| http://linked.open...ogy/odcs/txtValue
| - Státní rozpočet České republiky na rok 1993
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen „státní rozpočet republiky“) se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs (příloha č. 1).
Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkové výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2).
Ve státním rozpočtu republiky je obsažena dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 3 000 000 000 Kčs.
Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3.
Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona v odůvodněných případech odchýlit až o 15 %.
Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.
Ministerstvo financí může vydat v průběhu roku 1993 státní dluhopisy do 8 000 000 000 Kčs na úhradu očekávaného schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 připadajícího na Českou republiku, nebo na úhradu případného schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1992. Dluhopisy budou splatné do šesti let ode dne jejich vydání.
Část závazků České a Slovenské Federativní Republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky a vznikem České republiky mimořádně uhradí z Fondu národního majetku České republiky.
Fond národního majetku České republiky mimořádně poskytne v roce 1993 na podporu podnikání Českomoravské záruční a rozvojové bance a.s. 1 000 000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních ústavů České spořitelně a.s. a Investiční bance a.s. celkem 2 000 000 000 Kčs.
Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů
Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.
Článek I
Poslanci
Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs.
V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs. V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs. V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.
V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs. V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs. V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.
V § 3 odst. 4 zní:
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
§ 4 odst. 1 zní:
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.
§ 7 odst. 3 zní:
bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:
§ 11 a 12 znějí:
Prezident České republiky
Plat a další požitky prezidenta České republiky se stanoví takto:
Měsíční plat činí 85 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 90 000 Kčs.
Prezident České republiky má právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání dvou účastnických telefonních stanic k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
bezplatné užívání rezidence na Pražském hradě.
Plat a paušální náhrada podle odstavců 1 a 2 nepodléhají daním a poplatkům.
Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká dnem, kdy byl prezident zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na paušální náhradu podle odstavce 2 a požitky podle odstavce 3 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.
Článek III
Ostatní ústavní funkcionáři
Platy a další požitky členů vlády České republiky a prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky se stanoví takto:
Měsíční plat činí u
předsedy vlády 31 000 Kčs,
místopředsedy vlády 29 000 Kčs,
ministra 25 000 Kčs,
prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 25 000 Kčs,
viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 23 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce těmto funkcionářům v této měsíční výši:
předsedovi vlády 10 000 Kčs,
místopředsedovi vlády, 9000 Kčs,
ministrovi 8000 Kčs,
prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu 8000 Kčs,
viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu 7000 Kčs.
Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.
Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.
Členové vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
paušální náhradu výdajů za ubytování ve výši 2000 Kčs měsíčně v případě, že funkcionář vykonává funkci v místě, které není totožné s místem jeho trvalého pobytu; paušální náhrada nepodléhá dani.
Funkcionářům uvedeným v tomto článku nenáleží po dobu výkonu jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách, a příjmy z výkonu jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost tohoto funkcionáře.
Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká funkcionářům uvedeným v tomto článku dnem, kdy byl funkcionář zvolen či jmenován, a trvá ještě tři mě– síce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní po– žitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení či jmenování do skončení výkonu funkce; členům vlády náleží požitek podle odstavce 5 písm. a) ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce, pokud jim v té době nevznikne nárok na stejný požitek.
Funkcionářům uvedeným v tomto článku náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.
Za dobu, kdy funkcionář uvedený v tomto článku dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.
V době, kdy člen vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává některou z uvedených funkcí z důvodů mateřské dovolené, náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by některému z uvedených funkcionářů vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.
Článek IV
Členové prezidiální rady
Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky
Platy a další požitky členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, s výjimkou prezidenta a viceprezidenta, se stanoví takto:
Měsíční plat činí 13 000 Kčs.
Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 6000 Kčs.
Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.
Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.
Členům prezidiální rady náleží po dobu výkonu jejich funkce cestovní náhrady včetně náhrady za ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách.
Nárok na plat podle odstavce 1 členům prezidiální rady vzniká dnem, kdy byl člen zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.
Členům prezidiální rady náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávaly funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.
Za dobu, kdy člen prezidiální rady dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.
V době, kdy člen prezidiální rady nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává tuto funkci z důvodu mateřské dovolené, náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by členu prezidiální rady vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.
Článek V
Pracovníci
Vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta České republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky (dále jen „vedoucí ústředního orgánu“), náměstkům ministrů a vedoucích ústředních orgánů, pracovníkům Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky se stanoví plat a odměna za pracovní pohotovost podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a podle nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.
Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů (odstavec 1) mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.
Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních orgánů nepřísluší příjmy z výkonu jiných funkcí a činností s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literarní, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího ústředního orgánu.
Nárok vedoucích ústředních orgánů na plat ve výši zvýšeného platového tarifu včetně osobního příplatku a příplatku za vedení trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce.
Doplnění zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 se před slova „(dále jen „úřad“),“ vkládají slova „a Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Kancelář prezidenta České republiky a Nejvyšší kontrolní úřad České republiky“.
Zrušují se: – zákon č. 93/1918 Sb., o platu prezidenta Československé republiky, ve znění zákona č. 290/1921 Sb., – dekret prezidenta republiky č. 56/1945 Sb., o úpravě platu prezidenta Československé republiky.
Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky
Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 4 zní:
V § 6 odst. 1 druhá věta zní: „Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.“.
V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta: „Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady.“.
§ 17 odst. 4 zní:
V § 20 odst. 2 se v první větě za slova „a organizacím v jejich působnosti“ vkládají slova „občanským sdružením“.
§ 23 zní:
V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
§ 28 odst. 4 písm. a) zní:
60 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož zákona, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,“.
V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova „jako právnické osoby“.
V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
Poznámka č. 7a zní:
Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:
V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“.
V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.
Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:
V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“.
V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:
§ 32a odst. 4 zní:
Doplnění zákona České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství
Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, se doplňuje takto:
V § 2 v odst. 2 se připojuje písmeno f), které zní:
V § 5 se připojují odstavce 3 a 4, které znějí:
Doplnění zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky
Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, se mění a doplňuje takto:
V § 9 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „a ve věcech sociální péče“.
V položce 25 přílohy se připojuje poznámka, která zní:
Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.
V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.
V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.
V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.
V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.
V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.
Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
§ 2 odst. 1 zní:
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.
§ 5 odst. 2 zní:
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
§ 7 odst. 1 zní:
§ 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“.
§ 10 zní:
Poznámky č. 5 až 9 znějí: Poznámky č. 10 a 11 znějí: Poznámka č. 12 zní:
Změna zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku
Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, se mění takto:
§ 3 zní:
Změna a doplnění zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu
Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, se mění a doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova „a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“.
Poznámky č. 4 a 5 znějí:
V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova „a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“.
V § 5 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „včetně daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy, jemuž byla osoba uznána za vyživovanou osobu“.
V § 5 odst. 2 písm. d) se na konci připojují slova „a jednorázové dávky sociální péče poskytnuté na úhradu mimořádných výdajů“.
Doplnění zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb.
Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto:V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
Doplnění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, se doplňuje takto: V § 4 odst. 4 se připojuje tato věta: „Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné mzdy zaměstnanců právnických a fyzických osob, kteří jsou odměňováni podle tohoto zákona, přírůstek cen o více než 5 %, může vláda České republiky nařízením stanovit regulační a sankční opatření.“.
Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se mění takto:
§ 15 zní:
Úprava financování nákladů civilní ochrany
Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice.
Převod některých nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu České republiky na rok 1992 do státního rozpočtu České republiky na rok 1993
Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 nevyčerpané do 31. prosince 1992 u organizací zřízených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a u Akademie věd České republiky se převádějí do příjmů těchto organizací v roce 1993, s tím, že zůstane při jejich použití zachováno rozdělení na prostředky neinvestiční a investiční.
Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 poskytované jako dotace do rozdělení agrokomplexu nevyčerpané do 31. prosince 1992 se převádějí do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1993. Tyto prostředky budou použity v roce 1993 ke stejným účelům, na které byly určeny v roce 1992.
Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“.
V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“.
V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“.
V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“.
V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“.
V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní:
V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní:
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
§ 3 odst. 2 zní:
§ 3 odst. 3 zní:
Poznámka pod čarou č. 11a) zní:
§ 3 odst. 4 zní: „(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy„) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“.
V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští.
V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“.
V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“.
Poznámka č. 16 zní:
V § 13 se vypouští druhá věta.
Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:
Přechodná a závěrečná ustanovení
Příjmy ze zrušených daní jsou příjmem státního rozpočtu České republiky s výjimkou příjmů, které podle rozpočtového určení platného v roce 1992 byly příjmem rozpočtu obce nebo rozpočtu okresního úřadu.
Státní vyrovnávací příspěvek osobám, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, a poživatelům rodičovského příspěvku náleží na měsíce leden až březen 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.
Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dálej jen „další plat“).
Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.
Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.
Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.
Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.
Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.
Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na
bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.
Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.
Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů.
Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.
Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží.
Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.
Příjmy státního rozpočtu republiky
Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:
daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice,
poplatky vybírané orgány České republiky,
příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen „ústřední orgány“), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,
splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,
splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky,
výnosy ze státního majetku,
další příjmy stanovené zvláštním zákonem.
Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.
Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických stran a hnutí7a<>) a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky.
Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.
Příjmy rozpočtu obcePříjmy rozpočtu obce tvoří a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů, b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce, c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce, d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., e) 40 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100 %, f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí, g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci, h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy, i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky, j) dotace z rozpočtu okresního úřadu, k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.
stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.
Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.
Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.
navrhuje a projednává seznam všech zemědělských a potravinářských výrobků, pro něž budou stanoveny vyrovnávací dávky při dovozu, a úroveň těchto dávek.
Rada Fondu při dovozu výrobků navrhuje ministerstvu financí České republiky výši vyrovnávacích dávek při dovozu, které slouží k vyrovnání rozdílů cenové hladiny mezi cenou z dovozu a cenou na tuzemském trhu. Ministerstvo financí České republiky vydává obecně závazným právním předpisem seznam vybraných zemědělských a potravinářských výrobků, u kterých mohou být uplatněny vyrovnávací dávky při dovozu, postup při jejich vybírání a dále stanoví a mění výši vyrovnávacích dávek při dovozu.
Vyrovnávací dávky při dovozu platí všichni dovozci výrobků uvedených v seznamu podle odstavce 3 v rámci celního řízení. Tyto dávky jsou příjmem Fondu.
Poznámka:
Tato položka se vztahuje i na emise cenných papírů, u nichž je třeba k veřejnému obchodování s nimi povolení podle zvláštního zákona. Poplatek se platí u téže emise jen jednou.
Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.
Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.
Nárok na příspěvek mají:
poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,
osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu není vyšší než dvojnásobek životního minima,
osoby, které pobírají rodičovský příspěvek, pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu není vyšší než dvojnásobek životního minima.
Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu, s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ stanovený na příslušný kalendářní měsíc.
Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.
Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a c), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.
Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.
Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.
Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.
Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.
Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.
Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku.
Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.
Okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele kontroluje plnění povinností uložených v § 5a odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a rozhoduje o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky, které byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti.
Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.
Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí dnem účinnosti tohoto zákona přecházející věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna prostřednictvím zřizovatele v termínech stanovených pro předkládání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit ke schválení České národní radě po projednání s ministerstvem financí České republiky pojistný plán na následující kalendářní rok a dále bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok, ověřené auditorem.
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.
Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.
Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno, je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a<>) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnostil šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.
Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)