About: Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/Vysledek, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
Description
  • Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille.
  • Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille. (cs)
  • The typewriter was a novelty in the Czech milieu at the beginning of the 1890s, which is evidenced by both the popularisation articles in dailies and professional journals and the first satires. Despite the parallel existence of multiple competing systems, the typewriter gradually found its application in administration (including the administration of publishing houses and periodicals), but very slowly in the creative sphere. A handwritten manuscript was considered to be an expression of the personality of its author and was highly valued in particular in connection with literary production. Generations of symbolists and decadents therefore placed emphasis on calligraphic writing. A writer initially selected a typewriter for very pragmatic reasons: joint diseases etc.); 2) the legibility of the resulting text (as a consequence of changes in typesetting technology and its multiple acceleration, the requirements on the handwritten text became much stricter); 3) the anonymity of the text (unlike the handwriting, the typescript does not point directly to its author). However, a typewriter found favourers among writers, it was used by Josef Kalousek or Eliška Krásnohorská, Václav Tille or Karel Matěj Čapek Chod. (en)
Title
  • Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
  • Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914 (cs)
  • Machine Work. On the Technology of Writing before 1914 (en)
skos:prefLabel
  • Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
  • Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914 (cs)
  • Machine Work. On the Technology of Writing before 1914 (en)
skos:notation
  • RIV/68378068:_____/13:00390709!RIV14-AV0-68378068
http://linked.open...avai/predkladatel
http://linked.open...avai/riv/aktivita
http://linked.open...avai/riv/aktivity
  • I
http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
http://linked.open...aciTvurceVysledku
http://linked.open.../riv/druhVysledku
http://linked.open...iv/duvernostUdaju
http://linked.open...titaPredkladatele
http://linked.open...dnocenehoVysledku
  • 86444
http://linked.open...ai/riv/idVysledku
  • RIV/68378068:_____/13:00390709
http://linked.open...riv/jazykVysledku
http://linked.open.../riv/klicovaSlova
  • literature; culture history; 19th century; Bohemian Lands; typewriter; writing (en)
http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
http://linked.open...ontrolniKodProRIV
  • [59B2F11A17F6]
http://linked.open...v/mistoKonaniAkce
  • Plzeň
http://linked.open...i/riv/mistoVydani
  • Praha
http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
  • Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století
http://linked.open...in/vavai/riv/obor
http://linked.open...ichTvurcuVysledku
http://linked.open...cetTvurcuVysledku
http://linked.open...UplatneniVysledku
http://linked.open...iv/tvurceVysledku
  • Piorecká, Kateřina
http://linked.open...vavai/riv/typAkce
http://linked.open...ain/vavai/riv/wos
  • 000323856100017
http://linked.open.../riv/zahajeniAkce
number of pages
http://purl.org/ne...btex#hasPublisher
  • Academia
https://schema.org/isbn
  • 978-80-200-2232-5
Faceted Search & Find service v1.16.116 as of Feb 22 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3239 as of Feb 22 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 82 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software