Attributes	Values
rdf:type	frbr:Expression
Title	Zákon o ochraně hospodářské soutěže (cs)
Date Valid	2001-07-01 (xsd:date)
frbr:realizationOf	Zákon o ochraně hospodářské soutěže
http://linked.open...gy/odcs/htmlValue	http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#"> ZRUŠEN PŘEDPISEM 143/2001 63 ZÁKON ze dne 30. ledna 1992 o ochraně hospodářské soutěže Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ODDÍL PRVNÍ § 1 (1) Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže a vytváření podmínek pro její další vývoj a proti vzniku a udržování monopolního nebo dominantního postavení právnických a fyzických osob při jejich podnikatelské činnosti (dále jen „podnikatelé“), pokud znemožňuje nebo omezuje hospodářskou soutěž. (2) Ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži upravují zvláštní předpisy.<span class="poznamka-link" resource="footnote/1"><sup>1</sup>)</span> § 2 (1) Tento zákon se vztahuje na a) podnikatele, kteří podnikají na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud není zákonem stanoveno jinak, b) orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, pokud jde o jejich působnost, která přímo nebo nepřímo souvisí s hospodářskou soutěží. (2) Podnikatelům České a Slovenské Federativní Republiky jsou, pokud jde o ochranu poskytovanou tímto zákonem, na roveň postaveni zahraniční podnikatelé, kteří mají v České a Slovenské Federativní Republice podnik nebo trvalé bydliště. (3) Tento zákon se vztahuje i na činnost a jednání, k nimž došlo v cizině, pokud se jejich účinky projevují na tuzemském trhu. (4) Pokud z mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného, nevztahuje se tento zákon na jednání, jejichž účinky se projevují na zahraničním trhu. (5) (zrušen) ODDÍL DRUHÝ § 3 (1) Dohody a jiné formy vzájemného dorozumění uzavřené mezi podnikateli, které vedou nebo vzhledem ke své povaze mohou vést ovlivněním podmínek výroby nebo oběhu na trhu zboží a výkonů (dále jen „zboží“) k vyloučení nebo omezení hospodářské soutěže, jsou kartelovými dohodami (dále jen „dohody“), které jsou nedovolené a neplatné, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud úřad pro hospodářskou soutěž (dále jen „úřad“) nepovolil výjimku. (2) Nedovolenými ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující a) přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, pro účastníky dohody závazných, b) závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic, c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, d) závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícími budou vázané podmínkou, že kupující odeberou i další plnění, které s požadovaným předmětem plnění ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí, e) závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při plnění stejného charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří kupující v hospodářských vztazích znevýhodněni (diskriminace), f) závazek omezit přístup na trh podnikatelům, kteří nejsou členy dohody, g) (zrušen) (3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část dohody, je neplatná jen tato její část, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu. (4) Zákaz dohod podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách, b) racionalizace hospodářské „činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu, c) poskytování obchodní srážky, pokud představuje skutečnou náhradu výkonu a nevede k diskriminaci mezi odběrateli, d) podíl na zásobování trhu menší než 5 % trhu jednotlivé republiky nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní (relevantní trh). (5) Dohody uvedené v odstavci 3 vyžadují ke své platnosti schválení úřadem. Schválení může úřad odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3. Schválení platí za udělené, jestliže úřad do dvou měsíců ode dne, kdy mu dohoda byla doručena, nesdělil písemně, že s dohodou nesouhlasí. § 4 (1) Dohody o převodu práv nebo o poskytnutí licencí na vynálezy, průmyslové vzory, ochranné známky, označení původu výrobků, obchodní jména a chráněné odrůdy rostlin nebo plemena zvířat nebo části dohod jsou ve smyslu § 3 odst. 1 neplatné, jestliže nabyvatelům ukládají v hospodářském styku omezení, která přesahují předmět a rozsah průmyslově právní ochrany těchto předmětů. Totéž platí pro dohody o poskytnutí práv k dílům a výkonům chráněným podle zákona o právu autorském.<span class="poznamka-link" resource="footnote/2"><sup>2</sup>)</span> (2) Neplatnost podle odstavce 1 se nevztahuje zejména na a) omezení nabyvatele práva nebo licence, jestliže jsou odůvodněna zájmem převodce práva či poskytovatele licence na řádném užití předmětu ochrany, b) závazky nabyvatele práva nebo licence týkající se stanovení ceny předmětu ochrany, c) závazky nabyvatele práva nebo licence k výměně zkušeností nebo k poskytnutí licencí k patentům na zlepšení či na užití předmětu ochrany, pokud to odpovídá vzájemným závazkům převodce práva či poskytovatele licence, d) závazky nabyvatele práva nebo licence, že ochranu práva, jež je předmětem dohody, nenapadne, e) závazky nabyvatele práva nebo licence vztahující se na hospodářskou soutěž na trzích mimo oblast platnosti tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na převod nebo poskytnutí licencí na nechráněné předměty průmyslového vlastnictví a na výrobní nebo obchodní tajemství. § 5 (1) Podnikatelé mohou požádat úřad o povolení výjimky z neplatnosti podle § 3 a 4. V žádosti jsou povinni uvést její důvody a přiložit návrh dohody. (2) Na základě žádosti může úřad povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu, zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů. (3) Za podmínek podle odstavce 2 povolí úřad výjimku ze zákazu, jestliže a) dohoda neobsahuje závazek b) dohoda jinak neodporuje zákonnému zákazu ani dobrým mravům soutěže, c) omezeními uvedenými v § 4 odst. 1 není hospodářská činnost nabyvatele práva nebo licence anebo jiných podnikatelů neúnosně narušena a rozsah těchto omezení neovlivňuje v podstatné míře nepříznivě hospodářskou soutěž na trhu. 1. prodávat jen takové zboží, které je předmětem dohody, 2. zboží, jež je shodné nebo zaměnitelné se zbožím, které náleží k předmětu dohody, prodávat jen za určitých omezení co do ceny nebo množství, 3. při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které náležejí k předmětu dohody, vylučovat určité podnikatele, i když jsou ochotni plnit předepsané podmínky, pokud svou odbornou způsobilostí vyhovují platným předpisům, (4) Dohoda, pro kterou byla výjimka povolena, nabývá platnosti dnem uvedeným v rozhodnutí úřadu, který nesmí předcházet dni, kdy došlo k podání žádosti o udělení výjimky. § 6 Úřad z vlastního podnětu nebo na návrh výjimku zruší nebo omezí, anebo stanoví pro její trvání nové podmínky, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro její povolení rozhodující, b) účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami a příkazy při udělení výjimky, nebo jestliže povolené výjimky zneužívají. § 6a Ministerstvo může vyhláškou povolit obecnou výjimku ze zákazu podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 pro určité druhy dohod, s výjimkou dohod obsahujících přímé nebo nepřímé určení cen, jestliže narušení soutěže, ke kterému by obecná výjimka vedla, převáží výhody pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele. § 7 (zrušen) § 8 (1) Ke spojování podniků soutěžitelů dochází (2) Za spojování podniků podle tohoto zákona se považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména (3) Za spojení podniků podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže banky nebo jiní soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají přechodně podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje. a) sloučením nebo splynutím obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, b) přechodem nebo převodem podniku nebo jeho podstatné části. a) získáním akcií, obchodních nebo členských podílů (dále jen „podíly“), b) smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele. § 9 Monopolní a dominantní postavení na trhu (1) Získá-li podnikatel sám nebo v dohodě s jinými podnikateli takové postavení na relevantním trhu, že není vystaven soutěži vůbec (monopolní postavení), popřípadě není vystaven soutěži podstatné (dominantní postavení), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit úřadu. (2) Dominantní postavení na trhu má podnikatel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží. (3) Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být podnikatelem zneužíváno na újmu jiných podnikatelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Zneužitím je zejména a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění, b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí, c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni, d) zastavení či omezení výroby, odbytu, nebo technického vývoje zboží za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu na úkor kupujících. ODDÍL TŘETÍ § 10 (zrušen) § 11 Do působnosti úřadu náleží a) schvalovat dohody a fúze a přezkoumávat monopolní nebo dominantní postavení podniků podle § 3, 4, 8 a 9, b) rozhodovat podle § 5 odst. 2 o povolení výjimek ze zákazů, stanovit pro povolení výjimek případné podmínky a jejich dodržování sledovat, c) provádět podle § 6 řízení o odvolání povolených výjimek a výjimky odvolávat, jestliže nebyly přes upozornění dodrženy stanovené podmínky nebo jestliže odpadly důvody, které k povolení výjimky vedly, d) zakázat plnění dohod a fúzí popřípadě jejich částí, jakož i zneužívání dominantního nebo monopolního postavení na trhu, odporují-li zákazům uvedeným v § 3, 4, 8 a 9 a nebyla-li pro ně povolena výjimka, popřípadě byla-li výjimka odvolána, e) ukládat při zjištění závad povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu, f) vydávat rozhodnutí o tom, zda určité jednání má povahu zneužití monopolního nebo dominantního postavení podniku ve smyslu § 9 odst. 3, g) vydávat v řízení zahájeném před úřadem předběžná opatření podle § 12 odst. 6, h) ukládat podnikům peněžité pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem, i) vyžadovat od podnikatelů podklady a informace potřebné pro jeho činnost a pro tento účel zkoumat u podnikatele právní a obchodní podklady a zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem, j) zveřejňovat žádosti o souhlas s uzavřením dohody nebo s fúzí, uveřejňovat svá rozhodnutí, která nabyla právní moci, o neschválení dohod a fúzí, o zneužití monopolního nebo dominantního postavení a o uložených pokutách a dalších nápravných opatřeních. ODDÍL ČTVRTÝ ŘÍZENÍ U ÚŘADU § 12 (1) Řízení u úřadu se zahajuje z vlastního podnětu nebo na návrh. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, podnikatel, proti němuž řízení směřuje, a podnikatel, jemuž je působena újma. Řízení se mohou dále zúčastnit osoby, sdružení osob, jejichž zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny, zejména svazy podnikatelů a spotřebitelů, které úřad na jejich žádost k jednání přizval. (3) Jeví-li se to z povahy věci potřebné, rozhodne úřad na základě ústního jednání, k němuž účastníky přizve. Vždy však musí být účastníkům před rozhodnutím dána příležitost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které úřad ve věci provedl, vyjádřili. (4) V řízení podle předchozích odstavců může úřad vydat předběžné opatření, jímž upraví prozatímně právní vztahy na dobu do konečného rozhodnutí, jestliže to je k zajištění oprávněných zájmů třeba, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí jinak zmařen či vážně ohrožen. (5) Není-li stanoveno jinak, postupuje se v řízení u úřadu podle ustanovení správního řádu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/4"><sup>4</sup>)</span> § 13 (zrušen) § 14 Pokuty (1) Úřad je oprávněn na porušení povinností podle tohoto zákona uložit podnikatelům pokutu až do výše 5 % z obratu za poslední finančně uzavřený rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch podnikatele v důsledku porušení povinnosti podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu. Pokutu lze uložit i opakovaně. (2) Pokutu podle odstavce 1 může úřad uložit nejpozději do doby jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena. (3) Jestliže podnikatel nezaplatí uloženou pokutu ve stanovené lhůtě, zvyšuje se tato pokuta za každý den prodlení o 0,5 % z částky uložené pokuty. (4) Pokuta se neuloží, jestliže byla již pro stejné jednání podnikatele uložena sankce podle zvláštního předpisu. ODDÍL PÁTÝ KARTELOVÝ REJSTŘÍK A ZACHOVÁNÍ TAJEMSTVÍ § 15 (1) Podnikatelé jsou povinni předložit Federálnímu úřadu pro hospodářskou soutěž kartelovou dohodu k zápisu do kartelového rejstříku. Údaje kartelového rejstříku jsou souběžně vedeny i u orgánů republik pro hospodářskou soutěž. (2) Do kartelového rejstříku se zapisují a) den uzavření dohody, její předmět a doba trvání; u podniku s monopolním nebo dominantním postavením na trhu skutečnosti, které k tomuto postavení vedly, čas, kdy podnik takového postavení nabyl, a předmět činnosti, jehož se toto postavení týká, b) obchodní jména a sídla účastníků dohody, popřípadě obchodní jméno a sídlo podniku s monopolním nebo dominantním postavením, c) byla-li zřízena organizace provádějící dohodu, její obchodní jméno, sídlo a právní povaha, jakož i obchodní jména a sídla jejich odštěpných závodů, d) jméno a bydliště osoby povolané k zastupování účastníků dohody, a byla-li zřízena organizace provádějící dohodu, i jméno a bydliště jejího zástupce, e) povolení výjimky ze zákazu dohody, popřípadě ze zákazu monopolního nebo dominantního postavení na trhu, jakož i případné změny a odvolání povolení výjimky. (3) Podnikatelé předkládají do kartelového rejstříku vedle ověřeného opisu dohody i další listiny obsahující údaje podle odstavce 2, jestliže tyto údaje nejsou uvedeny v dohodě. Tyto listiny se zařazují do sbírky listin. (4) Kartelový rejstřík je veřejný. Každý má právo na vydání výpisu z kartelového rejstříku u kteréhokoliv úřadu podle § 14, pokud o to požádá. § 16 Pracovníci úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do působnosti tohoto úřadu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících výrobní a obchodní tajemství podniků, o nichž se dozvěděli při plnění úkolů. ODDÍL ŠESTÝ SPORY Z NEDOVOLENÉ SOUTĚŽE § 17 (1) Ti, jejichž práva byla nedovoleným omezením soutěže porušena, mohou vůči rušiteli požadovat, aby se zdržel jednání, odstranil závadný stav, poskytl přiměřené zadostiučinění, nahradil škodu a vydal neoprávněný majetkový prospěch. Pro uplatňování těchto nároků platí ustanovení občanskoprávních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k probíhajícímu sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky o těchto nárocích k žalobě jednoho oprávněného jsou závazné i pro další oprávněné. (3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno v rozsudku, přiznat právo uveřejnit rozsudek, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. O nákladech řízení platí příslušná ustanovení občanského soudního řádu.<span class="poznamka-link" resource="footnote/6"><sup>6</sup>)</span> ODDÍL SEDMÝ ZÁSAHY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A ORGÁNŮ OBCÍ § 18 (1) Orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků nesmějí vlastními opatřeními, zjevnou podporou nebo jinými způsoby omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž. (2) Dozor nad dodržováním povinností podle odstavce 1 vykonává ministerstvo. Na základě důkazů a rozborů výsledků může požadovat od orgánů státní správy nebo od orgánů územních samosprávných celků nápravu. ODDÍL OSMÝ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 19 Postup orgánů státní správy proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku (1) Orgány státní správy jsou povinny při převodu státního majetku včetně převodu na státní akciovou společnost stanovit konkrétní podmínky, při jejichž splnění dojde ke zrušení monopolního postavení dosavadního podniku nebo se vyloučí vznik monopolního postavení nově vznikajících podniků. U nově vznikajících podniků, u nichž lze předpokládat, že jejich podíl na trhu překročí hranici stanovenou v § 9 odst. 2, zabezpečí orgány státní správy zpracování rozboru zahrnujícího zejména a) zhodnocení možností zneužití postavení podniku podle podílu na relevantním trhu v období příštích dvou let, b) vyhodnocení konkurenční schopnosti nového podniku ve vztahu k jeho dosavadnímu zapojení do světového trhu a k předpokládané zahraniční konkurenci na vnitřním trhu nejpozději do dvou let, zejména z hledisek technické úrovně, velikosti konkurenčních podniků a jiných parametrů charakteristických pro konkurenční schopnost v určitém oboru (odvětví), c) porovnání nového podniku podle podmínek platných pro posuzování dominantního postavení podniků po předchozí konzultaci nebo poskytnutí podkladů od úřadu. (2) Orgány státní správy jsou povinny předložit rozbory k vyjádření úřadu příslušného podle sídla podniku. V případě nesouhlasu orgánu státní správy s vyjádřením úřadu rozhodne věc na návrh orgánu státní správy příslušná vláda. (3) Úřad může na žádost orgánu státní správy, který převod státního majetku zajišťuje, od vyjádření upustit, jestliže by ze závažných důvodů nebylo možno vydat vyjádření včas z hlediska potřeby urychleného převodu státního majetku. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na a) veřejně prospěšné státní podniky a organizace, popř. státní monopoly určené na základě zákona, b) podniky poskytující místní služby na regionálních a lokálních trzích, zejména obchodní, stravovací, ubytovací, opravárenské a osobní, pro které platí postup podle § 20. § 20 Postup orgánů obcí proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku (1) Příslušné orgány územních samosprávných celků jsou povinny při rozdělení podniků zabezpečit, aby pro regionální nebo lokální trh vzniklo soutěžní prostředí, zejména aby ani jeden z podniků nepřesáhl podíl na trhu podle § 9 odst. 2. Totéž platí pro případy, kdy nevydražené podniky přejdou do majetku územního samosprávného celku. (2) Jestliže orgány územních samosprávných celků nedodrží v jednotlivých případech ustanovení podle odstavce 1, předloží úřadu příslušnému podle sídla podniku návrh opatření k nápravě stavu, která budou provedena nejpozději do dvou let. (3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít na služby, u nichž občané výběr dodavatele nemohou ovlivnit vzhledem k dopravním vzdálenostem ve vztahu k neúměrnému času a vlastním nákladům na dopravu. V těchto případech se postupuje vůči jednotlivým podnikům podle § 19 odst. 1. § 21 (1) Dohody podle § 3, 4 a 8 uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona jsou podnikatelé povinni ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu, který rozhodne o jejich platnosti, popřípadě o udělení výjimky. (2) Podnikatel, který získal před nabytím účinnosti tohoto zákona monopolní nebo dominantní postavení na trhu, je povinen tuto skutečnost ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu. (3) Nedodržení povinností podle odstavců 1 a 2 se považuje za nedodržení povinností s důsledky podle § 14. ODDÍL DEVÁTÝ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 22 Vláda může stanovit svým nařízením bližší podmínky pro zjišťování monopolního nebo dominantního postavení podle § 9, náležitosti návrhu na schvalování dohody podle § 3 odst. 5, návrhu na povolení výjimky podle § 5 a návrhu na povolení spojení podniků podle § 8a.“. 39. V textu zákona, kromě § 19 odst. 4 písm. a), se pojmy „podnik“ a „podnikatel“ nahrazují pojmem „soutěžitel“, pojem „úřad“ se nahrazuje pojmem „ministerstvo“ a pojem „fúze“ se nahrazuje pojmem „spojení podniků § 23 Zrušuje se § 119b a 119c hospodářského zákoníku č. 109/ /1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 24 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. ¹) § 352 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. § 119d hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ²) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění zákona č. 89/1990 Sb. ³) Ve Slovenské republice je úřadem pro hospodářskou soutěž podle zákona SNR č. 347/1990 Sb. Slovenský protimonopolný úrad. ⁴) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). ⁵) § 244 a násl. občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ⁶) § 137 a násl. občanského soudního řádu.
Language	cs
is lex:changeResult of	http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1991/63-1991/expression/cz/act/2001/143-2001/cs/cancellation/cz/act/2001/143-2001/expression/cz/act/2001/143-2001/cs

http://purl.org/vocab/frbr/core# salt: ">http://salt.semanticauthoring.org/ontologies/sdo#">

ZRUŠEN PŘEDPISEM 143/2001

ZÁKON ze dne 30. ledna 1992 o ochraně hospodářské soutěže

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ODDÍL PRVNÍ

§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže a vytváření podmínek pro její další vývoj a proti vzniku a udržování monopolního nebo dominantního postavení právnických a fyzických osob při jejich podnikatelské činnosti (dále jen „podnikatelé“), pokud znemožňuje nebo omezuje hospodářskou soutěž.

(2) Ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži upravují zvláštní předpisy.1)

§ 2

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) podnikatele, kteří podnikají na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud není zákonem stanoveno jinak,

b) orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků, pokud jde o jejich působnost, která přímo nebo nepřímo souvisí s hospodářskou soutěží.

(2) Podnikatelům České a Slovenské Federativní Republiky jsou, pokud jde o ochranu poskytovanou tímto zákonem, na roveň postaveni zahraniční podnikatelé, kteří mají v České a Slovenské Federativní Republice podnik nebo trvalé bydliště.

(3) Tento zákon se vztahuje i na činnost a jednání, k nimž došlo v cizině, pokud se jejich účinky projevují na tuzemském trhu.

(4) Pokud z mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného, nevztahuje se tento zákon na jednání, jejichž účinky se projevují na zahraničním trhu.

(5) (zrušen)

ODDÍL DRUHÝ

§ 3

(1) Dohody a jiné formy vzájemného dorozumění uzavřené mezi podnikateli, které vedou nebo vzhledem ke své povaze mohou vést ovlivněním podmínek výroby nebo oběhu na trhu zboží a výkonů (dále jen „zboží“) k vyloučení nebo omezení hospodářské soutěže, jsou kartelovými dohodami (dále jen „dohody“), které jsou nedovolené a neplatné, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud úřad pro hospodářskou soutěž (dále jen „úřad“) nepovolil výjimku.

(2) Nedovolenými ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující

a) přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, pro účastníky dohody závazných,

b) závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic,

c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,

d) závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícími budou vázané podmínkou, že kupující odeberou i další plnění, které s požadovaným předmětem plnění ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

e) závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při plnění stejného charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří kupující v hospodářských vztazích znevýhodněni (diskriminace),

f) závazek omezit přístup na trh podnikatelům, kteří nejsou členy dohody,

g) (zrušen)

(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část dohody, je neplatná jen tato její část, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.

(4) Zákaz dohod podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je

a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách,

b) racionalizace hospodářské „činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu,

c) poskytování obchodní srážky, pokud představuje skutečnou náhradu výkonu a nevede k diskriminaci mezi odběrateli,

d) podíl na zásobování trhu menší než 5 % trhu jednotlivé republiky nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní (relevantní trh).

(5) Dohody uvedené v odstavci 3 vyžadují ke své platnosti schválení úřadem. Schválení může úřad odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3. Schválení platí za udělené, jestliže úřad do dvou měsíců ode dne, kdy mu dohoda byla doručena, nesdělil písemně, že s dohodou nesouhlasí.

§ 4

(1) Dohody o převodu práv nebo o poskytnutí licencí na vynálezy, průmyslové vzory, ochranné známky, označení původu výrobků, obchodní jména a chráněné odrůdy rostlin nebo plemena zvířat nebo části dohod jsou ve smyslu § 3 odst. 1 neplatné, jestliže nabyvatelům ukládají v hospodářském styku omezení, která přesahují předmět a rozsah průmyslově právní ochrany těchto předmětů. Totéž platí pro dohody o poskytnutí práv k dílům a výkonům chráněným podle zákona o právu autorském.2)

(2) Neplatnost podle odstavce 1 se nevztahuje zejména na

a) omezení nabyvatele práva nebo licence, jestliže jsou odůvodněna zájmem převodce práva či poskytovatele licence na řádném užití předmětu ochrany,

b) závazky nabyvatele práva nebo licence týkající se stanovení ceny předmětu ochrany,

c) závazky nabyvatele práva nebo licence k výměně zkušeností nebo k poskytnutí licencí k patentům na zlepšení či na užití předmětu ochrany, pokud to odpovídá vzájemným závazkům převodce práva či poskytovatele licence,

d) závazky nabyvatele práva nebo licence, že ochranu práva, jež je předmětem dohody, nenapadne,

e) závazky nabyvatele práva nebo licence vztahující se na hospodářskou soutěž na trzích mimo oblast platnosti tohoto zákona.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na převod nebo poskytnutí licencí na nechráněné předměty průmyslového vlastnictví a na výrobní nebo obchodní tajemství.

§ 5

(1) Podnikatelé mohou požádat úřad o povolení výjimky z neplatnosti podle § 3 a 4. V žádosti jsou povinni uvést její důvody a přiložit návrh dohody.

(2) Na základě žádosti může úřad povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu, zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů.

(3) Za podmínek podle odstavce 2 povolí úřad výjimku ze zákazu, jestliže

a) dohoda neobsahuje závazek

b) dohoda jinak neodporuje zákonnému zákazu ani dobrým mravům soutěže,

c) omezeními uvedenými v § 4 odst. 1 není hospodářská činnost nabyvatele práva nebo licence anebo jiných podnikatelů neúnosně narušena a rozsah těchto omezení neovlivňuje v podstatné míře nepříznivě hospodářskou soutěž na trhu.

1. prodávat jen takové zboží, které je předmětem dohody, 2. zboží, jež je shodné nebo zaměnitelné se zbožím, které náleží k předmětu dohody, prodávat jen za určitých omezení co do ceny nebo množství, 3. při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které náležejí k předmětu dohody, vylučovat určité podnikatele, i když jsou ochotni plnit předepsané podmínky, pokud svou odbornou způsobilostí vyhovují platným předpisům,

(4) Dohoda, pro kterou byla výjimka povolena, nabývá platnosti dnem uvedeným v rozhodnutí úřadu, který nesmí předcházet dni, kdy došlo k podání žádosti o udělení výjimky.

§ 6

Úřad z vlastního podnětu nebo na návrh výjimku zruší nebo omezí, anebo stanoví pro její trvání nové podmínky, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro její povolení rozhodující,

b) účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami a příkazy při udělení výjimky, nebo jestliže povolené výjimky zneužívají.

§ 6a

Ministerstvo může vyhláškou povolit obecnou výjimku ze zákazu podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 pro určité druhy dohod, s výjimkou dohod obsahujících přímé nebo nepřímé určení cen, jestliže narušení soutěže, ke kterému by obecná výjimka vedla, převáží výhody pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.

§ 7

(zrušen)

§ 8

(1) Ke spojování podniků soutěžitelů dochází

(2) Za spojování podniků podle tohoto zákona se považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména

(3) Za spojení podniků podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže banky nebo jiní soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají přechodně podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje.

a) sloučením nebo splynutím obchodních společností, družstev a jiných právnických osob,

b) přechodem nebo převodem podniku nebo jeho podstatné části.

a) získáním akcií, obchodních nebo členských podílů (dále jen „podíly“),

b) smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele.

§ 9 Monopolní a dominantní postavení na trhu

(1) Získá-li podnikatel sám nebo v dohodě s jinými podnikateli takové postavení na relevantním trhu, že není vystaven soutěži vůbec (monopolní postavení), popřípadě není vystaven soutěži podstatné (dominantní postavení), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit úřadu.

(2) Dominantní postavení na trhu má podnikatel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží.

(3) Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být podnikatelem zneužíváno na újmu jiných podnikatelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Zneužitím je zejména

a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,

d) zastavení či omezení výroby, odbytu, nebo technického vývoje zboží za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu na úkor kupujících.

ODDÍL TŘETÍ

§ 10

(zrušen)

§ 11

Do působnosti úřadu náleží

a) schvalovat dohody a fúze a přezkoumávat monopolní nebo dominantní postavení podniků podle § 3, 4, 8 a 9,

b) rozhodovat podle § 5 odst. 2 o povolení výjimek ze zákazů, stanovit pro povolení výjimek případné podmínky a jejich dodržování sledovat,

c) provádět podle § 6 řízení o odvolání povolených výjimek a výjimky odvolávat, jestliže nebyly přes upozornění dodrženy stanovené podmínky nebo jestliže odpadly důvody, které k povolení výjimky vedly,

d) zakázat plnění dohod a fúzí popřípadě jejich částí, jakož i zneužívání dominantního nebo monopolního postavení na trhu, odporují-li zákazům uvedeným v § 3, 4, 8 a 9 a nebyla-li pro ně povolena výjimka, popřípadě byla-li výjimka odvolána,

e) ukládat při zjištění závad povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu,

f) vydávat rozhodnutí o tom, zda určité jednání má povahu zneužití monopolního nebo dominantního postavení podniku ve smyslu § 9 odst. 3,

g) vydávat v řízení zahájeném před úřadem předběžná opatření podle § 12 odst. 6,

h) ukládat podnikům peněžité pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,

i) vyžadovat od podnikatelů podklady a informace potřebné pro jeho činnost a pro tento účel zkoumat u podnikatele právní a obchodní podklady a zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,

j) zveřejňovat žádosti o souhlas s uzavřením dohody nebo s fúzí, uveřejňovat svá rozhodnutí, která nabyla právní moci, o neschválení dohod a fúzí, o zneužití monopolního nebo dominantního postavení a o uložených pokutách a dalších nápravných opatřeních.

ODDÍL ČTVRTÝ

ŘÍZENÍ U ÚŘADU

§ 12

(1) Řízení u úřadu se zahajuje z vlastního podnětu nebo na návrh.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, podnikatel, proti němuž řízení směřuje, a podnikatel, jemuž je působena újma. Řízení se mohou dále zúčastnit osoby, sdružení osob, jejichž zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny, zejména svazy podnikatelů a spotřebitelů, které úřad na jejich žádost k jednání přizval.

(3) Jeví-li se to z povahy věci potřebné, rozhodne úřad na základě ústního jednání, k němuž účastníky přizve. Vždy však musí být účastníkům před rozhodnutím dána příležitost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které úřad ve věci provedl, vyjádřili.

(4) V řízení podle předchozích odstavců může úřad vydat předběžné opatření, jímž upraví prozatímně právní vztahy na dobu do konečného rozhodnutí, jestliže to je k zajištění oprávněných zájmů třeba, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí jinak zmařen či vážně ohrožen.

(5) Není-li stanoveno jinak, postupuje se v řízení u úřadu podle ustanovení správního řádu.4)

§ 13

(zrušen)

§ 14 Pokuty

(1) Úřad je oprávněn na porušení povinností podle tohoto zákona uložit podnikatelům pokutu až do výše 5 % z obratu za poslední finančně uzavřený rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch podnikatele v důsledku porušení povinnosti podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu. Pokutu lze uložit i opakovaně.

(2) Pokutu podle odstavce 1 může úřad uložit nejpozději do doby jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena.

(3) Jestliže podnikatel nezaplatí uloženou pokutu ve stanovené lhůtě, zvyšuje se tato pokuta za každý den prodlení o 0,5 % z částky uložené pokuty.

(4) Pokuta se neuloží, jestliže byla již pro stejné jednání podnikatele uložena sankce podle zvláštního předpisu.

ODDÍL PÁTÝ

KARTELOVÝ REJSTŘÍK A ZACHOVÁNÍ TAJEMSTVÍ

§ 15

(1) Podnikatelé jsou povinni předložit Federálnímu úřadu pro hospodářskou soutěž kartelovou dohodu k zápisu do kartelového rejstříku. Údaje kartelového rejstříku jsou souběžně vedeny i u orgánů republik pro hospodářskou soutěž.

(2) Do kartelového rejstříku se zapisují

a) den uzavření dohody, její předmět a doba trvání; u podniku s monopolním nebo dominantním postavením na trhu skutečnosti, které k tomuto postavení vedly, čas, kdy podnik takového postavení nabyl, a předmět činnosti, jehož se toto postavení týká,

b) obchodní jména a sídla účastníků dohody, popřípadě obchodní jméno a sídlo podniku s monopolním nebo dominantním postavením,

c) byla-li zřízena organizace provádějící dohodu, její obchodní jméno, sídlo a právní povaha, jakož i obchodní jména a sídla jejich odštěpných závodů,

d) jméno a bydliště osoby povolané k zastupování účastníků dohody, a byla-li zřízena organizace provádějící dohodu, i jméno a bydliště jejího zástupce,

e) povolení výjimky ze zákazu dohody, popřípadě ze zákazu monopolního nebo dominantního postavení na trhu, jakož i případné změny a odvolání povolení výjimky.

(3) Podnikatelé předkládají do kartelového rejstříku vedle ověřeného opisu dohody i další listiny obsahující údaje podle odstavce 2, jestliže tyto údaje nejsou uvedeny v dohodě. Tyto listiny se zařazují do sbírky listin.

(4) Kartelový rejstřík je veřejný. Každý má právo na vydání výpisu z kartelového rejstříku u kteréhokoliv úřadu podle § 14, pokud o to požádá.

§ 16

Pracovníci úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do působnosti tohoto úřadu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících výrobní a obchodní tajemství podniků, o nichž se dozvěděli při plnění úkolů.

ODDÍL ŠESTÝ

SPORY Z NEDOVOLENÉ SOUTĚŽE

§ 17

(1) Ti, jejichž práva byla nedovoleným omezením soutěže porušena, mohou vůči rušiteli požadovat, aby se zdržel jednání, odstranil závadný stav, poskytl přiměřené zadostiučinění, nahradil škodu a vydal neoprávněný majetkový prospěch. Pro uplatňování těchto nároků platí ustanovení občanskoprávních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k probíhajícímu sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky o těchto nárocích k žalobě jednoho oprávněného jsou závazné i pro další oprávněné.

(3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno v rozsudku, přiznat právo uveřejnit rozsudek, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. O nákladech řízení platí příslušná ustanovení občanského soudního řádu.6)

ODDÍL SEDMÝ

ZÁSAHY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A ORGÁNŮ OBCÍ

§ 18

(1) Orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků nesmějí vlastními opatřeními, zjevnou podporou nebo jinými způsoby omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž.

(2) Dozor nad dodržováním povinností podle odstavce 1 vykonává ministerstvo. Na základě důkazů a rozborů výsledků může požadovat od orgánů státní správy nebo od orgánů územních samosprávných celků nápravu.

ODDÍL OSMÝ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 19

Postup orgánů státní správy proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku

(1) Orgány státní správy jsou povinny při převodu státního majetku včetně převodu na státní akciovou společnost stanovit konkrétní podmínky, při jejichž splnění dojde ke zrušení monopolního postavení dosavadního podniku nebo se vyloučí vznik monopolního postavení nově vznikajících podniků. U nově vznikajících podniků, u nichž lze předpokládat, že jejich podíl na trhu překročí hranici stanovenou v § 9 odst. 2, zabezpečí orgány státní správy zpracování rozboru zahrnujícího zejména

a) zhodnocení možností zneužití postavení podniku podle podílu na relevantním trhu v období příštích dvou let,

b) vyhodnocení konkurenční schopnosti nového podniku ve vztahu k jeho dosavadnímu zapojení do světového trhu a k předpokládané zahraniční konkurenci na vnitřním trhu nejpozději do dvou let, zejména z hledisek technické úrovně, velikosti konkurenčních podniků a jiných parametrů charakteristických pro konkurenční schopnost v určitém oboru (odvětví),

c) porovnání nového podniku podle podmínek platných pro posuzování dominantního postavení podniků po předchozí konzultaci nebo poskytnutí podkladů od úřadu.

(2) Orgány státní správy jsou povinny předložit rozbory k vyjádření úřadu příslušného podle sídla podniku. V případě nesouhlasu orgánu státní správy s vyjádřením úřadu rozhodne věc na návrh orgánu státní správy příslušná vláda.

(3) Úřad může na žádost orgánu státní správy, který převod státního majetku zajišťuje, od vyjádření upustit, jestliže by ze závažných důvodů nebylo možno vydat vyjádření včas z hlediska potřeby urychleného převodu státního majetku.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na

a) veřejně prospěšné státní podniky a organizace, popř. státní monopoly určené na základě zákona,

b) podniky poskytující místní služby na regionálních a lokálních trzích, zejména obchodní, stravovací, ubytovací, opravárenské a osobní, pro které platí postup podle § 20.

§ 20 Postup orgánů obcí proti vzniku monopolního postavení podniků při převodu státního majetku

(1) Příslušné orgány územních samosprávných celků jsou povinny při rozdělení podniků zabezpečit, aby pro regionální nebo lokální trh vzniklo soutěžní prostředí, zejména aby ani jeden z podniků nepřesáhl podíl na trhu podle § 9 odst. 2. Totéž platí pro případy, kdy nevydražené podniky přejdou do majetku územního samosprávného celku.

(2) Jestliže orgány územních samosprávných celků nedodrží v jednotlivých případech ustanovení podle odstavce 1, předloží úřadu příslušnému podle sídla podniku návrh opatření k nápravě stavu, která budou provedena nejpozději do dvou let.

(3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít na služby, u nichž občané výběr dodavatele nemohou ovlivnit vzhledem k dopravním vzdálenostem ve vztahu k neúměrnému času a vlastním nákladům na dopravu. V těchto případech se postupuje vůči jednotlivým podnikům podle § 19 odst. 1.

§ 21

(1) Dohody podle § 3, 4 a 8 uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona jsou podnikatelé povinni ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu, který rozhodne o jejich platnosti, popřípadě o udělení výjimky.

(2) Podnikatel, který získal před nabytím účinnosti tohoto zákona monopolní nebo dominantní postavení na trhu, je povinen tuto skutečnost ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému úřadu.

(3) Nedodržení povinností podle odstavců 1 a 2 se považuje za nedodržení povinností s důsledky podle § 14.

ODDÍL DEVÁTÝ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Vláda může stanovit svým nařízením bližší podmínky pro zjišťování monopolního nebo dominantního postavení podle § 9, náležitosti návrhu na schvalování dohody podle § 3 odst. 5, návrhu na povolení výjimky podle § 5 a návrhu na povolení spojení podniků podle § 8a.“. 39. V textu zákona, kromě § 19 odst. 4 písm. a), se pojmy „podnik“ a „podnikatel“ nahrazují pojmem „soutěžitel“, pojem „úřad“ se nahrazuje pojmem „ministerstvo“ a pojem „fúze“ se nahrazuje pojmem „spojení podniků

§ 23

Zrušuje se § 119b a 119c hospodářského zákoníku č. 109/ /1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.

Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.

¹) § 352 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. § 119d hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění zákona č. 89/1990 Sb.

³) Ve Slovenské republice je úřadem pro hospodářskou soutěž podle zákona SNR č. 347/1990 Sb. Slovenský protimonopolný úrad.

⁴) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁵) § 244 a násl. občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶) § 137 a násl. občanského soudního řádu.

About: http://linked.opendata.cz/resource/legislation/cz/act/1991/63-1991/expression/cz/act/2001/143-2001/cs Goto Sponge NotDistinct Permalink