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií.

    § 42 a 43

    zrušeny

    § 44

    Tímto ustanovením byl novelizován jiný zákon.

    ČÁST PÁTÁ

    ÚČINNOST

    § 45

    (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

    (2) Ustanovení § 4 odst. 6 a § 18 odst. 9 písm. b) a c) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. * * *

    1. Zákon č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení (1. května 2004).

    2. Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

    3. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (13. září 2005).

    4. Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

    5. Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

    6. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. června 2006.

    7. Zákon č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (12. července 2007).

    8. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

    9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem

    1. července 2008.

    10. Zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009. Předseda vlády:

    Klaus v. r.

    Havel v. r.

    v z. Rychetský v. r.

    2) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

    17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

    3) § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

    4) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

    5) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. 3. 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES. Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES.

    6) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.

    7) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.

    7a) Články 87 až 89 Smlouvy o založení ES. Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. 1. 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům v platném znění. Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úřední věstník Evropské unie ze dne 30. 12. 2006, C 323/01.

    7b) Například Research Assessment Exercise.

    7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

    8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

    10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník.

    12) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

    13) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    15) § 39 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 15 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2001 Sb. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

    16) § 10 a 11 zákona č. 59/2000 Sb.

    18) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    18a) Články 32 až 38 Smlouvy o založení Evropského společenství, v platném znění. Článek 9 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (uveřejněn v Úředním věstníku dne 30. 12. 2006 pod č. 2006/C 323/01.

    20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

    14) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

    21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník.

    22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb. Obchodní zákoník.

    23) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.

    24) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    25) Trestní zákon.

    26) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb.

    27a) Například § 17 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

    27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

    29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

    31) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

    32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

    32a) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    33) § 3 věta druhá zákoníku práce.

    34) Část sedmá zákoníku práce.

Language
  • cs
http://linked.open...ogy/odcs/txtValue
  • PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Předmět úpravyTento zákon upravuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (dále jen „podpora“) a práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem a inovacemi podporovanými z veřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, poskytování informací o výzkumu , experimentálním vývoji a inovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje, úkoly orgánů výzkumu a vývoje. Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí výzkumem a vývojem systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Dále se rozlišuje základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu, se označuje jako průmyslový výzkum, vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Pro účely poskytování podpory je poskytovatelem správce kapitoly státního rozpočtu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje, příjemcem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto, spolupříjemcem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o řešení části projektu, uchazečem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory, výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako programemsouborvěcných,časovýchafinančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů výzkumu a vývoje formulovaných poskytovatelem, které poskytovatel vyhlašuje ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji nebo v rámci zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu, infrastrukturou podpůrná činnost zahrnující služby pro výzkum a vývoj, činnost speciálních výzkumných zařízení, činnost organizací zajišťujících administrativu a financování výzkumu a vývoje, nebo ověřování či rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje, výsledkem nové poznatky ve výzkumu a vývoji, vzniklé činností v rámci řešení projektu nebo výzkumného záměru, nebo jejich využití, uživatelem organizační složka, právnická osoba nebo fyzická osoba, která využívá výsledek ve své činnosti, uznanými náklady takové náklady ve výzkumu a vývoji, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení projektu nebo výzkumného záměru a které budou vynaloženy během jejich řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. PŘEDMĚT A ZPŮSOBY PODPORY Předmět podpory Podporu výzkumu a vývoje včetně infrastruktury lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, a to jako účelovou podporu, kterou je poskytnutí účelových prostředků na projekt výzkumu a vývoje (dále jen „projekt“), kde projektem je vymezení předmětu činnosti ve výzkumu a vývoji v programovém projektu, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem, v grantovém projektu, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám, ve veřejné zakázce ve výzkumu a vývoji (dále jen „veřejná zakázka“), ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků, výzkumným záměrem vymezení předmětu výzkumné činnosti právnické osoby nebo organizační složky, jeho cílů, strategie, nákladů a předpokládaných výsledků, který zajišťuje v základním nebo aplikovaném výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu, její koncepční rozvoj na období 5 až 7 let, specifickým výzkumem na vysokých školách část výzkumu na vysokých školách, která je bezprostředně spojena se vzděláváním a na níž se podílejí studenti, mezinárodní spoluprací České republiky ve výzkumu a vývoji spolupráce realizovaná na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Náklady na zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo na zadání veřejné zakázky včetně nákladů na kontrolu projektů mohou poskytovatelé hradit z účelové podpory nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše účelových prostředků poskytovatele na výzkum a vývoj v daném kalendářním roce. Grantová agentura České republiky hradí náklady na zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a kontroly grantových projektů z institucionální podpory. Náklady na hodnocení výzkumných záměrů a jejich kontrolu mohou poskytovatelé hradit z institucionální podpory nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše institucionálních prostředků poskytovatele na výzkum a vývoj v daném kalendářním roce. Z výdajů na výzkum a vývoj může poskytovatel hradit věcné nebo finanční ocenění fyzických osob za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji podporovaném podle odstavce 1. Podmínky pro ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji stanoví prováděcí právní předpis. Z výdajů na výzkum a vývoj lze hradit finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu a vývoje nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu a vývoje. Podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj. Z výdajů na výzkum a vývoj se hradí náklady spojené s činností Rady pro výzkum a vývoj, s činností Grantové agentury České republiky a s činností Akademie věd České republiky2a<>). Z výdajů na výzkum a vývoj se hradí náklady spojené s činností Rady pro výzkum a vývoj a s činností Grantové agentury České republiky. b) institucionální podporu, kterou je poskytnutí institucionálních prostředků na výzkumný záměr, na specifický výzkum na vysokých školách nebo na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, kde je Způsoby poskytování podpory Účelová podpora je poskytována z výdajů na výzkum a vývoj poskytovatelů, do jejichž působnosti podle zvláštních právních předpisů náleží, formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek na grantové projekty z výdajů na výzkum Grantové agentury České republiky nebo Akademie věd České republiky, programové projekty základního a aplikovaného výzkumu, včetně infrastruktury, realizující Národní program výzkumu z výdajů na výzkum a vývoj poskytovatelů, nebo programové projekty aplikovaného výzkumu, včetně infrastruktury, a vývoje z výdajů na výzkum a vývoj poskytovatelů, určených na realizaci jejich programů. Účelová podpora veřejné zakázky je poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek, organizačních jednotek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra zabývajících se výzkumem a vývojem, tím poskytovatelem, který je jediným uživatelem výsledků. Institucionální podpora je poskytována formou dotace právnickým osobám nebo z výdajů organizačních složek na výzkumný záměr příspěvkové organizace jejím zřizovatelem, veřejné vysoké školy podle zvláštního právního předpisu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), vojenské vysoké školy Ministerstvem obrany, policejní vysoké školy Ministerstvem vnitra, právnické osoby neuvedené v písmenech a) až d) ministerstvem, nebo organizační složky České republiky ministerstvem. Institucionální podpora je poskytována formou dotace právnickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek na specifický výzkum na vysokých školách příslušnými poskytovateli. Institucionální podpora je poskytována na část mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, v rámci které jsou na základě mezinárodních smluv ministerstvem nebo příslušným poskytovatelem hrazeny poplatky za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje, poplatky za členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, nebo finanční podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků, formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek na řešení projektu. Na poskytování podpory se s výjimkou veřejné zakázky vztahuje zvláštní právní předpis upravující veřejnou podporu. pory podle odstavců 1 až 5 včetně způsobu hrazení poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a poplatků za členství v mezinárodních organizacích upraví prováděcí právní předpis. Pokud poskytovatel, který je správcem kapitoly státního rozpočtu, na základě zvláštního právního předpisu5a<>) sám provádí výzkum, jehož řešení je předmětem ochrany utajovaných skutečností nebo se týká obrany či bezpečnosti státu, je tento výzkum hrazen jakoinstitucionálnípodpora výzkumnéhozáměruzvýdajů tohoto poskytovatele. Na poskytování této podpory se nevztahují § 4 odst. 3, § 27, 28 a § 29 odst. 4 a 5. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum a vývoj. Postup přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj vychází z Národního programu výzkumu a z programů výzkumu a vývoje podle odstavce 2, které schvaluje vláda a zajišťuje jejich realizaci. Národní program výzkumu a programy výzkumu a vývoje naplňují a realizují dlouhodobé směry a proporce rozvoje výzkumu a vývoje České republiky, střednědobý výhled podpory výzkumu a vývoje a Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky, kde se rozumí Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky vytyčení základních cílů podpory výzkumu a vývoje z veřejných a z jiných prostředků, jejich členění, věcného zaměření podpory v období na 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci v dokumentu schvalovaném vládou, který vychází z dlouhodobých směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje, Národním programem výzkumu soubor programů schvalovaný vládou, který realizuje podstatnou část Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky a obsahuje vymezení konkrétních cílů podpory na období 4 až 6 let, výši prostředků v členění na jednotlivé programy a dále odpovědnost jednotlivých poskytovatelů za koordinaci jednotlivých programů a věcné podmínky poskytování podpory z veřejných prostředků, včetně kritérií hodnocení. Program výzkumu a vývoje nebo jeho změny schvaluje vláda před zahájením prací na přípravě návrhu státního rozpočtu na rok, ve kterém je program zahajován. Návrh programu zpracuje poskytovatel a předloží ho ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj a ministerstvu. Návrh programu obsahuje zejména identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy, termín jeho vyhlášení a dobu trvání, Náležitosti způsobu poskytování a užití pod- celkové výdaje a výdaje z veřejných prostředků na uskutečnění programu a jeho částí v členění v jednotlivých letech, specifikaci cílů programu a jeho částí spolu s jejich odůvodněním, srovnáním se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané přínosy programu. Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. Návrh výše celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj. Strukturu návrhu rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol zašle správcům rozpočtových kapitol Rada pro výzkum a vývoj. Návrh musí obsahovat zejména členění výdajů podle § 6, údaje o schválených programech podle odstavce 2 a dalších aktivitách výzkumu a vývoje podle § 4. Návrh rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 4 zpracují správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum a vývoj podporován, tak, aby přednostně zajistili plnění projektů a výzkumných záměrů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Návrhy správci rozpočtových kapitol předloží Radě pro výzkum a vývoj, která je s nimi projedná v dohodovacím řízení. Výsledný návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, jejich rozdělení a střednědobý výhled podpory výzkumu a vývoje předloží vládě Rada pro výzkum a vývoj. Po projednání ve vládě ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu. Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol, návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) v členění podle výzkumných organizací; návrh vychází ze zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými organizacemi v uplynulých 5 letech, z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a z výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice. Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále členěn podle výzkumných organizací, údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2 a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu podle § 3. Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit úpravu návrhu výše výdajů podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2. Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh názvu programu, zaměření a cílů programu, doby trvání programu, celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z toho výdaje z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh míry podpory. Členění výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum a vývoj celkem, v tom institucionální výdaje celkem a účelové výdaje celkem. Z celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol jsou dalšími závaznými ukazateli, pokud přicházejí v úvahu, výdaje na Národní program výzkumu, programy v působnosti poskytovatelů (§ 34), specifický výzkum na vysokých školách, mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji. PODMÍNKY PODPORY Poskytnutí podpory Podpora musí být poskytnuta v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky. Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu. Institucionální podporu na výzkumné záměry poskytne poskytovatel po zhodnocení těchto výzkumných záměrů a předchozích výsledků činnosti příjemce ve výzkumu a vývoji provedeném podle tohoto zákona. Na specifický výzkum na vysokých školách je poskytována institucionální podpora podle jejich předpokladů daných dosavadní úspěšností ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, úspěšnosti při uplatnění výsledků, počtu studentů v jednotlivých typech akreditovaných studijních programů a kvalifikační struktury akademických pracovníků. Kritéria a postupy poskytování a užití podpory specifického výzkumu stanoví prováděcí právní předpis. Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci podle § 4 odst. 5 písm. c) je poskytována na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Na zveřejnění náležitostí žádosti se § 27 odst. 1 vztahuje přiměřeně. Způsob stanovení podílu podpory na uznaných nákladech stanoví prováděcí právní předpis. Použití podpory Příjemce vede pro každý projekt a výzkumný záměr oddělenou evidenci podle zvláštního právního předpisu o uznaných nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Vymezení položek uznaných nákladů upraví prováděcí právní předpis. veřejné zakázky, Ke každému uplatněnému výsledku musí příjemce vykázat všechny zdroje veřejných prostředků, s jejichž podporou byl výsledek dosažen. Výsledek uvedený v informačním systému výzkumu a vývoje může zahrnovat více poznatků za podmínky, že poskytovatel při závěrečném hodnocení uzná, že získaný poznatek splnil cíle řešení projektu nebo výzkumného záměru stanovené ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí vydaném podle § 9 odst. 5 a 6. Z účelové podpory projektu se smí hradit náklady na výzkum a vývoj prováděný příjemcem nebo spolupříjemcem včetně nezbytné infrastruktury. Při poskytnutí části účelové podpory příjemcem spolupříjemci se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu. Při pořízení hmotného a nehmotného majetku podle zvláštního právního předpisu pro řešení projektu se smí do uznaných nákladů zahrnout pouze taková část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití pro řešení daného projektu. Způsob stanovení výše uznaných nákladů na pořízení hmotného a nehmotného majetku stanoví prováděcí právní předpis. Z institucionální podpory výzkumného záměru se smí hradit náklady pouze na výzkum prováděný příjemcem, včetně infrastruktury nezbytné pro řešení tohoto výzkumného záměru. V případě, že v návrhu projektu nebo výzkumného záměru není podrobně specifikována služba, pořízení hmotného nebo nehmotného majetku včetně ceny a dodavatele, postupuje se podle zvláštního právního předpisu. Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory písemnou smlouvu o poskytnutí dotace na podporu vybraného projektu zahrnující celou dobu řešení projektu a období do vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté dotace (dále jen „smlouva o poskytnutí podpory“). Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména označení poskytovatele, označení příjemce, , v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení, cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení, jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“), termíny zahájení a ukončení řešení projektu, pory z veřejných prostředků a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování, úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem, smluvní podmínky pro účast spolupříjemců, výše jejich podpory z veřejných prostředků a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly, způsob vedení, účtování a vykazování uznaných nákladů, způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků, způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory, vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů, způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu a vývoje, způsob řešení sporů, sankce za porušení smlouvy, datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy. Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku. Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu. Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel. Pro náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly vzájemně peněžitá plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více příjemců podle odstavce 4. Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel dále vydá v případě poskytnutí institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí dosažených výsledků, účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, podpory na mezinárodní spolupráci, nebo institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích. Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu , a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Lhůta a způsob poskytnutí podpory Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. U víceletých projektů nebo výzkumných záměrů ve druhém roce a dalších letech řešení je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu a vývoje v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem. Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt nebo výzkumný záměr. jemci bez provedení rozpočtového opatření, a to přímým převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce. Pokud se na řešení projektu podílí spolupříjemce, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené spolupříjemci bez provedení rozpočtového opatření. Příjemce podporu eviduje podle zvláštních právních předpisů.13<>) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu projektů, pokud nejsou veřejnými zakázkami, jednorázově na daný kalendářní rok, s výjimkou části podpory uvedené v odstavci 4, projektů, které jsou veřejnými zakázkami, v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory, nebo výzkumných záměrů a dalších způsobů institucionální podpory podle § 4 odst. 4 a 5 v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory. Poskytovatel může část účelové podpory, nejvýše však 15 % její schválené výše na celou dobu řešení, poskytnout příjemci až po vyhodnocení splnění cílů a dosažených výsledků řešení projektu, pokud tento postup je upraven ve smlouvě nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory. Pokud se na řešení projektu podílí spolupříjemce, poskytne mu stanovenou část účelové podpory příjemce. Způsob a lhůtu pro poskytnutí účelové podpory příjemcem spolupříjemci stanoví poskytovatel podle § 9 odst. 1 písm. i). Příjemce poskytne stanovenou část účelové podpory spolupříjemci na základě smlouvy uzavřené mezi nimi. Úprava vlastnických práv k výsledkům a využití výsledků Podporu poskytuje poskytovatel pouze pří- Příjemce podpory na řešení projektu aplikovaného výzkumu uzavře s uživatelem výsledků smlouvu o využití výsledků, kterou předloží poskytovateli nejpozději před ukončením řešení projektu. Při uzavírání smlouvy o využití výsledků se vychází z úpravy užívacích a vlastnických práv k výsledkům uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory podle § 9 odst. 1 písm. h). Mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků patří zejména název a identifikační údaje projektu nebo výzkumného záměru, vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu či výzkumného záměru, úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16, způsob využití výsledků a doba, do které musí být výsledky uplatněny, rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů, sankce za porušení smlouvy, datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu o využití výsledků ustanovení obchodního zákoníku. Je-li příjemcem účelové podpory organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o využití výsledků. Náležitosti rozhodnutí o využití výsledků jsou přiměřené náležitostem smlouvy o využití výsledků stanoveným v odstavci 2. Poskytování informací Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon. Pokud je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního tajemství, jiného tajemství nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu nebo skutečností, jejíž zveřejnění by mohlo ohrozit činnost zpravodajské služby, musí poskytovatel a příjemce poskytnout konkrétní informace o prováděném výzkumu a vývoji a jejich výsledcích tak, aby byly zveřejnitelné. Pokud je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru utajovanou skutečností, předá poskytovatel i příjemce úplné údaje o prováděném výzkumu a vývoji a jejich výsledcích zároveň postupem stanoveným zvláštním právním předpisem. Povinnost poskytovatele i příjemce informovat podle zvláštního právního předpisu veřejnost o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a jejich výsledcích je plněna prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje. Kontrola Poskytovatel je povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu nebo výzkumného záměru, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti uznaných nákladů podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností příjemce je tuto kontrolu umožnit. Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu nebo výzkumného záměru. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu nebo výzkumného záměru. Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce. Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení postupem podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. Důsledky porušení ustanovení zákona Neoprávněné použití nebo zadržení prostředků poskytnutých na podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel. Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory se postupuje podle zákona o veřejné podpoře. Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a podle obchodního zákoníku. Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo smlouvy o využití výsledků ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal. V případě, že jsou do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předány údaje, které neodpovídají definici datových prvků a které ovlivní výši poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému odstraní a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, která v návrhu výdajů na výzkum, vývoj a inovace na následující pětileté období pro příslušného poskytovatele výši výdajů sníží, a to každoročně až o 100 % objemu podpory, která měla být podle těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta. Poskytovatel obdobným způsobem sníží podporu příjemci, který mu nesprávné údaje předal. VLASTNICTVÍ HMOTNÉHO MAJETKU POŘÍZENÉHO PRO VÝZKUM A VÝVOJ, PRÁVA K VÝSLEDKŮM A JEJICH VYUŽITÍ Vlastnictví hmotného majetku pro výzkum a vývojVlastníkem hmotného majetku, zejména přístrojů, strojů nebo zařízení nutných k řešení daného projektu nebo výzkumného záměru, pořízeného z podpory, je příjemce nebo spolupříjemce, který si uvedený majetek pořídil nebo ho při řešení projektu vytvořil. Pokud se na pořízení hmotného majetku bude podílet příjemce a spolupříjemce nebo více spolupříjemců, pak podíl spolupříjemce na vlastnictví tohoto majetku musí být v souladu s § 9 odst. 1 písm. h) upraven ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Je-li příjemcem nebo spolupříjemcem organizační složka, je vlastníkem jimi pořízeného nebo vytvořeného majetku Česká republika nebo územní samosprávný celek. Práva k výsledkům a jejich využití Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zvláštních právních předpisů,) je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele. chránit podle zvláštních právních předpisů,17<>) potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit vlastnické právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení ji převést na poskytovatele. Příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů. Ke zveřejnění a využití výsledků je nutný písemný souhlas poskytovatele. Všechna práva k výsledkům, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, patří příjemci. Práva autorů a původců výsledků a majitelů ochranných práv k nim jsou upravena zvláštními právními předpisy. Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, platí, že v případě výsledků výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % výše uznaných nákladů je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků všem zájemcům o jejich využití, v případě výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně uznaných nákladů musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků, v případě nevyužití výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných a z jiných prostředků způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků je příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití za běžných nediskriminujících podmínek všem zájemcům. Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze Je-li výsledkem výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků patentovaný vynález, vztahuje se na něj ustanovení o zaměstnaneckých vynálezech a majitel patentu je povinen učinit nabídku licence podle zvláštních právních předpisů. VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji ustanovení obchodního zákoníku. Veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem. Vyhlášené podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nesmí poskytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji musí obsahovat zejména platné znění programu schváleného vládou podle § 5 odst. 2 a 3 a posouzeného Evropskou komisí nebo skupiny grantových projektů a dále předpokládanou dobu jejich zahájení a ukončení, požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů, způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů, soutěžní lhůtu podle tohoto zákona, hodnotící lhůtu podle tohoto zákona, místopřevzetí zadávacídokumentace,místoazpůsob podávání návrhů projektů a dobu, v níž lze tyto návrhy podat, název a sídlo poskytovatele a telefon a elektronickou adresu jeho kontaktního pracovníka. V případě opakované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlašované na program, který byl schválen Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj před nabytím účinnosti tohoto zákona, musí být splněny podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle tohoto zákona a program musí být před vyhlášením této soutěže předložen ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj. Byla-li k tomuto programu podle zvláštního právního předpisu schválena výjimka ze zákazu veřejné podpory nebo vydáno rozhodnutí, že se o veřejnou podporu nejedná, nežádá se znovu o povolení této výjimky. V případě opakované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené na program, který byl schválen vládou podle § 5 odst. 2 a k němuž byla podle zvláštního právního předpisu povolena výjimka ze zákazu veřejné podpory nebo vydáno rozhodnutí, že se o veřejnou podporu nejedná, se tento program v dalších letech vládě ke schválení ani Radě pro výzkum a vývoj či ministerstvu ke stanovisku nepředkládá a nežádá se znovu o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory. Poskytovatel může stanovit i další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, které vyhlásí současně s podmínkami této soutěže uvedenými v odstavci 2. Poskytovatel může stanovit způsob podání návrhů projektů podle zvláštního právního předpisu jako výlučný pouze v případě, že tím neomezí některé uchazeče. V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností nebo obranu nebo bezpečnost státu, poskytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám nebo organizačním složkám. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum a vývoj. Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel. Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů jak v písemné, tak v elektronické podobě. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů. Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Z osobních údajů smí poskytovatel zveřejnit pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na navrhovaném projektu. Prokazování způsobilosti uchazeče Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče. Způsobilost má uchazeč, který má odborné předpoklady k řešení projektu, má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem, nepodal návrh na povolení vyrovnání, nebo vůči němuž nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek, anebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jeho majetku, anebo který není v likvidaci, má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 23 odst. 2. Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů. Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto: způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena. s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem27a<>) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f). Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí svoji způsobilost takto: způsobilost podle odstavce 2 písm. b) uchazeč, který není zřízen zvláštním právním předpisem nebo pokud není poskytovatel zároveň zřizovatelem uchazeče, ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, ne starším než 180 kalendářních dnů. , s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem27a<>) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 5 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisís charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním, Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo občan takového státu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením, se neuchází o podporu z veřejných prostředků České republiky, splňuje náležitosti stanovené mezinárodní smlouvou, kterou jsou Česká republika a členské státy Evropské unie nebo jiné státy tvořící Evropský hospodářský prostor vázány. Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, za které odpovídá poskytovatel. Poskytovatel může při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji stanovit výjimku pro uchazeče, který nemá způsobilost podle odstavce 2 písm. c) a d) a současně prokáže, že byl zařazen do programu veřejné podpory schváleného vládou České republiky v souladu se zvláštním právním předpisem. Zadávací dokumentace Poskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu. Poskytovatel zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná. Zadávací dokumentace obsahuje zejména: údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) a g) nebo skupině grantových projektů, podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, upřesněné položky způsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 17 odst. 5, pokud jsou stanoveny, rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečích a dalších účastnících projektu určených ke zveřejnění, v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6, místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci pro první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zadávací dokumentaci poskytovatel zveřejní na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Soutěžní lhůta a hodnotící lhůta podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž nebo pro první stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je nejméně 36 kalendářních dnů. Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Délka hodnotící lhůty je nejvýše 180 kalendářních dnů u jednostupňové a 240 kalendářních dnů u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Přijímání a hodnocení návrhů projektů Pro přijímání návrhů projektů poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Složení komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti komise stanoví poskytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 17 odst. 2 písm. b), d) a f) a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro přijetí návrhů projektů podle § 17 odst. 5 a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty, včetně doby jejich doručení. Návrhprojektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a hodnocen podle odstavců 4 až 9. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji rozhodne poskytovatel. Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Složení odborného poradního orgánu, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně. Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatel. Odborný poradní orgán zajistí objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na základě posudků oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol. Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu a zveřejní své rozhodnutí. Poskytovatel informuje uchazeče na základě jeho písemné žádosti o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů. Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených celkových nákladů projektu a nezahrne je mezi uznané náklady projektu nebo na základě tohoto zákona sníží povolenou celkovou výši podpory z veřejných prostředků. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory z veřejných prostředků musí být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7. Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky podle odstavců 1 až 8. Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád. Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji může poskytovatel podle tohoto zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění vyhlášených cílů a podmínek programu. Poskytovatel je povinen uvést skutečnost, že vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, již při přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji spolu s podmínkami této soutěže uvedenými v § 17 odst. 2. Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji poskytovatel stanoví kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2 také soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji platí ustanovení § 21 obdobně s tím, že protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů hodnocených v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení do druhého stupně této soutěže. Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, včetně rozhodování poskytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 10 obdobně. Poskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vybraným uchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména výše uznaných nákladů na řešení projektu, časových údajů a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nesmí být měněny cíle projektu. V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné soutěže poskytovatel stanoví způsob dopracování návrhu a podmínky jeho podání. Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje správní řád. Organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle tohoto zákona odpovídá poskytovatel. Ten může ve veřejném výběrovém řízení vybrat právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci při organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce 1, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na přípravě návrhu projektu a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu. Požadavky týkající se způsobilosti právnické osoby, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis. Zrušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji Veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji může poskytovatel zrušit jestliže nebyl podán žádný návrh projektu, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, nebo u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji také tehdy, nepostoupil-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji žádný návrh projektu. Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo její zadávací dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum a vývoj v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů. Poskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1, uchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů. Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji kdykoliv odstoupit s tím, že do 7 kalendářních dnů je povinen tuto skutečnost oznámit poskytovateli. Lhůta pro uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu, jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášen před jeho schválením, nebo od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu. Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně příjemce opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazeče. V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně poskytovatele má příjemce nárok na náhradu z rozpočtu poskytovatele ve výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory. Uchovávání dokladů Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, včetně všech přijatých návrhů projektů, uchovává poskytovatel nejméně 10 let od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Poskytovatel je povinen uchovávat doklady o každém účelově financovaném projektu nejméně po dobu 5 let ode dne ukončení účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9. Byla-li uzavřena smlouva o využití výsledků, počítá se pětiletá lhůta pro uchovávání dokladů o projektu od ukončení účinnosti této smlouvy. HODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH ZÁMĚRŮ Předložení návrhů výzkumných záměrů Poskytovatel je povinen nejméně 90 kalendářních dnů před termínem pro předložení návrhu výzkumného záměru uvedeným v odstavci 3 stanovit a uveřejnit veškeré náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru, zejména obsah a členění návrhu výzkumného záměru, místo a dobu přijímání návrhů výzkumných záměrů, způsob doručení a způsob, jakým má být návrh výzkumného záměru předložen. Poskytovatel může stanovit způsob předložení návrhu výzkumného záměru podle zvláštního právního předpisu jako výlučný pouze v případě, že tím neomezí některého uchazeče. Nezbytné náležitosti pro předložení návrhu výzkumného záměru stanoví prováděcí právní předpis. Pro účely hodnocení návrhů výzkumných záměrů a splnění dalších povinností poskytovatele je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích výzkumných záměrů a uchazečích včetně osobních údajů. Je povolena jak písemná, tak elektronická forma shromažďování údajů. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů. Rozsah údajů o návrzích výzkumných záměrů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Z osobních údajů smí poskytovatel zveřejnit pouze jméno, příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na navrhovaném výzkumném záměru. Návrh výzkumného záměru musí být uchazečem předložen poskytovateli do 60 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku, který předchází prvnímu roku, pro který se žádá poskytnutí institucionální podpory. Návrh výzkumného záměru je žádostí uchazeče o poskytnutí institucionální podpory formou dotace nebo podpory výdaje Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra podle zvláštního právního předpisu. Návrh výzkumného záměru předkládá uchazeč poskytovateli podle § 4 odst. 3. Za převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidenci odpovídá poskytovatel. Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidenci upraví prováděcí právní předpis. Prokazování způsobilosti uchazeče Uchazeč prokazuje svoji způsobilost k řešení daného výzkumného záměru. Pro způsobilost uchazeče a její prokazování platí ustanovení § 18 obdobně s tím, že mezi požadavky na způsobilost uchazeče k řešení daného výzkumného záměru dále patří splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. Uchazeč o poskytnutí institucionální podpory na výzkumný záměr musí splňovat tyto podmínky: uchazeč je právnickou osobou se sídlem v České republice nebo organizační složkou, organizační jednotkou Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem a předmětem jeho činnosti je výzkum s tím, že tato činnost je uvedena ve zřizovací nebo zakládací listině, společenské smlouvě, stanovách nebo v jiném zakladatelském dokumentu uchazeče vyžadovaném zákonem nebo je stanovena zvláštním zákonem, pokud je jím uchazeč zřízen. Uchazeč o poskytnutí institucionální podpory, který není státní příspěvkovou organizací, veřejnou vysokou školou, organizační složkou, organizační jednotkou Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem musí splňovat tyto další podmínky způsobilosti k řešení výzkumného záměru: jiná než výzkumná činnost a podmínky jejího provádění jsou uvedeny ve zřizovací nebo zakládací listině, společenské smlouvě, stanovách nebo v jiném zakladatelském dokumentu uchazeče vyžadovaném zákonem, mezi podmínkami pro provádění jiné než výzkumné činnosti podle písmene a) musí být uvedena povinnost uchazeče provádět tuto činnost pouze za účelem účinnějšího využití majetku a takovým způsobem, aby nebyla ohrožena výzkumná činnost, a povinnost vyrovnat případnou ztrátu vzniklou jinou než výzkumnou činností do konce daného účetního období nebo učinit opatření k ukončení této činnosti před započetím dalšího účetního období, jiná než výzkumná činnost je odděleně účetně evidována, veškerý zisk uchazeče je po zdanění a případném povinném přídělu do rezervního fondu či jiného zvláštním právním předpisem stanoveného fondu využíván pouze k podpoře výzkumu, uchazeč vede podvojné účetnictví a eviduje odděleně uznané náklady na výzkumné záměry, uchazeč ročně vyhotovuje a zveřejňuje výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, uchazeč nezajistil a nezajistí závazky jiných osob, uchazeč má dozorčí radu nebo obdobný kontrolní orgán. Podmínky způsobilosti uchazeče uvedené v odstavci 2 prokazuje uchazeč, pokud není zřízen zákonem nebo pokud není poskytovatel zároveň zřizovatelem uchazeče, ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení. Podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) a g) prokazuje uchazeč, pokud nejsou tyto podmínky stanoveny zvláštním zákonem, ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, dokladu o vzniku uchazeče jako právnické osoby. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 se prokazují čestným prohlášením. Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání návrhu výzkumného záměru do vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, které se dotýkají jeho právní subjektivity nebo údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. V případě nesplnění požadavků způsobilosti, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 5 poskytovatel vyloučí návrh výzkumného záměru z hodnocení. Hodnocení výzkumných záměrů Pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů je poskytovatel povinen jmenovat hodnotící komisi nebo komise, které jsou odbornými poradními orgány poskytovatele. Pro hodnocení výzkumných záměrů platí ustanovení § 21 odst. 5 až 8 přiměřeně. Složení hodnotící komise, způsob její činnosti, podmínky nepodjatosti jejích členů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti upraví prováděcí právní předpis. Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů upraví prováděcí právní předpis. Pro posuzování výzkumných záměrů uchazečů řešících oborově stejnou problematiku, kteří o jejich podporu žádají různé poskytovatele, ministerstvo ustaví jako svůj poradní orgán meziresortní hodnotící komisi nebo komise s tím, že každý z těchto poskytovatelů navrhne stejný počet členů hodnotící komise a ministerstvo jejího předsedu. O ustavení meziresortní hodnotící komise může ministerstvo požádat poskytovatel nebo ji ministerstvo ustaví bez žádosti. Pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů meziresortní hodnotící komisí platí ustanovení § 21 odst. 5 až 8 přiměřeně. podporovaných různými poskytovateli podle odstavce 4, způsob její činnosti a další náležitosti upraví prováděcí právní předpis. Po rozhodnutí o výsledku hodnocení vydá poskytovatel rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9. Poskytovatel má povinnost uchovávat doklady o hodnocení a průběhu řešení výzkumných záměrů podle ustanovení § 26. Na rozhodování podle odstavce 6 se nevztahuje správní řád. POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU A VÝVOJI Informační systém výzkumu a vývoje Informační systém výzkumu a vývoje je informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, centrální evidence výzkumných záměrů, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu a vývoje jsou společně sdíleny a využívány k cílům stanoveným v odstavci 2. Účelem informačního systému výzkumu a vývoje je poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti, včetně zahraniční, a poskytovatelům s cílem informování veřejnosti a uchazečů o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu a vývoje a jejich výsledcích, informování veřejnosti o projektech a výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích, informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, kontroly účelové nebo institucionální podpory, Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů přípravy návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zvláštními právními předpisy stanovených činností poskytovatelů nebo orgánů výzkumu a vývoje podle tohoto zákona, hodnocení výsledků a poskytování informací vládě a veřejnosti. Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu a vývoje, jeho číselníky a datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu a vývoje navrhuje po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu a vývoje podle zvláštního právního předpisu (dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu a vývoje, který plní úkoly stanovené zvláštním právním předpisem. Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu a vývoje Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3. Při předání osobních údajů je poskytovatel a při jejich zařazení provozovatel povinen dodržet podmínky stanovené zvláštními právními předpisy. Poskytovatel vždy před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Do 50 kalendářních dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis. Údaje o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis. Poskytovatel předá platné údaje o projektech nebo výzkumných záměrech podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku u projektů nebo výzkumných záměrů zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo výzkumných záměrů. Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové platné údaje o řešených projektech a výzkumných záměrech provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena. Poskytovatel předá provozovateli platné údaje o výsledcích projektů a výzkumných záměrů podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění, ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“) nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků. V případě, že v této lhůtě nebyly výsledky uplatněny, uvede údaje o předpokládaném uplatnění výsledků a po jejich uplatnění nebo neuskutečněném uplatnění předá poskytovatel platné údaje provozovateli bez zbytečného odkladu. Postup při předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích podle odstavců 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis. Provozovatel zařadí do informačního systému údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené zvláštními právními předpisy a tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě od doručení údajů do 5 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, 10 kalendářních dnů u údajů o projektech a výzkumných záměrech, 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a výzkumných záměrů. Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje na základě kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis. Provozovatel je povinen provést nejpozději do 30 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu a vývoje kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu, který znemožňuje plnění cílů informačního systému uvedených v § 30 odst. 2, nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu a vývoje podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5. Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu a vývoje veřejnosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů, v přehledné formě dálkovým přístupem prostřednictvím referenčního rozhraní podle zvláštního právního předpisu nebo prostřednictvím veřejné informační sítě, výlučně poskytovateli na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které do něj poskytl nebo které se týkají organizačních složek, organizačních jednotek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnických osob nebo fyzických osob v jeho působnosti, příjemci na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje o jeho projektech a výzkumných záměrech a výsledcích jím dosažených, ministerstvu a správci všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, dalším subjektům stanoveným zvláštními právními předpisy nebo mezinárodními závazky České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo závazky. Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis. Obsah informačního systému výzkumu a vývoje Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje obsahuje zejména informace určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele, spolupříjemce a osobu odpovědnou spolupříjemci za řešení projektu (dále jen „spoluřešitel“), dobu řešení projektu a dobu účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, uznané náklady projektu a jejich členění, výši podpory z veřejných prostředků, projekty řešící obdobnou problematiku, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis. Centrální evidence výzkumných záměrů obsahuje obdobné informace jako centrální evidence projektů výzkumu a vývoje s výjimkou údajů o spolupříjemci a spoluřešitelích. Údaje centrální evidence výzkumných záměrů stanoví prováděcí právní předpis. Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména informace určující výsledek a projekt nebo výzkumný záměr, jehož řešením výsledek vznikl, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho anotaci, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Údaje rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis. Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji zahrnují zejména obsah podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji stanoví prováděcí právní předpis. Z osobních údajů smí informační systém výzkumu a vývoje obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků, není-li řešitel nebo další fyzická osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků. ORGÁNY VÝZKUMU A VÝVOJE Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie, koncepci podpory velké infrastruktury, specifický vysokoškolský výzkum, výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů32a<>). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce v mezinárodních orgánech a organizacích po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace vládě a po projednání vládou tuto zprávu zveřejní. Ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum a vývoj v oblasti svých působností Ústřední a jiné správní úřady včetně ministerstva, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj, odpovídají v oblasti své působnosti zejména za přípravu koncepcí výzkumu a vývoje a jejich realizaci, přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele a dalších aktivit výzkumu a vývoje, realizaci priorit výzkumu formou zabezpečení částí Národního programu výzkumu, veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol, kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol, , plnění cílů, pokud byly stanoveny, a zhodnocení dosažených výsledků mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, pokud zabezpečují zastoupení České republiky v příslušných zahraničních a mezinárodních orgánech a organizacích. Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, zabezpečují v oblasti své působnosti přípravu programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky. Rada pro výzkum a vývoj Rada pro výzkum a vývoj je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu a vývoje. Rada pro výzkum a vývoj plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména jsou odborné komise pro jednotlivé směry výzkumu a vývoje, zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá je vládě, úlohu správce a provozovatele podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu a vývoje, zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu a vývoje, jednání s poradními orgány pro výzkum a vývoj Evropských společenství a s radami pro výzkum a vývoj jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí, plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou, zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje, návrh výše celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5 odst. 5, zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise. Rada pro výzkum a vývoj má 15 členů včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum a vývoj s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum a vývoj ze zástupců poskytovatelů, z představitelů institucí zabývajících se výzkumem a vývojem, zejména Akademie věd České republiky, Grantové agentury České republiky, veřejných vysokých škol, resortních výzkumných ústavů a institucí zabývajících se vývojem, z představitelů odborné veřejnosti, které navrhují fyzické osoby zabývající se výzkumem a vývojem. Členy Rady pro výzkum a vývoj s výjimkou jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum a vývoj. Člen Rady pro výzkum a vývoj může písemně požádat předsedu Rady pro výzkum a vývoj o předložení návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání, zůstává členem Rady pro výzkum a vývoj. zpracovánídlouhodobýchzákladníchsměrůaproporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky prostřednictvím svých poradních orgánů, kterými Orgány Rady pro výzkum a vývoj jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum a vývoj je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum a vývoj jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum a vývoj tvoří předseda Rady pro výzkum a vývoj a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum a vývoj. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum a vývoj mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost odborných komisí jako poradních orgánů Rady pro výzkum a vývoj, které připravují návrhy dlouhodobých základních směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky. Členství v Radě pro výzkum a vývoj je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Odměny členům Rady pro výzkum a vývoj stanoví vláda. Členové Rady pro výzkum a vývoj mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce člena Rady pro výzkum a vývoj. Funkční období členů Rady pro výzkum a vývoj je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum a vývoj může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období. Rada pro výzkum a vývoj ustaví Bioetickou komisi jako svůj odborný a poradní orgán, který zpracovává podklady pro řešení úkolů Rady pro výzkum a vývoj spojených s bioetickými aspekty výzkumu a vývoje, zejména návrhy odborných stanovisek Rady pro výzkum a vývoj k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk. Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum a vývoj. Členství v poradních orgánech Rady pro výzkum a vývoj nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Odměny za činnost v uvedených orgánech stanoví předseda Rady pro výzkum a vývoj. Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha. Grantová agentura České republiky zabezpečuje přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů, hodnocení a výběr návrhů grantových projektů, poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory, hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků, zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti, jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami. Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České republiky. Funkce předsedy, členů předsednictva a členů vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum a vývoj vláda. Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo vydává rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky. Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj. Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů základního výzkumu s žádostmi o udělení podpory. Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky, provádí dohled nad činností Grantové agentury České republiky a předkládá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky Poslanecká sněmovna. Technologická agentura České republiky Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze. Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Technologická agentura České republiky zabezpečuje: přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek, hodnocení a výběr návrhů programových projektů, poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory, hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků, zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti, poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví, podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů, jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami. Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury České republiky. Funkce předsedy, členů předsednictva a členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda. Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky Poslanecká sněmovna. ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY Územní samosprávné celky postupují podle tohoto zákona obdobně a podle ustanovení § 5 až 6 přiměřeně; ustanovení § 5 odst. 2 věty třetí a § 5a odst. 4 se nepoužijí. PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ Přechodná ustanovení Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje, která je upravena tímto zákonem, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 stanoví poskytovatel náležitosti pro předložení výzkumného záměru podle § 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů podle § 39. Uchazeči předloží poskytovatelům návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí pro předložení výzkumného záměru poskytovatelem. Členové dozorčí rady Grantové agentury České republiky zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stávají členy kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává zachováno. Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 4, § 31 odst. 2, 3, 7, 9 a 12 a § 32 odst. 1 až 4. SPOLEČNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Společné ustanoveníPokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla schválena Parlamentem a vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, stanoví něco jiného než tento zákon, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy. Zrušovací ustanoveníZrušují se: Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. Zákon č. 1/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. Změna zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek V § 1 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: Změna zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře V příloze k zákonu č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, se část druhá zrušuje. Změna zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích V zákoně č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 364/2000 Sb., se část desátá zrušuje. ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Ustanovení § 4 odst. 6 a § 18 odst. 9 písm. b) a c) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. poskytování účelové podpory výzkumu a vývoje podle zvláštního právního předpisu s výjimkou případů, kdy jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje je Česká republika nebo územní samosprávný celek,
is frbr:partOf of
is lex:changedOriginal of
is lex:changeResult of
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 47 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software