217
ZÁKON
ze dne 27. června 2000,
kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů
České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb.,
o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,
zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Čl. I
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/ /1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění takto:
1. § 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
2. V § 3 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
3. V § 4 odst. 2 na konci věty první se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.“, ve větě druhé se za slova „se nepovažují“ vkládá slovo „další“ a slova „podle zvláštních předpisů“ se zrušují.
4. V § 4 odstavec 4 zní:
5. V § 4 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
6. V § 4 odst. 6 se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo zákoníku práce“.
7. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
8. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4) a 4a) zní:
9. V § 6 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 4b) znějí:
10. § 7 včetně nadpisu zní:
11. V § 8 odstavec 1 zní:
12. V § 8 odst. 3 se slova „České republiky a vláda Slovenské republiky“ zrušují.
13. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
14. § 10 včetně nadpisu zní:
15. V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní:
16. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
17. V § 11 odstavec 3 zní:
18. V § 11 odst. 6 se slova „na jeho účet u československého peněžního ústavu“ nahrazují slovy včetně poznámek pod čarou č. 5a) a 5b) „na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky<span class="poznamka-link" resource="footnote/5a"><sup>5a</sup>)</span> nebo spořitelního či úvěrního družstva,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5b"><sup>5b</sup>)</span> a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín
19. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní:
20. § 12 zní:
21. V § 13 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 6) a 6a) zní:
22. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci podle tohoto zákona.“.
23. V § 14 odstavec 2 zní:
24. V § 15 se slova „jedné desetiny hodinové minimální mzdy“ nahrazují slovy „20 % průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti na pracovišti nebo 10 % průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti mimo pracoviště“.
25. § 16 zní:
26. V § 17 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.
27. V § 17 odstavec 9 zní:
28. V § 18 se na začátek odstavce 1 vkládá nová věta, která zní: „Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší.“.
29. V § 18 odstavec 2 zní:
30. § 19 zní:
31. § 20 se zrušuje.
32. § 22 zní:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech
Čl. II
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/ /1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
2. V § 2 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
3. V § 3 odstavce 3 a 4 znějí:
4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
5. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
6. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6a) zní:
7. V § 5 odst. 1 se slova „zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy“ nahrazují slovy „v organizační složce státu, kterou je správní úřad“.
8. V § 5 odst. 1 se slova „Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky“ nahrazují slovy „Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů,“ a slova „Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky“ se nahrazují slovy „Kanceláře Veřejného ochránce práv, Úřadu pro ochranu osobních údajů,“.
9. V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
10. § 9 včetně nadpisu zní:
11. V § 10 odst. 2 se za slova „s přihlédnutím k případné práci přesčas“ vkládají slova „v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce“.
12. V § 11 odstavec 3 zní:
13. § 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11c) zní:
Dosavadní poznámka pod čarou č. 11c) se označuje jako poznámka pod čarou č. 11d), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
14. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní:
15. V § 15 odst. 1 se slovo „nejméně“ a slova „ , nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení“ zrušují.
16. § 16 včetně nadpisu zní:
17. V § 17 odst. 1 se slova „do výše 50 haléřů včetně na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku“ a věta druhá zrušují.
18. V § 17 odst. 2 se slova „popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti,“ zrušují.
19. V § 17 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
20. V § 17 odst. 5 se slova „na jeho účet u peněžního ústavu“ nahrazují slovy včetně poznámek pod čarou č. 12a) a 12b) „na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky<span class="poznamka-link" resource="footnote/12a"><sup>12a</sup>)</span> nebo spořitelního či úvěrního družstva<span class="poznamka-link" resource="footnote/12b"><sup>12b</sup>)</span> v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín
21. V § 17 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
22. § 18 včetně nadpisu zní:
23. V § 19 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) znějí:
24. V § 20 se na začátek vkládá nová věta, která zní: „Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu.“.
25. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
26. § 21 zní:
27. V § 21a větě první se slova „ , za práci přesčas“ zrušují a věta druhá se nahrazuje touto větou: „Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost.“.
28. § 22 zní:
29. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně poznámky pod čarou č. 14) zní:
30. V § 23 písm. f) se slova „ , příplatku za dělenou směnu podle § 11a“ zrušují.
31. V § 23 se písmena e) a j) zrušují.
Dosavadní písmena f), g), h), i) se označují jako písmena e), f), g), h).
32. V § 23 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.“.
33. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
34. § 25 zní: „§ 25
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.“.
35. § 26a se zrušuje.
36. Označení dosavadní přílohy zní: „Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná do 31. prosince 2001“.
37. Příloha zní:
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti (do 5 kg). Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých vnějších podmínkách.
2. platová třída
Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích prací, které jsou součástí širších procesů.
3. platová třída
Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým) uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.
4. platová třída
Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen „jednoduché odborné práce“). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy.
5. platová třída
Jednoduché odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.
6. platová třída
Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen „odborné práce“). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.
7. platová třída
Odborné práce konané s ucelenými samostatnými
8. platová třída
Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované práce“). Práce v rámci komplexních systémů s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním členěním i mimo rámec organizace.
9. platová třída
Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací.
10. platová třída
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové práce“). Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.
11. platová třída
Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se širokou působností.
12. platová třída
Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované práce“), kde jsou předmětem obory činnosti složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.
13. platová třída
Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace a usměrňování systémových prací.
14. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost a systémová koordinace (dále jen „tvůrčí systémové práce“). Předmětem je soubor oborů nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace a usměrňování systémových specializovaných prací.
15. platová třída
Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.
16. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy.“.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí) a ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (například klimatických) vnějších podmínkách. Práce s případným rizikem pracovního úrazu. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů. Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé, jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností nad 25 kg. Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značnázátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách. systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů nebo opatření odstranitelné za delší období. Psychickánámaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost. Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách. Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž nervové soustavy. S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií. Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů. Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
Čl. III
Zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/ /1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění takto:
1. V § 6 čl. V se odstavce 1, 3 a 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 2.
2. V § 6 čl. V se slova „(odstavec 1)“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Čl. IV
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se v části druhé zrušuje čl. II.
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ
ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabýváúčinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. II bodu 8, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
§ 2
Tento zákon neupravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní právní předpis.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>
(4) Mzda přísluší nejméněvevýši a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákoníkem práce.
(5) Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3a"><sup>3a</sup>)</span>
§ 4a
Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
(1) Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(2) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
(3) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
(4) Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.
(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
§ 5
Mzda a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, (dále jen „dosažená mzda“) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle věty první.
(2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší. V kolektivní nebo v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas<span class="poznamka-link" resource="footnote/4a"><sup>4a</sup>)</span> nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.
(1) Za dobu práce ve svátek<span class="poznamka-link" resource="footnote/4b"><sup>4b</sup>)</span> přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, kterámuušla v důsledku svátku.
§ 7
Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády; v kolektivní smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku.
(1) Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, za nížpřísluší nižší mzda, z důvodu
a) ohrožení nemocí z povolání,
b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. Okruh důvodů podle písmen a) až d) lze v kolektivní smlouvě rozšířit o další důvody převedení na jinou práci a pro tyto další důvody lze sjednat jinou výši doplatku ke mzdě.
(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
§ 10
Splatnost mzdy
(1) Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty mzdy, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.
(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4c"><sup>4c</sup>)</span> Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr.
(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně ustanovení věty první.
(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatězvážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(7) Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy.
§ 12
Srážky ze mzdy
(1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek ze mzdy stanoví vláda nařízením.
(3) Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům,<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> obvyklé ceně<span class="poznamka-link" resource="footnote/6a"><sup>6a</sup>)</span> nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.
(2) Vláda stanoví nařízením minimální mzdové tarify odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a vyjádřené tarifními stupni, popřípadě podmínky pro určení minimálních mzdových tarifů a jejich výše.
§ 16
(1) Zaměstnavatel může určit množství práce a požadované tempo. Přitom je povinen vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo lze stanovit též normou spotřeby práce.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky uvedené v odstavci 1 a předpoklady pro uplatnění norem spotřeby práce byly vytvořeny před zahájením práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen seznámit zaměstnance s požadovaným množstvím práce, s pracovním tempem, případně s normami spotřeby práce před zahájením práce a nesmí je zpětně měnit.
(3) Množství požadované práce a pracovního tempa a zavádění a změny norem spotřeby práce určuje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li tato úprava provedena v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele odborová organizace působí.
(7) U zaměstnance, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci.
(9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za niž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy podle věty první odpovídající odpracované době.
(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování mzdy, a do vnitřního mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd. Neplatný je vnitřní mzdový předpis nebo jeho část, pokud nebyl vydán písemně nebo byl vydán v rozporu s právními předpisy.
§ 19
Ustanovení § 4a odst. 1, § 10, 11 a 12 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 22
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.
§ 1
(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je
a) Česká republika (dále jen „stát“),
b) příspěvková organizace, jejížvýdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,
c) státní fond,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span>
d) územní samosprávný celek.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span>
(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon,<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> a občanům cizích států, kteří jsou zaměstnanci státu s místem výkonu práce mimo území České republiky. zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, zákoníku práce, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> (dále jen „statutární orgán“), určuje plat podle tohoto zákona, zákoníku práce a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzniká-li pracovní poměr volbou, určuje plat zaměstnanci orgán, který ho do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span>
§ 4
Platové třídy a minimální platové tarify
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec<span class="poznamka-link" resource="footnote/6a"><sup>6a</sup>)</span> se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 tyto minimální platové tarify: platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně 1 3 250 2 3 550 3 3 850 4 4 250 5 4 700 6 5 150 7 5 700 8 6 350 9 7 000 10 7 750 11 8 800 12 10 000.
(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2002 tyto minimální platové tarify: platová třída minimální platový tarif v Kč měsíčně 1 3 550 2 3 850 3 4 150 4 4 500 5 4 900 6 5 300 7 5 750 8 6 200 9 6 750 10 7 300 11 7 900 12 8 700 13 9 700 14 10 850 15 12 150 16 13 600.
§ 9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí: hodnost hodnostní příplatek v Kč měsíčně rotný, celní čekatel 1 200 rotmistr, strážmistr, celní strážmistr 1300 nadrotmistr, nadstrážmistr, celní nadstrážmistr 1 400 štábní rotmistr, vrchní celní nadstrážmistr 1600 podpraporčík 1 800 praporčík 1 900 nadpraporčík, celní asistent 2 000 štábní praporčík, celní kontrolor 2 200 podporučík, vrchní celní kontrolor 2 400 poručík,celníinspektor 2600 nadporučík, vrchní celní inspektor 2 800 kapitán, celní rada 3 000 major, vrchní celní rada 3 200 podplukovník 3 400 plukovník, ministerský celní rada 3 600 brigádní generál 3 900 generálmajor, celní prezident 4 100 generálporučík 4 300 armádní generál 4 600.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).
§ 14
Plat a náhradní volno za práci ve svátek
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek<span class="poznamka-link" resource="footnote/11c"><sup>11c</sup>)</span> připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
§ 16
Splatnost platu
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty platu, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
§ 18
Srážky z platu
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) náborové nebo jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.
(1) Za hodinu pracovní pohotovosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
§ 20a
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně zdůvodnění, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti.
§ 21
Pro minimální mzdu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru platí obdobně § 111 zákoníku práce.
§ 22
Ustanovení § 3 odst. 3 a § 16, 17 a 18 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 22a
Informační systém o platech
(1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech. Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> zaměstnanců ovlivňujících výši platů.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.
Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná od 1. ledna 2002
Charakteristiky platových tříd
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Například zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/ /1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
3a) Například § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
4) § 83 odst. 6 zákoníku práce.
4a) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
4b) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
4c) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb.
6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
11) § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
1) Například zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění
5) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 9 odst. 3 zákoníku práce.
11c) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
13) § 95 zákoníku práce.
14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
5a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona Českénárodní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona Českénárodní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)