About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs

Attributes	Values
rdf:type	frbr:Expression salt:Publication
Title	Zákon o státním podniku (cs)
Date Valid	1997-07-01 (xsd:date)
frbr:realizationOf	Zákon o státním podniku
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue	http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#"> 77 ZÁKON ze dne 20. března 1997 o státním podniku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy a základní ustanovení § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“) založeného ministerstvem. § 2 Základní ustanovení (1) Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (2) K tomuto majetku má podnik právo hospodaření.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> (3) Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku. (4) Obchodním jměním podniku se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky. (5) Určeným majetkem je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině. S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se souhlasem ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Tento majetek se zapisuje do obchodního rejstříku. K takovému majetku lze zřídit zástavní právo pouze se souhlasem zakladatele. § 3 Zakladatel podniku (1) Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku. (2) Podniky založené podle tohoto zákona jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. (3) Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak. (4) Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany. (5) Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. (6) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. ČÁST DRUHÁ ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK STÁTNÍHO PODNIKU § 4 Založení podniku (1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3). (2) Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku. (3) Zakládací listina musí obsahovat a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, b) obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; součástí obchodního jména je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s. p.“, c) hlavní předmět podnikání, d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, e) určení a ocenění majetku státu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> k němuž má mít podnik právo hospodaření, f) jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis, g) počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt, h) výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, i) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její úředně ověřený podpis. (4) Určení a ocenění majetku státu podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku. (5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. § 5 Vznik podniku (1) Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.<span class="poznamka-link" resource="footnote/3"><sup>3</sup>)</span> Návrh na zápis podává zakladatel. (2) K návrhu se připojí a) zakládací listina, b) doklad o ocenění majetku státu, k němuž má podle zakládací listiny podnik právo hospodaření v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních předpisů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> c) doklady dle zvláštních předpisů nutné k zápisu v obchodním rejstříku,<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> d) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku. § 6 Zrušení podniku § 7 (1) Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejstříku. (2) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni. (3) Výmaz slučovaného podniku a zápis změny u podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen, se provede k témuž dni. (4) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být v zakládací listině nového podniku uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodaření zanikající podnik. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen. (5) O sloučení, splynutí a rozdělení podniku je informován příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před sloučením, splynutím nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným způsobem. § 8 (1) Při sloučení podniků přechází jmění zaniklého podniku na podnik, s nímž byl tento podnik sloučen. (2) Při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. (3) Není-li v rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku určeno, na který podnik závazek přechází, je k jeho splnění zavázán společně a nerozdílně každý podnik. Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodaření k majetku zaniklého podniku. § 9 Likvidace podniku (1) Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů. (2) Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. (3) Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku. (4) Likvidátor předkládá zakladateli a) likvidační účetní rozvahu, b) přehled o jmění zrušovaného podniku, c) účetní závěrku ke dni skončení likvidace, d) konečnou zprávu o průběhu likvidace, e) další informace stanovené zakladatelem. (5) Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv. (6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku § 70 až 75 obchodního zákoníku. § 10 Zánik podniku Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ČÁST TŘETÍ ORGÁNY PODNIKU § 11 Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. § 12 Ředitel (1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. (2) Ředitele jmenuje a odvolává<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. (3) Ředitel jmenuje a odvolává<span class="poznamka-link" resource="footnote/8"><sup>8</sup>)</span> zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku.<span class="poznamka-link" resource="footnote/9"><sup>9</sup>)</span> (4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. § 13 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek), b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku, d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, i) schvaluje auditora, j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám. (2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. (3) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. (4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. (5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/10"><sup>10</sup>)</span> Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. (6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. (7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. § 14 (1) Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí a) vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku, b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku, c) účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci, d) vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní. (2) V případě nedodržení zákazu konkurence se použije obdobně ustanovení § 65 odst. 2 a 3 a § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE § 15 Zakladatel a) zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení, b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora, c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek, e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, f) vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku; statut obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky, g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, i) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty), j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen převést do státních finančních aktiv. ČÁST PÁTÁ MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU § 16 (1) Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření. (2) Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu tato práva vlastníka: a) majetek držet a užívat, b) majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy, c) nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, d) nabývat majetek do vlastnictví státu. (3) Práva vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává zakladatel. (4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku k tomuto majetku vzniká právo hospodaření. (5) Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5). (6) Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12"><sup>12</sup>)</span> (7) Majetek, k němuž má podnik právo hospodaření, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. § 17 Nakládání s určeným majetkem (1) Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. (2) Právní úkony vztahující se k určenému majetku učiněné podnikem bez souhlasu zakladatele v rozporu s § 16 odst. 3 jsou neplatné od samého počátku. § 18 Účetnictví podniku (1) Roční účetní závěrku podniku ověřuje auditor.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> (2) Statutární orgán sdělí do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora. § 19 Fondy podniku (1) Podnik vytváří a) rezervní fond, b) fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> (4) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy. (2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (3) Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad<span class="poznamka-link" resource="footnote/16"><sup>16</sup>)</span> nebo obec,<span class="poznamka-link" resource="footnote/17"><sup>17</sup>)</span> musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;<span class="poznamka-link" resource="footnote/5"><sup>5</sup>)</span> právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (4) Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně. (5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci. § 21 Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/18"><sup>18</sup>)</span> ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení. § 22 Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy (1) Dnem 31. prosince kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vláda vysloví souhlas se založením státního podniku České dráhy, se zrušují České dráhy a zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. Ke dni zrušení Českých drah vznikne zápisem do obchodního rejstříku státní podnik České dráhy podle tohoto zákona. (2) Dnem vzniku státního podniku České dráhy vstupuje státní podnik České dráhy do veškerých majetkových práv, jakož i povinností Českých drah jako jejich právní nástupce. Majetková práva nehmotné povahy Českých drah se převádějí na státní podnik České dráhy na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> Na státní podnik České dráhy dále přecházejí práva a povinnosti Českých drah vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích. (3) Státní podnik České dráhy je oprávněn provozovat dráhu a drážní dopravu na celostátní dráze a na dráhách regionálních;<span class="poznamka-link" resource="footnote/20"><sup>20</sup>)</span> pro jiná podnikání platí § 14 odst. 1 živnostenského zákona obdobně.<span class="poznamka-link" resource="footnote/21"><sup>21</sup>)</span> (4) Ministerstvo dopravy stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců státního podniku České dráhy, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu podílejících se na zabezpečování provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků. § 23 Ministerstvo financí upraví vyhláškou tvorbu a způsob užívání fondu kulturních a sociálních potřeb. § 24 (1) Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí § 45, 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/22"><sup>22</sup>)</span> (2) Na řízení o likvidaci státního podniku soudem se použijí ustanovení § 9 odst. 4 a § 200e zákona č. 99/ /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/ /1991 Sb. (3) Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení. § 25 Zrušují se: 1. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb., 2. § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 3. zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997 s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. ¹) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. ²) § 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. ³) § 3 odst. 1 písm. a) a § 27 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 156/1994 Sb. ⁴) § 30 odst. 1 obchodního zákoníku. ⁵) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. ⁶) § 8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb. ⁷) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. ⁸) § 27 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/ /1994 Sb. ⁹) § 28 obchodního zákoníku. ¹⁰) Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými orgnizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb. ¹¹) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. ¹²) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. ¹³) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb. ¹⁴) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. ¹⁵) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. ¹⁶) § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb. a zákona č. 254/1994 Sb. Nařízení vlády č. 270/1994 Sb., kterým se stanoví přechodné období pro výkon funkce zakladatele státních podniků okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. ¹⁷) § 14 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb. ¹⁸) § 35 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. ¹⁹) Např. zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. ²⁰) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. ²¹) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. ²²) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
lex:definesChange	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1990/111-1990/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/cancellation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1991/513-1991/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/update/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/9-1993/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/update/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1995/119-1995/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/cancellation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs
http://linked.open...ogy/odcs/txtValue	OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy a základní ustanovení Předmět úpravyTento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“) založeného ministerstvem. Základní ustanovení Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. K tomuto majetku má podnik právo hospodaření. Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku. Obchodním jměním podniku se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky. Určeným majetkem je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině. S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se souhlasem ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Tento majetek se zapisuje do obchodního rejstříku. K takovému majetku lze zřídit zástavní právo pouze se souhlasem zakladatele. Zakladatel podniku Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku. Podniky založené podle tohoto zákona jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak. Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany. Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK STÁTNÍHO PODNIKU Založení podniku Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3). Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku. Zakládací listina musí obsahovat označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; součástí obchodního jména je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s. p.“, hlavní předmět podnikání, výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určení a ocenění majetku státu, k němuž má mít podnik právo hospodaření, jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis, počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt, výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její úředně ověřený podpis. Určení a ocenění majetku státu podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku. Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. Vznik podniku Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel. K návrhu se připojí zakládací listina, doklad o ocenění majetku státu, k němuž má podle zakládací listiny podnik právo hospodaření v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních předpisů, doklady dle zvláštních předpisů nutné k zápisu v obchodním rejstříku, usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku. Zrušení podniku Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s likvidací nebo bez likvidace podle zvláštního zákona nebo o sloučení, splynutí či rozdělení podniku; rozhodnutím o sloučení nebo splynutí není dotčena povinnost podniku požádat o udělení povolení ke spojení podle zvláštních předpisů. Rozhodnutí podle odstavce 1 může zakladatel učinit pouze po předchozím souhlasu vlády. Zakladatel podnik zruší, jestliže podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, zaniknou předpoklady vyžadované zákonem, založením, splynutím, sloučením či rozdělením podniku byl porušen zákon, počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině [§ 4 odst. 3 písm. g)] a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, nebo podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se rozsahu podnikatelské činnosti, výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem státu, k němuž má právo hospodaření, v rozporu s právními předpisy. O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 může rozhodnout soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Nepřejde-li působnost statutárního orgánu podniku na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty, může ji statutární orgán podniku vykonávat po zrušení podniku jen v rozsahu potřebném k provedení likvidace. Sloučení, splynutí a rozdělení podniku Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejstříku. V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni. Výmaz slučovaného podniku a zápis změny u podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen, se provede k témuž dni. V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být v zakládací listině nového podniku uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodaření zanikající podnik. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen. O sloučení, splynutí a rozdělení podniku je informován příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před sloučením, splynutím nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným způsobem. Při sloučení podniků přechází jmění zaniklého podniku na podnik, s nímž byl tento podnik sloučen. Při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. Není-li v rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku určeno, na který podnik závazek přechází, je k jeho splnění zavázán společně a nerozdílně každý podnik. Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodaření k majetku zaniklého podniku. Likvidace podniku Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů. Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku. Likvidátor předkládá zakladateli likvidační účetní rozvahu, přehled o jmění zrušovaného podniku, účetní závěrku ke dni skončení likvidace, konečnou zprávu o průběhu likvidace, další informace stanovené zakladatelem. Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku § 70 až 75 obchodního zákoníku. Zánik podnikuPodnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ORGÁNY PODNIKU Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku. Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. Dozorčí rada Dozorčí rada schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek), projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku, dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, schvaluje auditora, může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku, zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku, účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci, vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní. V případě nedodržení zákazu konkurence se použije obdobně ustanovení § 65 odst. 2 a 3 a § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE Zakladatel zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení, jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora, schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek, může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku; statut obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky, má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem, kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty), přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen převést do státních finančních aktiv. MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření. Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu tato práva vlastníka: majetek držet a užívat, majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy, nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nabývat majetek do vlastnictví státu. Práva vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává zakladatel. Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku k tomuto majetku vzniká právo hospodaření. Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5). Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob. Majetek, k němuž má podnik právo hospodaření, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. Nakládání s určeným majetkem Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. Právní úkony vztahující se k určenému majetku učiněné podnikem bez souhlasu zakladatele v rozporu s § 16 odst. 3 jsou neplatné od samého počátku. Účetnictví podniku Roční účetní závěrku podniku ověřuje auditor. Statutární orgán sdělí do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora. Fondy podniku Podnik vytváří rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb. Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem. Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy. Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona; právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad nebo obec, musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona; právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci. Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti, ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení. Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy Dnem 31. prosince kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vláda vysloví souhlas se založením státního podniku České dráhy, se zrušují České dráhy a zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. Ke dni zrušení Českých drah vznikne zápisem do obchodního rejstříku státní podnik České dráhy podle tohoto zákona. Dnem vzniku státního podniku České dráhy vstupuje státní podnik České dráhy do veškerých majetkových práv, jakož i povinností Českých drah jako jejich právní nástupce. Majetková práva nehmotné povahy Českých drah se převádějí na státní podnik České dráhy na základě smlouvy podle zvláštních předpisů. Na státní podnik České dráhy dále přecházejí práva a povinnosti Českých drah vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích. Státní podnik České dráhy je oprávněn provozovat dráhu a drážní dopravu na celostátní dráze a na dráhách regionálních; pro jiná podnikání platí § 14 odst. 1 živnostenského zákona obdobně. Ministerstvo dopravy stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců státního podniku České dráhy, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu podílejících se na zabezpečování provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků. Ministerstvo financí upraví vyhláškou tvorbu a způsob užívání fondu kulturních a sociálních potřeb. Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí § 45, 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Na řízení o likvidaci státního podniku soudem se použijí ustanovení § 9 odst. 4 a § 200e zákona č. 99/ /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/ /1991 Sb. Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení. Zrušují se: zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb., § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. ÚčinnostTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997 s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1.
is frbr:partOf of	Předmět úpravy Zánik podniku http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/11 Ředitel Dozorčí rada http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/14 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/15 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/16 Nakládání s určeným majetkem Účetnictví podniku Fondy podniku Základní ustanovení http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/20 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/21 Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/23 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/24 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/25 Účinnost Zakladatel podniku Založení podniku Vznik podniku Zrušení podniku http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/7 http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs/section/8 Likvidace podniku
is frbr:embodymentOf of	http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3016 http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/?lawsSbirkaCislo=77&lawsCastkaCislo=&lawsSbirkaCastkaRok=1997&lawsSearchSubmit=Odeslat http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/97-077.htm http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-77
is lex:changedOriginal of	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/2000/220-2000/cs/update/cz/act/2000/220-2000/expression/cz/act/2000/220-2000/cs http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/2000/30-2000/cs/update/cz/act/2000/30-2000/expression/cz/act/2000/30-2000/cs

Attributes

Values

rdf:type

Title

Zákon o státním podniku (cs)

Date Valid

1997-07-01 (xsd:date)

frbr:realizationOf

Zákon o státním podniku

http://linked.open...gy/odcs/htmlValue

http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

77

ZÁKON

ze dne 20. března 1997

o státním podniku

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět úpravy a základní ustanovení

§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“) založeného ministerstvem.

§ 2
Základní ustanovení

(1) Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(2) K tomuto majetku má podnik právo hospodaření.1)

(3) Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku.

(4) Obchodním jměním podniku se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky.

(5) Určeným majetkem je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině. S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se souhlasem ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Tento majetek se zapisuje do obchodního rejstříku. K takovému majetku lze zřídit zástavní právo pouze se souhlasem zakladatele.

§ 3
Zakladatel podniku

(1) Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku.

(2) Podniky založené podle tohoto zákona jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů.

(3) Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak.

(4) Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany.

(5) Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády.

(6) Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody.

ČÁST DRUHÁ
ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK STÁTNÍHO PODNIKU

§ 4
Založení podniku

(1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3).

(2) Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku.

(3) Zakládací listina musí obsahovat

a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele,

b) obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; součástí obchodního jména je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s. p.“,

c) hlavní předmět podnikání,

d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat,

e) určení a ocenění majetku státu,2) k němuž má mít podnik právo hospodaření,

f) jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis,

g) počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt,

h) výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání,

i) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její úředně ověřený podpis.

(4) Určení a ocenění majetku státu podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku.

(5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním.

§ 5
Vznik podniku

(1) Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.3) Návrh na zápis podává zakladatel.

(2) K návrhu se připojí

a) zakládací listina,

b) doklad o ocenění majetku státu, k němuž má podle zakládací listiny podnik právo hospodaření v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních předpisů,2)

c) doklady dle zvláštních předpisů nutné k zápisu v obchodním rejstříku,4)

d) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku.

§ 6
Zrušení podniku

§ 7

(1) Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejstříku.

(2) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni.

(3) Výmaz slučovaného podniku a zápis změny u podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen, se provede k témuž dni.

(4) V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být v zakládací listině nového podniku uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodaření zanikající podnik. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen.

(5) O sloučení, splynutí a rozdělení podniku je informován příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před sloučením, splynutím nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným způsobem.

§ 8

(1) Při sloučení podniků přechází jmění zaniklého podniku na podnik, s nímž byl tento podnik sloučen.

(2) Při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení.

(3) Není-li v rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku určeno, na který podnik závazek přechází, je k jeho splnění zavázán společně a nerozdílně každý podnik. Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodaření k majetku zaniklého podniku.

§ 9
Likvidace podniku

(1) Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon7) nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů.

(2) Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

(3) Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku.

(4) Likvidátor předkládá zakladateli

a) likvidační účetní rozvahu,

b) přehled o jmění zrušovaného podniku,

c) účetní závěrku ke dni skončení likvidace,

d) konečnou zprávu o průběhu likvidace,

e) další informace stanovené zakladatelem.

(5) Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv.

(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku § 70 až 75 obchodního zákoníku.

§ 10
Zánik podniku
Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY PODNIKU

§ 11
Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada.

§ 12
Ředitel

(1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele.

(2) Ředitele jmenuje a odvolává8) ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.

(3) Ředitel jmenuje a odvolává8) zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku.9)

(4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku.

§ 13
Dozorčí rada

(1) Dozorčí rada

a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek),

b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli,

c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku,

d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou,

e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku,

f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností,

g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě,

h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené,

i) schvaluje auditora,

j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku,

k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám.

(2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel.

(3) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.

(4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni.

(5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel.

(6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají.

(7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě.

§ 14

(1) Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí

a) vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku,

b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku,

c) účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci,

d) vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní.

(2) V případě nedodržení zákazu konkurence se použije obdobně ustanovení § 65 odst. 2 a 3 a § 194 odst. 6 obchodního zákoníku.

ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE

§ 15
Zakladatel

a) zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení,

b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora,

c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok,

d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek,

e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak,

f) vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku; statut obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky,

g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,11)

h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně,

i) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty),

j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen převést do státních finančních aktiv.

ČÁST PÁTÁ
MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU

§ 16

(1) Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření.

(2) Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu tato práva vlastníka:

a) majetek držet a užívat,

b) majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy,

c) nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,

d) nabývat majetek do vlastnictví státu.

(3) Práva vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává zakladatel.

(4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku k tomuto majetku vzniká právo hospodaření.

(5) Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5).

(6) Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.12)

(7) Majetek, k němuž má podnik právo hospodaření, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.

§ 17
Nakládání s určeným majetkem

(1) Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu.

(2) Právní úkony vztahující se k určenému majetku učiněné podnikem bez souhlasu zakladatele v rozporu s § 16 odst. 3 jsou neplatné od samého počátku.

§ 18
Účetnictví podniku

(1) Roční účetní závěrku podniku ověřuje auditor.13)

(2) Statutární orgán sdělí do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora.

§ 19
Fondy podniku

(1) Podnik vytváří

a) rezervní fond,

b) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem.14)

(4) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy.

ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(1) Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,15) se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy.

(2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí.

(3) Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad16) nebo obec,17) musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí.

(4) Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci.

§ 21
Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti,18) ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení.

§ 22
Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy

(1) Dnem 31. prosince kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vláda vysloví souhlas se založením státního podniku České dráhy, se zrušují České dráhy a zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. Ke dni zrušení Českých drah vznikne zápisem do obchodního rejstříku státní podnik České dráhy podle tohoto zákona.

(2) Dnem vzniku státního podniku České dráhy vstupuje státní podnik České dráhy do veškerých majetkových práv, jakož i povinností Českých drah jako jejich právní nástupce. Majetková práva nehmotné povahy Českých drah se převádějí na státní podnik České dráhy na základě smlouvy podle zvláštních předpisů.19) Na státní podnik České dráhy dále přecházejí práva a povinnosti Českých drah vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.

(3) Státní podnik České dráhy je oprávněn provozovat dráhu a drážní dopravu na celostátní dráze a na dráhách regionálních;20) pro jiná podnikání platí § 14 odst. 1 živnostenského zákona obdobně.21)

(4) Ministerstvo dopravy stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců státního podniku České dráhy, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu podílejících se na zabezpečování provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků.

§ 23
Ministerstvo financí upraví vyhláškou tvorbu a způsob užívání fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 24

(1) Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí § 45, 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.22)

(2) Na řízení o likvidaci státního podniku soudem se použijí ustanovení § 9 odst. 4 a § 200e zákona č. 99/ /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/ /1991 Sb.

(3) Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení.

§ 25
Zrušují se:

1. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb.,

2. § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,

3. zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997 s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

¹) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

²) § 24 a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

³) § 3 odst. 1 písm. a) a § 27 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 156/1994 Sb.

⁴) § 30 odst. 1 obchodního zákoníku.

⁵) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

⁶) § 8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb.

⁷) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

⁸) § 27 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/ /1994 Sb.

⁹) § 28 obchodního zákoníku.

¹⁰) Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými orgnizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb.

¹¹) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

¹²) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

¹³) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb.

¹⁴) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

¹⁵) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁶) § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb. a zákona č. 254/1994 Sb. Nařízení vlády č. 270/1994 Sb., kterým se stanoví přechodné období pro výkon funkce zakladatele státních podniků okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) § 14 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

¹⁸) § 35 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹) Např. zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

²⁰) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.

²¹) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

lex:definesChange

http://linked.open...ogy/odcs/txtValue

OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy a základní ustanovení Předmět úpravyTento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“) založeného ministerstvem. Základní ustanovení Podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. K tomuto majetku má podnik právo hospodaření. Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku. Obchodním jměním podniku se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky. Určeným majetkem je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině. S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se souhlasem ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Tento majetek se zapisuje do obchodního rejstříku. K takovému majetku lze zřídit zástavní právo pouze se souhlasem zakladatele. Zakladatel podniku Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku. Podniky založené podle tohoto zákona jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak. Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany. Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK STÁTNÍHO PODNIKU Založení podniku Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3). Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku. Zakládací listina musí obsahovat označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; součástí obchodního jména je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s. p.“, hlavní předmět podnikání, výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určení a ocenění majetku státu, k němuž má mít podnik právo hospodaření, jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis, počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt, výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její úředně ověřený podpis. Určení a ocenění majetku státu podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku. Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. Vznik podniku Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zakladatel. K návrhu se připojí zakládací listina, doklad o ocenění majetku státu, k němuž má podle zakládací listiny podnik právo hospodaření v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních předpisů, doklady dle zvláštních předpisů nutné k zápisu v obchodním rejstříku, usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku. Zrušení podniku Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s likvidací nebo bez likvidace podle zvláštního zákona nebo o sloučení, splynutí či rozdělení podniku; rozhodnutím o sloučení nebo splynutí není dotčena povinnost podniku požádat o udělení povolení ke spojení podle zvláštních předpisů. Rozhodnutí podle odstavce 1 může zakladatel učinit pouze po předchozím souhlasu vlády. Zakladatel podnik zruší, jestliže podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, zaniknou předpoklady vyžadované zákonem, založením, splynutím, sloučením či rozdělením podniku byl porušen zákon, počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině [§ 4 odst. 3 písm. g)] a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, nebo podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se rozsahu podnikatelské činnosti, výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem státu, k němuž má právo hospodaření, v rozporu s právními předpisy. O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 může rozhodnout soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Nepřejde-li působnost statutárního orgánu podniku na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty, může ji statutární orgán podniku vykonávat po zrušení podniku jen v rozsahu potřebném k provedení likvidace. Sloučení, splynutí a rozdělení podniku Ke sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejstříku. V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být návrh na zápis nového podniku podán současně s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Výmaz zanikajícího podniku a zápis podniku vzniklého splynutím či rozdělením se provede k témuž dni. Výmaz slučovaného podniku a zápis změny u podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen, se provede k témuž dni. V případě splynutí nebo rozdělení podniku musí být v zakládací listině nového podniku uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodaření zanikající podnik. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen. O sloučení, splynutí a rozdělení podniku je informován příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před sloučením, splynutím nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným způsobem. Při sloučení podniků přechází jmění zaniklého podniku na podnik, s nímž byl tento podnik sloučen. Při rozdělení podniku přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. Není-li v rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku určeno, na který podnik závazek přechází, je k jeho splnění zavázán společně a nerozdílně každý podnik. Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodaření k majetku zaniklého podniku. Likvidace podniku Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů. Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku. Likvidátor předkládá zakladateli likvidační účetní rozvahu, přehled o jmění zrušovaného podniku, účetní závěrku ke dni skončení likvidace, konečnou zprávu o průběhu likvidace, další informace stanovené zakladatelem. Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku § 70 až 75 obchodního zákoníku. Zánik podnikuPodnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ORGÁNY PODNIKU Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku. Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. Dozorčí rada Dozorčí rada schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek), projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku, dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, schvaluje auditora, může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku, zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku, účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci, vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní. V případě nedodržení zákazu konkurence se použije obdobně ustanovení § 65 odst. 2 a 3 a § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE Zakladatel zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení, jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora, schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek, může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku; statut obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky, má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem, kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty), přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen převést do státních finančních aktiv. MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření. Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu tato práva vlastníka: majetek držet a užívat, majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy, nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nabývat majetek do vlastnictví státu. Práva vlastníka neuvedená v odstavci 2 vykonává zakladatel. Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku k tomuto majetku vzniká právo hospodaření. Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (§ 2 odst. 5). Podnik může z obchodního majetku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob. Majetek, k němuž má podnik právo hospodaření, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. Nakládání s určeným majetkem Zakladatel je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. Právní úkony vztahující se k určenému majetku učiněné podnikem bez souhlasu zakladatele v rozporu s § 16 odst. 3 jsou neplatné od samého počátku. Účetnictví podniku Roční účetní závěrku podniku ověřuje auditor. Statutární orgán sdělí do jednoho měsíce od doručení zprávy auditora, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora. Fondy podniku Podnik vytváří rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb. Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem. Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy. Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona; právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad nebo obec, musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona; právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci. Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti, ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení. Přeměna Českých drah na státní podnik České dráhy Dnem 31. prosince kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vláda vysloví souhlas se založením státního podniku České dráhy, se zrušují České dráhy a zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. Ke dni zrušení Českých drah vznikne zápisem do obchodního rejstříku státní podnik České dráhy podle tohoto zákona. Dnem vzniku státního podniku České dráhy vstupuje státní podnik České dráhy do veškerých majetkových práv, jakož i povinností Českých drah jako jejich právní nástupce. Majetková práva nehmotné povahy Českých drah se převádějí na státní podnik České dráhy na základě smlouvy podle zvláštních předpisů. Na státní podnik České dráhy dále přecházejí práva a povinnosti Českých drah vyplývající z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích. Státní podnik České dráhy je oprávněn provozovat dráhu a drážní dopravu na celostátní dráze a na dráhách regionálních; pro jiná podnikání platí § 14 odst. 1 živnostenského zákona obdobně. Ministerstvo dopravy stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců státního podniku České dráhy, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu podílejících se na zabezpečování provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků. Ministerstvo financí upraví vyhláškou tvorbu a způsob užívání fondu kulturních a sociálních potřeb. Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí § 45, 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Na řízení o likvidaci státního podniku soudem se použijí ustanovení § 9 odst. 4 a § 200e zákona č. 99/ /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/ /1991 Sb. Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení. Zrušují se: zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb., § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon České národní rady č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. ÚčinnostTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997 s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1.

is frbr:partOf of

is frbr:embodymentOf of

is lex:changedOriginal of

About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1997/77-1997/expression/cz/act/1997/77-1997/cs Goto Sponge NotDistinct Permalink

Předmět úpravy a základní ustanovení