(1) Zeměměřickými činnostmi jsou činnosti při budování, obnově a údržbě bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span> vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností.

(2) V případěpochybností,zdajdeozeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“).<span class="poznamka-link" resource="footnote/2">²)</span>

(3) Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby.

(4) Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru.

(1) Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou

(2) Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají

(1) Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají fyzické osoby a právnické osoby v souladu s jejich zřizovacími nebo zakladatelskými listinami; tyto činnosti nesmějí být součástí díla zhotoveného na objednávku podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/5">⁵)</span>

(2) Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu vykonávají orgány státní správy v rozsahu působnosti stanovené zákonem; tyto činnosti mohou zajistit smluvně prostřednictvím osob, které jsou oprávněny k výkonu zeměměřických činností.

(1) Orgány zeměměřictví a katastru jsou povinny na vyžádání poskytovat orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) a c) a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, nezbytné podklady a údaje z dokumentovaných výsledků a ze spravovaných bází dat informačních systémů, potřebné pro jejich činnost, pokud tím není dotčena ochrana práv podle zvláštních zákonů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6">⁶)</span> Údaje z bází dat bodového pole a státní mapová díla se poskytují v písemné formě, grafické formě nebo na nosičích dat.

(2) Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinny

(3) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl.

(4) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost.

(1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.

(2) Pověřený zaměstnanec orgánu uvedenéhov§4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu<span class="poznamka-link" resource="footnote/8">⁸)</span> služebním průkazem.

(3) Ostatní osoby se prokazují

(4) Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních.

(1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.

(2) Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.

(3) Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).

(4) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.

(5) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,<span class="poznamka-link" resource="footnote/9">⁹)</span> postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.

(1) Správce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu.

(2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí chráněné území podle zvláštního zákona.<span class="poznamka-link" resource="footnote/10">¹⁰)</span> V chráněném území nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit či znemožnit její využívání.

(3) Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti.

(4) Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci.

(5) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen oznámit správci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti.

(6) Správce značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitosti.

(1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.

(2) Není-li možné nemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(3) Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitosti, jinak zaniká.

(4) Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud.

(1) Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se utajovaných informací se řídí zvláštním zákonem.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11">¹¹)</span>

(2) Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany.

(3) Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené.

(4) V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva.

(1) Výsledky zeměměřických činností

(2) Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1">¹)</span>

(3) Výsledky zeměměřických činností uvedené v odstavci 1 písm. b) musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a podmínkám písemně dohodnutým s objednatelem.

(1) Úřední oprávnění se uděluje pro ověřování

(2) Úřední oprávnění může být uděleno též samostatně pro ověřování výsledků uvedených v odstavci 1.

(1) Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Úřad. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.

(2) Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže

(3) Po úspěšném vykonání zkoušky příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí fyzické osobě úřední oprávnění vydá.

(4) Pokud fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13, vydá jí příslušný orgán uvedený v odstavci 1 na základě její písemné žádosti úřední oprávnění, splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) a úspěšně složila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti nebo vykonala v České republice tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění.

(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

(6) Absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba osvědčením příslušného orgánu.

(7) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění

(8) Úřad a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. Seznam vedený Úřadem je k nahlédnutí u orgánů zeměměřictví a katastru, seznam vedený Ministerstvem obrany je k nahlédnutí u tohoto ministerstva.

(1) Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. a) a b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení úředního oprávnění příslušnému orgánu uvedenému v § 14 odst. 7. Zkouška se skládá v českém jazyce.

(2) Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) jmenuje a odvolává ministr obrany. Odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.

(3) Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.

(4) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.

(1) Úřední oprávnění zaniká na písemnou žádost držitele úředního oprávnění, nebo jestliže držitel úředního oprávnění zemře nebo je prohlášen za mrtvého.<span class="poznamka-link" resource="footnote/12">¹²)</span>

(2) Příslušný orgán státní správy uvedený v § 14 odst. 1 odejme fyzické osobě úřední oprávnění, jestliže pominula některá ze skutečností uvedených v § 14 odst. 2 písm. a).

(3) Úřad odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví<span class="poznamka-link" resource="footnote/2">²)</span> nejvýše na dobu pěti let.

(4) Úřad může odejmout fyzické osobě úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) na základě pravomocného rozsudku, kterým byla uložena povinnost uhradit škodu způsobenou zeměměřickými činnostmi, jejichžvýsledek ověřila; jde-li o fyzickou osobu s úředním oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. d), může úřední oprávnění odejmout Ministerstvo obrany.

(5) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá Úřadu inspektorát, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl. Úřad může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.

(6) Fyzické osobě, které bylo odejmuto úřední oprávnění podle odstavců 2 a 3 nebo 4, může být znovu uděleno při splnění podmínek uvedených v § 14 a 14a i po uplynutí doby, na kterou bylo odejmuto.

(7) Příslušný orgán státní správy uvedený v § 14 odst. 1 vyškrtne fyzickou osobu ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, jejížúřední oprávnění zaniklo nebo jíž bylo odejmuto.

(1) Fyzická osoba s úředním oprávněním je povinna

(2) Fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveňjí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

(3) Fyzická osoba s úředním oprávněním je oprávněna používat označení „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“.

(4) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření výsledků zeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem, jehož obsahem je

(5) Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, ž tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“ K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka se státním znakem, jehož obsah je uveden v odstavci 4.

(1) Výsledky zeměměřických činností, využívané ve veřejném zájmu orgány zeměměřictví a katastru, musí být ve stanovených územních celcích dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území státu. V těchto geodetických referenčních systémech musí být dále dokumentovány stavby ve výstavbě<span class="poznamka-link" resource="footnote/10">¹⁰)</span> na celém území státu, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl.

(2) Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu státních mapových děl stanoví vláda nařízením.

(1) Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo

1. bodů geodetických základů, 2. zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole, c) poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů, d) neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností, e) vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý.

(2) Za přestupek může Zeměměřický úřad<span class="poznamka-link" resource="footnote/12a">^12a)</span> nebo inspektorát<span class="poznamka-link" resource="footnote/12b">^12b)</span> a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč.

(3) Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo.

(4) Na projednání přestupků na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis,<span class="poznamka-link" resource="footnote/12c">^12c)</span> pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí

1. neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, 2. na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, 3. neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti, c) fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže 1. nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, 2. odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala, 3. neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění, 4. ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.

(2) Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.

(3) Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

(4) Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(5) Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.

(6) Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13">¹³)</span>

(1) Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.<span class="poznamka-link" resource="footnote/13a">^13a)</span>

(1) Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohoděsČeským báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona.

(2) Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném

(1) Úřad vyhláškou stanoví

(2) Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví