Attributes	Values
rdf:type	frbr:Expression
Title	Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony (cs)
Date Valid	2007-01-01 (xsd:date)
frbr:realizationOf	Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěv- ku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue	http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#"> 160 ZÁKON ze dne 19. května 1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zeměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní: 2. V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10. 3. § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí: 4. § 5 odst. 2 zní: 5. § 5 odst. 3 až 5 se vypouští. 6. V § 6 odst. 1 se za slovo „měsíc“ vkládají slova „,za který se pojistné platí,“. 7. V § 6 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „za který se pojistné platí.“, ve větě druhé se slova „tří kalendářních roků po sobě jdoucích“ nahrazují slovy „posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí“ a ve větě třetí se slova „za předcházející kalendářní rok“ nahrazují slovy „za kalendářní rok, za který se pojistné platí“. 8. § 6 odst. 3 se vypouští. 9. V § 9 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena“. 10. V § 10 větě čtvrté se na konci připojují tato slova: „s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena“. 11. § 14 zní: 12. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: 13. § 15 odst. 1 zní: 14. V § 15 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí: 15. § 20 odst. 1 zní: 16. V § 22 se v odstavci 1 slova „§ 9 odst. 2 a 3, § 10“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté“ a v odstavci 2 se slova „až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ nahrazují slovy „až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti“. 17. Za § 25 se vkládá § 25a, který zní: Čl. II Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „včetně záloh“. 2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 18 se slova „z podnětu lékařské poradní komise“ nahrazují slovy „v případech stanovených tímto zákonem“. 3. V § 6 odst. 4 písm. r) se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „včetně záloh“. 4. V § 11 se na konci připojuje tato věta: „Územní finanční orgány<span class="poznamka-link" resource="footnote/35"><sup>35</sup>)</span> jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje o finančních poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti orgánu sociálního zabezpečení o sdělení těchto údajů, pokud je doložena prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti.<span class="poznamka-link" resource="footnote/36"><sup>36</sup>)</span>“. 5. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: 6. V § 18 odst. 2 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) věta druhá. 7. V § 33 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.“. 8. V § 35 se ve větě první slova „v § 11, 13 a 15“ nahrazují slovy „v § 11 části věty první před středníkem, § 13 odst. 1 a § 15 větě první“ a ve větě druhé se za slovo „Ustanovení“ vkládají slova „§ 11 část věty první za středníkem, § 15 věta druhá a“. 9. § 36 písm. b) a c) znějí: 10. § 48 zní: 11. V § 54 odst. 1 větě první se slova „v § 48 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „v § 13 odst. 2 části věty za středníkem a v § 48 odst. 1 a 6“ a slova „pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ se nahrazují slovy „pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“. 12. V § 54 odst. 1 větě druhé se slova „§ 48 odst. 1 větě třetí“ nahrazují slovy „§ 48 odst. 7“ a slova „pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ se nahrazují slovy „pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“. 13. V § 54 odst. 2 se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 11 části věty první za středníkem,“. 14. V § 94 odst. 1 se za slovo „zahájí“ vkládají slova „v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“. 15. V § 104a se za slova „ve sporných případech“ vkládají slova „o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/42"><sup>42</sup>)</span>“. 16. V § 104c odst. 1 se ve větě první za slova „O pojistném,“ vkládají slova „zálohách na pojistné,“ a na konci se připojují slova „přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné“ a ve větě třetí se za slovo „pojistné“ vkládají slova „nebo na zálohy na pojistné“. 17. § 104c odst. 2 zní: 18. § 104c odst. 3 a § 104f odst. 2 věta druhá se vypouští. 19. V § 104e se slovo „pojistného“ nahrazuje slovy „uvedených v § 104a“. 20. § 104g se označuje jako § 104h a za § 104f se vkládá nový § 104g, který zní: 21. V § 104h se v odstavci 1 větě první za slovo „pojistného“ vkládají slova „a vykonatelné výkazy nedoplatků“ a v odstavci 2 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova „to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.“. 22. V § 108 se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. Čl. III Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/ /1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 52 odst. 2 se slova „uvedený v § 54 odst. 8“ nahrazují slovy „uvedený v § 54 odst. 7“. 2. V § 98 odst. 3 větě druhé se za slova „u osoby samostatně výdělečně činné“ vkládají slova „poslance zákonodárného sboru, člena obecního zastupitelstva, který vykonává funkci dlouhodobě uvolněného člena obecního zastupitelstva, soudce a dobrovolného pracovníka pečovatelské služby“. 3. § 106 odst. 6 se vypouští. 4. V § 145a se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní: 5. § 145b až § 145d znějí: 6. § 145e a 145f se vypouštějí. 7. § 145h zní: 8. § 145k odst. 2 zní: 9. § 145k odst. 4 zní: 10. § 145k odst. 5 zní: 11. V § 145r odst. 2 se slova „v § 145e“ nahrazují slovy „v § 145o“ a v § 145o odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. Čl. IV Přechodná ustanovení (1) Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) podle čl. I tohoto zákona se platí poprvé na měsíc srpen 1993, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna před 1. lednem 1993, platí zálohy na pojistné poprvé v den jejich splatnosti následující po dni podání daňového přiznání za rok 1992, ne však dříve než na měsíc srpen 1993. Měsíčním vyměřovacím základem pro stanovení záloh na pojistné je nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1992 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc roku 1992; přitom se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž nemocenské pojištění trvalo aspoň po část měsíce nebo v nichž samostatná výdělečná činnost byla vykonávána aspoň po část měsíce. (3) Pojistné, a to včetně dlužného pojistného, které osoba samostatně výdělečně činná zaplatila podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993 a odstavce 6 na jednotlivé kalendářní měsíce roku 1993, se považuje za zálohy na pojistné. Ustanovení předchozí věty neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, popřípadě pro osoby samostatně výdělečně činné, u kterých se má podle čl. IX odst. 3 věty druhé zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, za to, že tuto činnost zahájily dnem 1. ledna 1993, pokud při podání přehledu podle § 15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/ /1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993 požádaly, aby se vyměřovací základ za rok 1993 stanovil z té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1993 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné. (4) Vyměřovací základ podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, z něhož bylo zaplaceno pojistné, se považuje za měsíční vyměřovací základ. (5) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s přepisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za srpen 1993 a následující měsíce případné dlužné zálohy na pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který bylo pojistné ještě takto zaplaceno. (6) Pojistné, které osoba samostatně výdělečně činná měla zaplatit přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mělo být stanoveno podle předpisů platných od 1. ledna 1993 do dne účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle těchto předpisů. Vyměřovací základ pro doplatek dlužného pojistného podle § 26 odst. 4 věty třetí zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se však stanoví podle čl. I tohoto zákona; pro doplatek tohoto dlužného pojistného platí přitom lhůta uvedená v tomto ustanovení. (7) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla před 1. červencem 1993 vyňata z nemocenského pojištění na základě § 145d zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se může přihlásit k nemocenskému pojištění do 31. července 1993, jinak její nemocenské pojištění zanikne k 31. červenci 1993. Do dne, kdy se přihlásí k nemocenskému pojištění, nejdéle však do 31. července 1993, je vyňata z nemocenského pojištění. Ochranná lhůta zde však neplyne. Pokud taková osoba samostatně výdělečně činná nezačala do 31. prosince 1993 opětovně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nevztahuje se na ni odstavec 3 věta první. (8) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1992 po 30. září, se může do 31. července 1993 odhlásit z nemocenského pojištění, jestliže její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení nedosáhl v roce 1992 v průměru na jeden kalendářní měsíc z měsíců po zahájení samostatné výdělečné činnosti (včetně tohoto měsíce) částky 2200 Kč. Pojistné zaplacené za dobu před zánikem nemocenského pojištění podle věty první se nepovažuje za zálohy na pojistné; vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok po 30. červnu 1993, je úhrn vyměřovacích základů pro stanovení pojistného podle právní úpravy platné před 1. červencem 1993. (9) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1993 před 1. červencem, se může do 31. prosince 1993 odhlásit z nemocenského pojištění. (10) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla aspoň ještě dne 31. prosince 1992 nemocensky pojištěna již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která podle úpravy platné před 1. červencem 1993 nebyla nemocensky pojištěna jako osoba samostatně výdělečně činná, se může do 31. července 1993 přihlásit k nemocenskému pojištění, pokud v období do 30. června 1993 zaniklo její nemocenské pojištění z jiného důvodu nebo zanikl nárok na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu. Nemocenské pojištění vzniká dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo nároku či výplaty takového důchodu. Zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění zaplatí ve výši podle tohoto zákona (čl. I), a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona. (11) Za příjem osoby samostatně výdělečně činné se v roce 1992 považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti podléhající dani z příjmů obyvatelstva nebo dani z příjmů z literární a umělecké činnosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (12) Do příjmu dosaženého osobou samostatně výdělečně činnou v roce 1992 se nezahrnuje podnikatelská odměna<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti. (13) Ustanovení § 26 odst. 4, 5 a 7 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se nepoužije pro pojistné splatné po 30. červnu 1993, pokud se v tomto článku nestanoví jinak. (14) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby. (15) Výše penále ukládaného za dobu před 1. červencem 1993 se řídí předpisy platnými před 1. červencem 1993. Pokud skutečnosti rozhodné pro uložení pokuty nastaly před 1. červencem 1993, postupuje se podle předpisů platných před 1. červencem 1993. (16) Vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok přede dnem, kdy osoba samostatně výdělečně činná předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled podle § 15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993, je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné. Čl. V U náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležejících podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, které se dosud zvyšovaly podle čl. X odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, o 35 %, se od 1. července 1993 postupuje tak, že náhrady se místo o 35 % zvyšují o 20%. Čl. VI Zrušovací ustanovení V § 15 odst. 1 větě druhé zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se vypouští část věty za středníkem. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VIII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993. 4. náhrady škody,<span class="poznamka-link" resource="footnote/7"><sup>7</sup>)</span> c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.<span class="poznamka-link" resource="footnote/14"><sup>14</sup>)</span> U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.<span class="poznamka-link" resource="footnote/15"><sup>15</sup>)</span> Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d), d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> (2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby. § 14 (1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek pojistného. (2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/26"><sup>26</sup>)</span> která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2. (6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby. (7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2. (8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném (§ 17). (9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období. § 14a (1) Záloha na pojistné je na kalendářní měsíc, na který se záloha na pojistné platí, splatná nejpozději do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Pokud skutečnost uvedená v § 14 odst. 6 trvala nepřetržitě od prvého dne aspoň do 20. dne kalendářního měsíce, je záloha na pojistné splatná do osmi dnů od zániku této skutečnosti. (2) V kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, je záloha na pojistné na tento měsíc splatná nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění. Nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na pojistné na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, připadá na 21. den tohoto měsíce anebo na následující dny. Nejpozději do osmi dnů od přihlášení k nemocenskému pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, pokud jejich nemocenské pojištění vzniklo podle § 145b odst. 2 písm. (3) Zaniklo-li nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z dů- a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., jsou splatné i zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění do přihlášení k nemocenskému pojištění; pokud přihlášení k nemocenskému pojištění nastalo po 12. dni kalendářního měsíce, je do osmi dnů od tohoto přihlášení splatná i záloha na následující kalendářní měsíc. vodu nesplnění podmínky výdělku požadovaného zvláštním zákonem pro účast na nemocenském pojištění,<span class="poznamka-link" resource="footnote/27"><sup>27</sup>)</span> je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku nemocenského pojištění povinna zaplatit zálohu na pojistné nejpozději do osmi dnů od přihlášení se k nemocenskému pojištění,<span class="poznamka-link" resource="footnote/28"><sup>28</sup>)</span> a to za dobu od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vzniklo nemocenské pojištění. (4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku. (5) Doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span> je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy podle § 14a odst. 2 věty třetí nebyly placeny zálohy na pojistné, je ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné. (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení<span class="poznamka-link" resource="footnote/19"><sup>19</sup>)</span> nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/13"><sup>13</sup>)</span> podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném vypočteném z tohoto výměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku nemocensky pojištěna. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/29"><sup>29</sup>)</span> je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span> i když v něm nebyla nemocensky pojištěna; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení,<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span> má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná. (4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím kalendářním roce. (1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 7. § 25a Úhrada odvedeného pojistného Pokud se podle zvláštního předpisu<span class="poznamka-link" resource="footnote/31"><sup>31</sup>)</span> uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce<span class="poznamka-link" resource="footnote/32"><sup>32</sup>)</span> a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,<span class="poznamka-link" resource="footnote/33"><sup>33</sup>)</span> pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak. (2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávně– ny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou oso– by samostatně výdělečně činné povinny vést a které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstna– nosti, popřípadě výše záloh; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost. b) u členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo, c) u společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost, § 48 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k nemocenskému pojištění až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vzniklo její nemocenské pojištění, pokud se již nepřihlásila k nemocenskému pojištění podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/37"><sup>37</sup>)</span> běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. (3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zaniklo nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,<span class="poznamka-link" resource="footnote/38"><sup>38</sup>)</span> je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její nemocenské pojištění znovu vzniklo;<span class="poznamka-link" resource="footnote/39"><sup>39</sup>)</span> nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,<span class="poznamka-link" resource="footnote/37"><sup>37</sup>)</span> běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. (4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z nemocenského pojištění do osmi dnů od jeho zániku, s výjimkou případů, kdy je zánik nemocenského pojištění vázán na odhlášení se z nemocenského pojištění.<span class="poznamka-link" resource="footnote/40"><sup>40</sup>)</span> Odhlašuje-li se z nemocenského pojištění osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok. (5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k nemocenskému pojištění a odhlásit z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b)], a to na předepsaných tiskopisech. (6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná. (7) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z nemocenského pojištění. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání,<span class="poznamka-link" resource="footnote/41"><sup>41</sup>)</span> je povinna zároveň se přihlásit k nemocenskému pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná. (8) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně. (9) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí. (2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.<span class="poznamka-link" resource="footnote/11"><sup>11</sup>)</span> § 104g (1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat: (2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení. a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují, b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb, c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, d) poučení o vykonatelnosti, e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. (3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň spolupracující osobou (§ 2 odst. 4), je z činností osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby pojištěna jen jako osoba samostatně výdělečně činná. § 145b (1) V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila nebo znovu zahájila (dále jen „zahájila“) samostatnou výdělečnou činnost, vzniká její nemocenské pojištění dnem zahájení této činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, pokud pojištění nezanikne podle § 145d. (2) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, vznikne podle odstavce 1, jestliže a) se přihlásila k pojištění,<span class="poznamka-link" resource="footnote/41"><sup>41</sup>)</span> nebo (3) Nebyla-li osoba samostatně výdělečně činná, která byla účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, pojištěna podle tohoto zákona, vznikne její pojištění dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo po dni zániku nároku na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž k tomuto zániku došlo, pokud pojištění nezanikne podle § 145d. § 145c (1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce pojištěna, pokud se v § 145b nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem v předchozím kalendářním roce aspoň částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc uvedený v § 145b odst. 2 písm. b) větě druhé. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/43"><sup>43</sup>)</span> která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na pojištění. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, se neodhlásila z pojištění, je nadále pojištěna podle tohoto zákona. b) její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení<span class="poznamka-link" resource="footnote/42"><sup>42</sup>)</span> (dále jen „příjem“) dosáhl za kalendářní rok v průměru na jeden kalendářní měsíc aspoň částky rovnající se minimální mzdě; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,<span class="poznamka-link" resource="footnote/43"><sup>43</sup>)</span> která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila svou činnost. Při stanovení tohoto průměru se nepřihlíží ke kalendářním měsícům před měsícem, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost, a ke kalendářním měsícům, v nichž po celý měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). (2) Nedosáhl-li příjem osoby samostatně výdělečně činné v předchozím kalendářním roce částky uvedené v odstavci 1 a osoba samostatně výdělečně činná se odhlásila z pojištění, zaniká její pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo nebo mělo být zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti<span class="poznamka-link" resource="footnote/30"><sup>30</sup>)</span> (dále jen „pojistné“), ne však dříve, než se odhlásila z pojištění. (3) Zaniklo-li pojištění osoby samostatně výdělečně činné podle odstavce 2, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž její příjem dosáhl částky uvedené v odstavci 1, pokud samostatná výdělečná činnost byla od zániku pojištění do tohoto data dále vykonávána. § 145d (1) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká a) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, (2) Dnem zániku pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká i pojištění její spolupracující osoby. b) dnem, od kterého přestala samostatnou výdělečnou činnost vykonávat soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst. 3 písm. d) a f), c) dnem, od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti,<span class="poznamka-link" resource="footnote/44"><sup>44</sup>)</span> nebo d) dnem, od kterého se neodhlásila z pojištění z důvodu přerušení samostatné výdělečné činnosti na dobu aspoň dvou kalendářních měsíců po dni odhlášení se, ne však dříve než dnem, ve kterém se z pojištění odhlásila. § 145h Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na dávku nemocenského pojištění, pokud zaplatila pojistné splatné v době před vznikem nároku na dávku a splňuje ostatní podmínky stanovené pro nárok na ni. Podmínka zaplacení pojistného podle předchozí věty je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do 12 měsíců ode dne, od kterého by jinak vznikl nárok na dávku, popřípadě jde-li o osoby uvedené v § 145b odst. 2 písm. b), do tří měsíců ode dne splatnosti pojistného. (2) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/46"><sup>46</sup>)</span> neplatí zálohy na pojistné, nebo v nichž nebyla osoba samostatně výdělečně činná pojištěna podle tohoto zákona. Vznikla-li pracovní neschopnost osoby samostatně výdělečně činné, která byla pojištěna aspoň po část předcházejícího kalendářního roku, po dni, kdy osoba samostatně výdělečně činná předložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o úhrnu záloh na pojistné pro stanovení výše pojistného podle zvláštního zákona<span class="poznamka-link" resource="footnote/47"><sup>47</sup>)</span> (dále jen „přehled“), je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro pojistné za předcházející kalendářní rok; to platí obdobně i pro osobu samostatně výdělečně činnou uvedenou v § 145b odst. 2 písm. b), i když pracovní neschopnost vznikla před podáním přehledu. Vznikla-li však pracovní neschopnost v období od 1. ledna do předložení přehledu, je vyměřovacím základem úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné; to platí též, vznikla-li pracovní neschopnost v kalendářním roce, v němž vzniklo pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Zjištěný denní vyměřovací základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí dlužné pojistné. (4) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná nebyla pojištěna ani po část kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost, popřípadě je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost, vzniklo-li pojištění v tomto měsíci a osoba samostatně výdělečně činná nebyla před tímto měsícem pojištěna v kalendářním roce, v němž vznikla pracovní neschopnost. (5) Vzniklo-li podle § 145b odst. 2 písm. b) pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, je rozhodným obdobím doba od zahájení samostatné výdělečné činnosti do konce kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, vznikla-li pracovní neschopnost v tomto kalendářním roce. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. ⁷) § 187 až 206 zákoníku práce. ²⁷) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ²⁸) § 48 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ²⁹) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. ³⁰) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. ³¹) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. ³²) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce. ³³) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. ³⁵) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. ³⁶) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/ 1992 Sb., o správě daní a poplatků. ³⁷) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. ³⁸) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ³⁹) § 145c odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ⁴⁰) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ⁴¹) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). ⁴²) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ⁴¹) § 48 odst. 2 věta první zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ⁴²) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ⁴³) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. ⁴⁴) Např. § 58 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 7 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., § 9 zákona ČNR č. 209/1990 Sb. ⁴⁶) § 14a odst. 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ⁴⁷) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. ¹³) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ¹⁴) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb. ¹⁵) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. ²⁶) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. ¹) Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. ²) § 7 odst. 2 zákona č. 389/1990 Sb.
Language	cs
is lex:changeResult of	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/160-1993/expression/cz/act/2006/189-2006/cs/update/cz/act/2006/189-2006/expression/cz/act/2006/189-2006/cs

http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

ZÁKON

ze dne 19. května 1993,

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zeměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní:

2. V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10.

3. § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí:

4. § 5 odst. 2 zní:

5. § 5 odst. 3 až 5 se vypouští.

6. V § 6 odst. 1 se za slovo „měsíc“ vkládají slova „,za který se pojistné platí,“.

7. V § 6 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „za který se pojistné platí.“, ve větě druhé se slova „tří kalendářních roků po sobě jdoucích“ nahrazují slovy „posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí“ a ve větě třetí se slova „za předcházející kalendářní rok“ nahrazují slovy „za kalendářní rok, za který se pojistné platí“.

8. § 6 odst. 3 se vypouští.

9. V § 9 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena“.

10. V § 10 větě čtvrté se na konci připojují tato slova: „s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena“.

11. § 14 zní:

12. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:

13. § 15 odst. 1 zní:

14. V § 15 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

15. § 20 odst. 1 zní:

16. V § 22 se v odstavci 1 slova „§ 9 odst. 2 a 3, § 10“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté“ a v odstavci 2 se slova „až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ nahrazují slovy „až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti“.

17. Za § 25 se vkládá § 25a, který zní:

Čl. II

Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „včetně záloh“.

2. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 18 se slova „z podnětu lékařské poradní komise“ nahrazují slovy „v případech stanovených tímto zákonem“.

3. V § 6 odst. 4 písm. r) se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „včetně záloh“.

4. V § 11 se na konci připojuje tato věta: „Územní finanční orgány35) jsou povinny sdělit orgánům sociálního zabezpečení údaje o finančních poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti orgánu sociálního zabezpečení o sdělení těchto údajů, pokud je doložena prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti.36)“.

5. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

6. V § 18 odst. 2 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) věta druhá.

7. V § 33 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.“.

8. V § 35 se ve větě první slova „v § 11, 13 a 15“ nahrazují slovy „v § 11 části věty první před středníkem, § 13 odst. 1 a § 15 větě první“ a ve větě druhé se za slovo „Ustanovení“ vkládají slova „§ 11 část věty první za středníkem, § 15 věta druhá a“.

9. § 36 písm. b) a c) znějí:

10. § 48 zní:

11. V § 54 odst. 1 větě první se slova „v § 48 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „v § 13 odst. 2 části věty za středníkem a v § 48 odst. 1 a 6“ a slova „pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ se nahrazují slovy „pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“.

12. V § 54 odst. 1 větě druhé se slova „§ 48 odst. 1 větě třetí“ nahrazují slovy „§ 48 odst. 7“ a slova „pokuty až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ se nahrazují slovy „pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“.

13. V § 54 odst. 2 se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 11 části věty první za středníkem,“.

14. V § 94 odst. 1 se za slovo „zahájí“ vkládají slova „v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“.

15. V § 104a se za slova „ve sporných případech“ vkládají slova „o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42)“.

16. V § 104c odst. 1 se ve větě první za slova „O pojistném,“ vkládají slova „zálohách na pojistné,“ a na konci se připojují slova „přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné“ a ve větě třetí se za slovo „pojistné“ vkládají slova „nebo na zálohy na pojistné“.

17. § 104c odst. 2 zní:

18. § 104c odst. 3 a § 104f odst. 2 věta druhá se vypouští.

19. V § 104e se slovo „pojistného“ nahrazuje slovy „uvedených v § 104a“.

20. § 104g se označuje jako § 104h a za § 104f se vkládá nový § 104g, který zní:

21. V § 104h se v odstavci 1 větě první za slovo „pojistného“ vkládají slova „a vykonatelné výkazy nedoplatků“ a v odstavci 2 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova „to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.“.

22. V § 108 se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.

Čl. III

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/ /1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 52 odst. 2 se slova „uvedený v § 54 odst. 8“ nahrazují slovy „uvedený v § 54 odst. 7“.

2. V § 98 odst. 3 větě druhé se za slova „u osoby samostatně výdělečně činné“ vkládají slova „poslance zákonodárného sboru, člena obecního zastupitelstva, který vykonává funkci dlouhodobě uvolněného člena obecního zastupitelstva, soudce a dobrovolného pracovníka pečovatelské služby“.

3. § 106 odst. 6 se vypouští.

4. V § 145a se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní:

5. § 145b až § 145d znějí:

6. § 145e a 145f se vypouštějí.

7. § 145h zní:

8. § 145k odst. 2 zní:

9. § 145k odst. 4 zní:

10. § 145k odst. 5 zní:

11. V § 145r odst. 2 se slova „v § 145e“ nahrazují slovy „v § 145o“ a v § 145o odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

(1) Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) podle čl. I tohoto zákona se platí poprvé na měsíc srpen 1993, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna před 1. lednem 1993, platí zálohy na pojistné poprvé v den jejich splatnosti následující po dni podání daňového přiznání za rok 1992, ne však dříve než na měsíc srpen 1993. Měsíčním vyměřovacím základem pro stanovení záloh na pojistné je nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1992 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc roku 1992; přitom se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž nemocenské pojištění trvalo aspoň po část měsíce nebo v nichž samostatná výdělečná činnost byla vykonávána aspoň po část měsíce.

(3) Pojistné, a to včetně dlužného pojistného, které osoba samostatně výdělečně činná zaplatila podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993 a odstavce 6 na jednotlivé kalendářní měsíce roku 1993, se považuje za zálohy na pojistné. Ustanovení předchozí věty neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, popřípadě pro osoby samostatně výdělečně činné, u kterých se má podle čl. IX odst. 3 věty druhé zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, za to, že tuto činnost zahájily dnem 1. ledna 1993, pokud při podání přehledu podle § 15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/ /1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993 požádaly, aby se vyměřovací základ za rok 1993 stanovil z té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1993 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné.

(4) Vyměřovací základ podle právní úpravy účinné v době od 1. ledna 1993 do 30. června 1993, z něhož bylo zaplaceno pojistné, se považuje za měsíční vyměřovací základ.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s přepisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za srpen 1993 a následující měsíce případné dlužné zálohy na pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(6) Pojistné, které osoba samostatně výdělečně činná měla zaplatit přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mělo být stanoveno podle předpisů platných od 1. ledna 1993 do dne účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle těchto předpisů. Vyměřovací základ pro doplatek dlužného pojistného podle § 26 odst. 4 věty třetí zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se však stanoví podle čl. I tohoto zákona; pro doplatek tohoto dlužného pojistného platí přitom lhůta uvedená v tomto ustanovení.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla před 1. červencem 1993 vyňata z nemocenského pojištění na základě § 145d zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se může přihlásit k nemocenskému pojištění do 31. července 1993, jinak její nemocenské pojištění zanikne k 31. červenci 1993. Do dne, kdy se přihlásí k nemocenskému pojištění, nejdéle však do 31. července 1993, je vyňata z nemocenského pojištění. Ochranná lhůta zde však neplyne. Pokud taková osoba samostatně výdělečně činná nezačala do 31. prosince 1993 opětovně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nevztahuje se na ni odstavec 3 věta první.

(8) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1992 po 30. září, se může do 31. července 1993 odhlásit z nemocenského pojištění, jestliže její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení nedosáhl v roce 1992 v průměru na jeden kalendářní měsíc z měsíců po zahájení samostatné výdělečné činnosti (včetně tohoto měsíce) částky 2200 Kč. Pojistné zaplacené za dobu před zánikem nemocenského pojištění podle věty první se nepovažuje za zálohy na pojistné; vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok po 30. červnu 1993, je úhrn vyměřovacích základů pro stanovení pojistného podle právní úpravy platné před 1. červencem 1993.

(9) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1993 před 1. červencem, se může do 31. prosince 1993 odhlásit z nemocenského pojištění.

(10) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla aspoň ještě dne 31. prosince 1992 nemocensky pojištěna již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která podle úpravy platné před 1. červencem 1993 nebyla nemocensky pojištěna jako osoba samostatně výdělečně činná, se může do 31. července 1993 přihlásit k nemocenskému pojištění, pokud v období do 30. června 1993 zaniklo její nemocenské pojištění z jiného důvodu nebo zanikl nárok na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu. Nemocenské pojištění vzniká dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo nároku či výplaty takového důchodu. Zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění zaplatí ve výši podle tohoto zákona (čl. I), a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.

(11) Za příjem osoby samostatně výdělečně činné se v roce 1992 považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti podléhající dani z příjmů obyvatelstva nebo dani z příjmů z literární a umělecké činnosti1) po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(12) Do příjmu dosaženého osobou samostatně výdělečně činnou v roce 1992 se nezahrnuje podnikatelská odměna2) společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti.

(13) Ustanovení § 26 odst. 4, 5 a 7 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se nepoužije pro pojistné splatné po 30. červnu 1993, pokud se v tomto článku nestanoví jinak.

(14) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.

(15) Výše penále ukládaného za dobu před 1. červencem 1993 se řídí předpisy platnými před 1. červencem 1993. Pokud skutečnosti rozhodné pro uložení pokuty nastaly před 1. červencem 1993, postupuje se podle předpisů platných před 1. červencem 1993.

(16) Vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok přede dnem, kdy osoba samostatně výdělečně činná předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled podle § 15 odst. 1 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění čl. I bodu 13 tohoto zákona, podle příjmů za rok 1993, je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné.

Čl. V

U náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležejících podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, které se dosud zvyšovaly podle čl. X odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, o 35 %, se od 1. července 1993 postupuje tak, že náhrady se místo o 35 % zvyšují o 20%.

Čl. VI

Zrušovací ustanovení

V § 15 odst. 1 větě druhé zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se vypouští část věty za středníkem.

Čl. VII

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. VIII

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.

4. náhrady škody,7)

c) osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení;13) za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.14) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.15) Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d),

d) spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13)

(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby.

§ 14

(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.

(2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,26) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí.

(3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.

(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení13) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

(5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2.

(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby.

(7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2.

(8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném (§ 17).

(9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.

§ 14a

(1) Záloha na pojistné je na kalendářní měsíc, na který se záloha na pojistné platí, splatná nejpozději do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Pokud skutečnost uvedená v § 14 odst. 6 trvala nepřetržitě od prvého dne aspoň do 20. dne kalendářního měsíce, je záloha na pojistné splatná do osmi dnů od zániku této skutečnosti.

(2) V kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, je záloha na pojistné na tento měsíc splatná nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění. Nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na pojistné na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, připadá na 21. den tohoto měsíce anebo na následující dny. Nejpozději do osmi dnů od přihlášení k nemocenskému pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, pokud jejich nemocenské pojištění vzniklo podle § 145b odst. 2 písm.

(3) Zaniklo-li nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z dů-

a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., jsou splatné i zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění do přihlášení k nemocenskému pojištění; pokud přihlášení k nemocenskému pojištění nastalo po 12. dni kalendářního měsíce, je do osmi dnů od tohoto přihlášení splatná i záloha na následující kalendářní měsíc. vodu nesplnění podmínky výdělku požadovaného zvláštním zákonem pro účast na nemocenském pojištění,27) je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku nemocenského pojištění povinna zaplatit zálohu na pojistné nejpozději do osmi dnů od přihlášení se k nemocenskému pojištění,28) a to za dobu od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vzniklo nemocenské pojištění.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení19) platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku.

(5) Doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,29) je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy podle § 14a odst. 2 věty třetí nebyly placeny zálohy na pojistné, je ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení19) nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,13) podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném vypočteném z tohoto výměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku nemocensky pojištěna. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,29) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení,30) i když v něm nebyla nemocensky pojištěna; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení,30) má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná.

(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím kalendářním roce.

(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 7.

§ 25a

Úhrada odvedeného pojistného

Pokud se podle zvláštního předpisu31) uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,33) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.

(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávně– ny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou oso– by samostatně výdělečně činné povinny vést a které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstna– nosti, popřípadě výše záloh; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.

b) u členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,

c) u společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,

§ 48

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k nemocenskému pojištění až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vzniklo její nemocenské pojištění, pokud se již nepřihlásila k nemocenskému pojištění podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zaniklo nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,38) je povinna přihlásit se k nemocenskému pojištění do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její nemocenské pojištění znovu vzniklo;39) nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k nemocenskému pojištění od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z nemocenského pojištění do osmi dnů od jeho zániku, s výjimkou případů, kdy je zánik nemocenského pojištění vázán na odhlášení se z nemocenského pojištění.40) Odhlašuje-li se z nemocenského pojištění osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k nemocenskému pojištění a odhlásit z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b)], a to na předepsaných tiskopisech.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.

(7) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z nemocenského pojištění. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání,41) je povinna zároveň se přihlásit k nemocenskému pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná.

(8) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.

(9) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.

(2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.11)

§ 104g

(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:

(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.

a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují,

b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,

c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,

d) poučení o vykonatelnosti,

e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

(3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň spolupracující osobou (§ 2 odst. 4), je z činností osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby pojištěna jen jako osoba samostatně výdělečně činná.

§ 145b

(1) V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila nebo znovu zahájila (dále jen „zahájila“) samostatnou výdělečnou činnost, vzniká její nemocenské pojištění dnem zahájení této činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, pokud pojištění nezanikne podle § 145d.

(2) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, vznikne podle odstavce 1, jestliže

a) se přihlásila k pojištění,41) nebo

(3) Nebyla-li osoba samostatně výdělečně činná, která byla účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, pojištěna podle tohoto zákona, vznikne její pojištění dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo po dni zániku nároku na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž k tomuto zániku došlo, pokud pojištění nezanikne podle § 145d.

§ 145c

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce pojištěna, pokud se v § 145b nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem v předchozím kalendářním roce aspoň částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc uvedený v § 145b odst. 2 písm. b) větě druhé. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na pojištění. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, se neodhlásila z pojištění, je nadále pojištěna podle tohoto zákona.

b) její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení42) (dále jen „příjem“) dosáhl za kalendářní rok v průměru na jeden kalendářní měsíc aspoň částky rovnající se minimální mzdě; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila svou činnost. Při stanovení tohoto průměru se nepřihlíží ke kalendářním měsícům před měsícem, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost, a ke kalendářním měsícům, v nichž po celý měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc).

(2) Nedosáhl-li příjem osoby samostatně výdělečně činné v předchozím kalendářním roce částky uvedené v odstavci 1 a osoba samostatně výdělečně činná se odhlásila z pojištění, zaniká její pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo nebo mělo být zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti30) (dále jen „pojistné“), ne však dříve, než se odhlásila z pojištění.

(3) Zaniklo-li pojištění osoby samostatně výdělečně činné podle odstavce 2, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž její příjem dosáhl částky uvedené v odstavci 1, pokud samostatná výdělečná činnost byla od zániku pojištění do tohoto data dále vykonávána.

§ 145d

(1) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká

a) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

(2) Dnem zániku pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká i pojištění její spolupracující osoby.

b) dnem, od kterého přestala samostatnou výdělečnou činnost vykonávat soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst. 3 písm. d) a f),

c) dnem, od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti,44) nebo

d) dnem, od kterého se neodhlásila z pojištění z důvodu přerušení samostatné výdělečné činnosti na dobu aspoň dvou kalendářních měsíců po dni odhlášení se, ne však dříve než dnem, ve kterém se z pojištění odhlásila.

§ 145h

Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na dávku nemocenského pojištění, pokud zaplatila pojistné splatné v době před vznikem nároku na dávku a splňuje ostatní podmínky stanovené pro nárok na ni. Podmínka zaplacení pojistného podle předchozí věty je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do 12 měsíců ode dne, od kterého by jinak vznikl nárok na dávku, popřípadě jde-li o osoby uvedené v § 145b odst. 2 písm. b), do tří měsíců ode dne splatnosti pojistného.

(2) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona46) neplatí zálohy na pojistné, nebo v nichž nebyla osoba samostatně výdělečně činná pojištěna podle tohoto zákona. Vznikla-li pracovní neschopnost osoby samostatně výdělečně činné, která byla pojištěna aspoň po část předcházejícího kalendářního roku, po dni, kdy osoba samostatně výdělečně činná předložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o úhrnu záloh na pojistné pro stanovení výše pojistného podle zvláštního zákona47) (dále jen „přehled“), je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro pojistné za předcházející kalendářní rok; to platí obdobně i pro osobu samostatně výdělečně činnou uvedenou v § 145b odst. 2 písm. b), i když pracovní neschopnost vznikla před podáním přehledu. Vznikla-li však pracovní neschopnost v období od 1. ledna do předložení přehledu, je vyměřovacím základem úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné; to platí též, vznikla-li pracovní neschopnost v kalendářním roce, v němž vzniklo pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Zjištěný denní vyměřovací základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí dlužné pojistné.

(4) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná nebyla pojištěna ani po část kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost, popřípadě je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost, vzniklo-li pojištění v tomto měsíci a osoba samostatně výdělečně činná nebyla před tímto měsícem pojištěna v kalendářním roce, v němž vznikla pracovní neschopnost.

(5) Vzniklo-li podle § 145b odst. 2 písm. b) pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, je rozhodným obdobím doba od zahájení samostatné výdělečné činnosti do konce kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, vznikla-li pracovní neschopnost v tomto kalendářním roce.

Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.

⁷) § 187 až 206 zákoníku práce.

²⁷) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

²⁸) § 48 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

²⁹) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

³⁰) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb.

³¹) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

³²) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.

³³) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

³⁵) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

³⁶) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/ 1992 Sb., o správě daní a poplatků.

³⁷) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

³⁸) § 145c odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

³⁹) § 145c odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

⁴⁰) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

⁴¹) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

⁴²) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

⁴¹) § 48 odst. 2 věta první zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

⁴²) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

⁴³) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

⁴⁴) Např. § 58 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 7 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., § 9 zákona ČNR č. 209/1990 Sb.

⁴⁶) § 14a odst. 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

⁴⁷) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

¹³) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

¹⁴) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.

¹⁵) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

²⁶) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

¹) Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. Zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.

²) § 7 odst. 2 zákona č. 389/1990 Sb.

About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1993/160-1993/expression/cz/act/2006/189-2006/cs Goto Sponge NotDistinct Permalink