(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen „ohrožená osoba“).

(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span>

(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen „orgán cizího státu“), nebo na žádost mezinárodního soudu nebo tribunálu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem (dále jen „soudní orgán“).

(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.

(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.

(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují

(2) Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále jen „policie“) a Vězeňská služba České republiky (dále jen „vězeňská služba“) výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si navzájem pomáhat.

(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona spolupracovat s policií a vězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby je policie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí, vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údaji<span class="poznamka-link" resource="footnote/4">⁴)</span>, pokud policie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem chráněné osoby využít některé její osobní údaje.

(1) Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže

(2) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policií přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí, které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí být upozorněna, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou utajovány podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span> a podle takového zákona musí být i poučena. O poučení policie sepíše záznam.

(3) Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí. V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a), jestliže přechodně zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.

(1) Je-li ohroženou nebo chráněnou osobou osoba nezletilá<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span> nebo osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.

(2) Má-li být ohrožená nebo chráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.

(3) Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen od zvláštního zástupce<span class="poznamka-link" resource="footnote/7">⁷)</span> nebo opatrovníka.<span class="poznamka-link" resource="footnote/8">⁸)</span>

(4) Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a).

(1) Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a). Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí, neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.

(2) Ministr rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže nebezpečí, které chráněné osobě hrozilo, pominulo.

(3) Ministr může rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže chráněná osoba

(4) Na řízení o ukončení zvláštní ochrany a pomoci podle odstavců 2 a 3 se použijí obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení o opravných prostředcích. Proti rozhodnutí ministra podle odstavců 2 a 3 je možno podat do 15 dnů ode dne doručení u soudu opravný prostředek, který má odkladný účinek. Prominutí zmeškání lhůty k podání opravného prostředku není možné.

(1) Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny zpracovávat a využívat osobní údaje ohrožené nebo chráněné osoby.

(2) Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a § 27.

(1) Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nezbytně nutné, je policista oprávněn

(2) Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo mohlo-li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(3) Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.

(4) Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný účel než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

(1) Je-li dáno podezření, že chráněná osoba nedodržuje povinnosti uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je policie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat.

(2) Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru policie nebo vězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný opravný prostředek.

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty, který poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům.

(2) Krycí doklad opatřuje nebo vydává policie nebo Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím dokladem smí být i doklad chráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas.

(3) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby.

(4) Orgány veřejné správy provedou na žádost policie nebo ministerstva změny v informačních systémech a vydají krycí doklady; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policie nebo ministerstva.

(5) Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.

(6) Policie spravuje vydané krycí doklady chráněných osob i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci.

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.

(1) Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné, je policie oprávněna

(2) Jsou-li pro to závažné důvody, je policie se souhlasem ministra a chráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat vytvořenou legendu a krycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou pomoc.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele může policie se souhlasem ministra umožnit chráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.

(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.

(2) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.

(1) V rámci mezinárodní spolupráce se utajované skutečnosti do zahraničí poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/10">¹⁰)</span>

(2) Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo, není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto úkolůpříslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti policisty podle tohoto zákona.

(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.

(4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.

(1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů.

(2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí