(1) Komise

(2) Komise dále

(1) Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(2) Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému trhu.

(3) Komise podává Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) čtvrtletně zprávu o situaci na kapitálovém trhu a o opatřeních, která přijala.

(1) Institucionálním investorem se rozumí

(2) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4a">^4a)</span> institucionální investor, depozitář, organizátor veřejného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů, Středisko cenných papírů (dále jen „středisko“), právnická osoba, která vede část evidence střediska podle zvláštního zákona,<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span> Česká národní banka v rozsahu vedení evidence dluhopisů podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span>

(1) Státnímu dozoru Komise podléhá plnění povinností stanovených obchodním zákoníkem

(2) Při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 postupuje Komise podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření k nápravě a sankce stanovené tímto zákonem a obchodním zákoníkem.

(3) Komise je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochranězájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Komise rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, a Středisku cenných papírů, které jej uveřejní způsobem stanoveným obchodním zákoníkem pro uveřejňování informací o podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcie jsou registrované.

(4) Komise je oprávněna ve svém stanovisku k nabídce převzetí nebo nabídce odkoupení předložených jí podle obchodního zákoníku doporučit nebo rozhodnutím uložit, aby navrhovatel nebo cílová společnost<span class="poznamka-link" resource="footnote/9a">^9a)</span> až do uveřejnění výsledků nabídky uveřejňovali doplňující informace k již uveřejněným informacím podle zvláštního právního předpisu a o uveřejnění informace informovali Komisi.

(1) Při výkonu státního dozoru formou kontroly na místě se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru řídí zvláštním právním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10">¹⁰)</span> pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Osoby podléhající státnímu dozoru jsou povinny v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost.

(3) Odepření vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu zakládá právo Komise uložit osobě podléhající státnímu dozoru podle § 7 opatření k nápravě nebo i sankce podle tohoto zákona.

(4) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Komise ve vztahu k osobám podléhajícím státnímu dozoru podle § 7 zahájit kontrolu i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3.

(5) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu Komise provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, je Komise oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti.

(1) Zjistí-li Komise při výkonu státního dozoru porušení právních povinností osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti vymezené v § 7, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo i sankce podle zvláštních zákonů<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> a ve vymezených případech i podle tohoto zákona.

(2) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě:

(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za zjištěné porušení povinností až do výše 100 miliónůKč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 10 odst. 4. Vykonává-li Komise státní dozor podle zvláštního právního předpisu nad osobami provádějícími bez povolení, souhlasu nebo registrace Komise činnost, ke které je třeba povolení, souhlas nebo registrace Komise, a je oprávněna uložit opatření a sankci jak podle zvláštního právního předpisu, tak podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty jen podle tohoto zákona.

(4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(5) Jestliže Komise zjistí, že osoba uvedená v § 8 odst. 5 prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas Komise, bez tohoto povolení nebo souhlasu, je oprávněna jí uložit pokutu a zakázat další provádění této činnosti. Při stanovení výše pokuty se použije ustanovení odstavce 3.

(6) Ustanovením odstavce 5 nejsou dotčena příslušná ustanovení zvláštních zákonů<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> upravujících oprávnění Komise ukládat opatření k nápravě a sankce osobám, které bez jejího povolení nebo souhlasu provádějí činnost, ke které je třeba toto povolení nebo souhlas.

(7) Komise může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Komise rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá.

(1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí Komise o předběžném opatření.

(3) Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí Komise je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce Komise.

(4) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby.

(5) Při vybírání a vymáhání pokut, uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, postupuje Komise podle zvláštního právního předpisu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/10a">^10a)</span>

(6) Středisko a osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, jakož i k výkonu ostatních jeho činností,<span class="poznamka-link" resource="footnote/10b">^10b)</span> jsou vázány rozhodnutím Komise, pokud se týká jimi vedené evidence, jakmile bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor veřejného trhu<span class="poznamka-link" resource="footnote/10c">^10c)</span> a osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry<span class="poznamka-link" resource="footnote/10d">^10d)</span> jsou vázáni rozhodnutím Komise o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem<span class="poznamka-link" resource="footnote/10e">^10e)</span> nebo o zákazu obchodování a plnění závazků z takových obchodů<span class="poznamka-link" resource="footnote/10f">^10f)</span> a rozhodnutím Komise o předběžném opatření vydaném v těchto věcech, jakmile jim bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak.

(1) Kroměpřípadů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Komise oprávněna při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen.

(2) Předběžným opatřením může Komise uložit

(3) Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e); rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e).

(4) Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.

(5) Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.

(6) Stejnou povinnost jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona může Komise uložit jako opatření k nápravě podle tohoto nebo zvláštního zákona. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Komise může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení Komise o odvolání opatření k nápravě povinné osobě.

(1) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, státnímu dozoru Komise podléháčinnost bank a poboček zahraničních bank v rozsahu, v němž

(2) Komise je oprávněna uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, kterou provádí banka nebo pobočka zahraniční banky, pravomoce státního dozoru ve stejném rozsahu, v jakém může tyto pravomoce uplatňovat ve vztahu k činnosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, pokud tím nejsou dotčeny pravomoci České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance a zákona o bankách. Ve vztahu k činnosti depozitáře, kterou provádí banka nebo pobočka zahraniční banky, je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, tak i podle tohoto zákona. Ve vztahu k činnosti banky spočívající ve vydávání investičních instrumentů je Komise oprávněna uplatňovat pravomoce státního dozoru jak podle zákona o dluhopisech, obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech, tak i podle tohoto zákona.

(3) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních instrumentů a obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet.

(4) Při výkonu státního dozoru vůči penzijním fondům a pojišťovnám podle odstavce 2 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoci ministerstva při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.

(5) Podléhá-li činnost institucionálního investora státnímu dozoru Komise a dohledu České národní banky nebo státnímu dozoru ministerstva, může mu být za skutkově totožné porušení povinnosti uložena pouze jedna pokuta. Pokutu může uložit pouze ten orgán, který o porušení povinnosti zahájil řízení jako první. Tím není dotčena pravomoc ostatních orgánů uložit opatření k nápravě nebo odejmout povolení podle zákona. Byla-li řízení zahájena ve stejný den, pokutu uloží

(1) Komise vede seznamy

(2) Seznamy uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního čtvrtletí ve Věstníku Komise a zabezpečuje, aby na místě, které určí ve Věstníku Komise byly veřejně přístupné k nahlédnutí.

(1) Komise vydává Věstník Komise.

(2) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise zejména:

(3) Komise ve Věstníku Komise určí místo, na kterém budou veřejně přístupné k nahlédnutí

(1) Obchodník s cennými papíry, který uzavřel nebo obstaral mimo veřejný trh obchod s investičními instrumenty přijatými k obchodování na veřejném trhu na vlastní nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení. Totéž platí pro institucionálního investora, který mimo veřejný trh uzavřel obchod s investičními instrumenty, přijatými k obchodování na veřejném trhu.

(2) Organizátor veřejného trhu je povinen podat Komisi hlášení o každém obchodu uzavřeném na jím organizovaném veřejném trhu. Jestliže o obchodu podá hlášení organizátor veřejného trhu, neplatí povinnost podle odstavce 1.

(3) Komise právním předpisem stanoví, na jaké obchody s investičními instrumenty se povinnost podle odstavce 1 vztahuje, a dále stanoví, v jaké lhůtě se hlášení podle odstavců 1 a 2 podává, jeho náležitosti, rozsah, strukturu a formu.

(4) Komise je oprávněna uveřejňovat údaje z hlášení, musí však při této činnosti dbát na utajení konkrétních účastníků obchodů ve vazbě na konkrétní obchod. Tímto však není dotčeno právo Komise uveřejňovat údaje o účastnících kapitálového trhu v souvislosti s pravomocnými rozhodnutími Komise o uložení opatření k nápravě nebo sankce.

(5) Není-li splněna povinnost uvedená v odstavci 1 nebo 2, rozhodne Komise o uložení opatření k nápravě nebo i sankce podle § 9.

(1) Komise, Česká národní banka a ministerstvo

(2) Česká národní banka a ministerstvo zasílají Komisi kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru Komise, a to bez zbytečného prodlení ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Komise v téže lhůtě zasílá České národní bance nebo ministerstvu kopii nebo opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o uložení opatření k nápravě nebo sankce ve vztahu k činnosti osob, které podléhají rovněž státnímu dozoru ministerstva nebo dohledu Českénárodní banky.

(3) Komise nebo ministerstvo provedou kontrolu na místě u osoby zahrnuté podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku, která podléhá jejich dozoru, požádá-li je o to Česká národní banka z důvodu výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a o výsledku kontroly podají České národní bance zprávu.

(1) Jestliže se Česká národní banka při výkonu bankovního dohledu dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů Komise při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi, pokud zvláštní právní předpis nestanoví, že určité informace poskytovat nelze, nebo jen za splnění určitých podmínek.<span class="poznamka-link" resource="footnote/23">²³)</span> Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí, spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(2) Jestliže se Komise při své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů České národní banky při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními instrumenty, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.

(1) Komise

(2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi.

(3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu.

(1) V čele Komise stojí prezidium. Prezidium se skládá z předsedy Komise a dalších čtyř členů. Předsedu Komise a členy prezidia jmenuje na návrh vlády prezident republiky.

(2) Prezidium rozhoduje zejména

(3) Prezidium rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezidia je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina jmenovaných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Komise. V případě, že je jmenován pouze jeden člen prezidia, vykonává tento člen působnost prezidia. Pro účely tohoto odstavce a § 23 odst. 3 se členem prezidia rozumí i předseda Komise.

(1) V čele prezidia je předseda Komise, který řídí jeho činnost. V případě, že předseda Komise není jmenován, vykonává působnost předsedy Komise služebně nejstarší člen prezidia.

(2) Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na svém jednání, je předseda Komise povinen se tohoto jednání zúčastnit.

(1) Předsedou Komise a členem prezidia může být jmenován občan České republiky, který

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin.

(3) Funkční období předsedy Komise a člena prezidia je pět let. Předseda Komise a člen prezidia může být do funkce jmenován pouze na dvě funkční období.

(4) S funkcí předsedy Komise a člena prezidia je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánůúzemní samosprávy a funkce v politické straně nebo hnutí.

(5) Předseda Komise a členové prezidia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto všech činnostech jsou předseda Komise a členové prezidia povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi. Předseda nebo člen prezidia se nesmějí podílet po dobu výkonu své funkce přímo ani zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Během výkonu funkce je předseda Komise nebo člen prezidia povinen do deseti dnů ohlásit prezidiu nabytí nebo pozbytí každého investičního instrumentu.

(6) Výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia končí

(7) Prezident republiky odvolá na návrh vlády předsedu Komise a člena prezidia, porušil-li závažným způsobem nebo opakovaně svou právní povinnost předsedy Komise nebo člena prezidia nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje nestrannost Komise.

(8) Předseda Komise a členové prezidia vykonávají státní dozor nad kapitálovým trhem. Oprávnění k této činnosti prokazují průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na zaměstnance Komise ustanovení zákoníku práce.

(2) Zaměstnanci Komise vykonávající státní dozor v oblasti kapitálového trhu prokazují své oprávnění k této činnosti průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.

(1) Na předsedu Komise a členy prezidia se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Předseda Komise má nárok na plat, náhradu výdajů, odchodné a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25">²⁵)</span>

(3) Členové prezidia mají nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/25">²⁵)</span>

(1) Předseda Komise, členové prezidia, zaměstnanci Komise, osoby, jejichž služeb Komise využívá při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněném v souvislosti s výkonem funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.

(2) Komise poskytne informace pouze

1. likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkursní podstaty, předběžným správcem, vyrovnacím správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím státnímu dozoru, 2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího státnímu dozoru, 3. Evropskou ústřední bankou nebo jinou centrální bankou zodpovědnou za měnovou politiku, 4. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora veřejného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění závazků ze strany účastníka nebo účastníků veřejného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby, 5. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů, d) úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, kterýpůsobí při výkonu dozoru nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Komise dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních společností, e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu,

(3) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona.

(4) Informace získané v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena.

(5) Informace poskytnuté Komisi úřadem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(6) Informace získané Komisí v rámci kontroly na místě na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dozoru nad kapitálovým trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

(7) Subjektu nebo úřadu, uvedenému v odstavci 2 písm. b), c) bodech 1 a 2 a v odstavci 2 písm. d) větě před středníkem, v jiném než členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru je možné poskytovat informace na základě dohody a za předpokladu, že je pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona, že informace použije pouze k účelu, pro který byly poskytnuty, a jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti kapitálového trhu, a že informace neposkytne bez souhlasu Komise nikomu dalšímu.

(1) Za účelem zajištění co možná nejvyšší důvěryhodnosti Komise jsou členové prezidia a zaměstnanci Komise povinni dodržovat pravidla profesionální etiky.

(2) Zaměstnanci Komise nemohou vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou členové a zaměstnanci Komise povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi.

(3) Zaměstnanec nesmí vykonávat státní dozor ve formě kontroly v takové společnosti, v níž je osobou blízkou osobám, které mají v této společnosti postavení, jež by mohlo ovlivnit činnost zaměstnance.

(1) Výdaje na činnost Komise se hradí ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Komise má samostatnou rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

(1) V řízení zahájeném ministerstvem podle zvláštních zákonů před 1. dubnem 1998 bude pokračováno před Komisí podle tohoto zákona.

(2) Vzor průkazu státního dozoru nad kapitálovým trhem stanoví Komise právním předpisem.