| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:seeAlso
| |
| Description
| - Česká republika patří k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů v Evropě. Zavádění smrkových i borových monokultur bylo spojeno s prudkým nárůstem spotřeby dřeva, tehdy především jako energetické suroviny a lze je časově zasadit do období přelomu 18. a 19. století. Smrkové i borové monokultury splnily to, co se od nich očekávalo, tedy zvýšení objemové produkce, a to minimálně o 50 %. Zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích, a to i cestou přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty se tedy stává jedním ze stěžejních úkolů moderního lesního hospodářství v ČR i zahraničí. Požadavek na transformaci lesních porostů, ve smyslu uplatnění náležitých pěstebních systémů, staví před provozní lesníky i výzkumníky významné ekologické, pěstební i praktické úkoly. Cílem příspěvku je zhodnotit rozdíly mezi třemi obnovními postupy, využívající pro vnášení absentujícího buku do smrkových porostů umělou obnovu buku na násečných a holosečných obnovních prvcích. Dynamika jeho odrůstání v mládí je rozhodující pro délku časového předstihu, který je nutno buku poskytnout před obnovou smrku a je v úzké vazbě s pěstebním cílem. Tím je, aby buk dosáhl v dospělých porostech porostní úrovně a plně se v ní uplatnil, protože jedině tak zcela naplní svou roli zpevňující i produkční dřeviny. Při stanovení vhodných kategorií, a to jak v otázce výměry obnovních holosečných (násečných) prvků tak z pohledu stáří bukových kultur, bylo použito modifikace kategorizace podle COATES (2000) se zohledněním u nás běžné provozní praxe. Stupnici výměry obnovního holosečných (násečných) obnovních prvků proto v našem případě tvoří prvky s výměrou 0,05-0,1 ha (kotlík); 0,2-0,3 ha (malá holina) a poté prvky s výměrou přesahující 0,5 ha (střední holina). Z hlediska stáří byly vytvořeny tři skupiny, a to bukové kultury ve stáří 5, 10 a 15 let. Pro vyhodnocení dat byla použita neparametrická obdoba jednofaktorové analýzy (Kruskal-Wallis test) v programu Statistica. Statistické testování bylo
- Česká republika patří k zemím s výrazně pozměněnou druhovou skladbou lesů v Evropě. Zavádění smrkových i borových monokultur bylo spojeno s prudkým nárůstem spotřeby dřeva, tehdy především jako energetické suroviny a lze je časově zasadit do období přelomu 18. a 19. století. Smrkové i borové monokultury splnily to, co se od nich očekávalo, tedy zvýšení objemové produkce, a to minimálně o 50 %. Zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích, a to i cestou přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty se tedy stává jedním ze stěžejních úkolů moderního lesního hospodářství v ČR i zahraničí. Požadavek na transformaci lesních porostů, ve smyslu uplatnění náležitých pěstebních systémů, staví před provozní lesníky i výzkumníky významné ekologické, pěstební i praktické úkoly. Cílem příspěvku je zhodnotit rozdíly mezi třemi obnovními postupy, využívající pro vnášení absentujícího buku do smrkových porostů umělou obnovu buku na násečných a holosečných obnovních prvcích. Dynamika jeho odrůstání v mládí je rozhodující pro délku časového předstihu, který je nutno buku poskytnout před obnovou smrku a je v úzké vazbě s pěstebním cílem. Tím je, aby buk dosáhl v dospělých porostech porostní úrovně a plně se v ní uplatnil, protože jedině tak zcela naplní svou roli zpevňující i produkční dřeviny. Při stanovení vhodných kategorií, a to jak v otázce výměry obnovních holosečných (násečných) prvků tak z pohledu stáří bukových kultur, bylo použito modifikace kategorizace podle COATES (2000) se zohledněním u nás běžné provozní praxe. Stupnici výměry obnovního holosečných (násečných) obnovních prvků proto v našem případě tvoří prvky s výměrou 0,05-0,1 ha (kotlík); 0,2-0,3 ha (malá holina) a poté prvky s výměrou přesahující 0,5 ha (střední holina). Z hlediska stáří byly vytvořeny tři skupiny, a to bukové kultury ve stáří 5, 10 a 15 let. Pro vyhodnocení dat byla použita neparametrická obdoba jednofaktorové analýzy (Kruskal-Wallis test) v programu Statistica. Statistické testování bylo (cs)
- This paper analyses development of European beech (Fagus sylvatica L.) young plantations aged 5 to 15 years, which were planted artificially in the areas of gaps (0.05 -- 0.1 ha) and two different -sized clearings (0.2 -- 0.3 ha -- small clearing vs. more than 0.5 ha -- middle clearing). The observed plots are situated in the Czech -- Moravian Highlands on acidic sites of middle altitudinal zone, mostly in the Fageta piceoso-abietina sites. The research of beech young plantations consists of the following analyses: beech height growth, beech diameter growth and beech quality development. We used Statistica software tools for evaluation of quantitative parameters of the height and diameter growth, which showed significant differences in both growth characteristics (DBH and total height) in case of five-year-old plantations grown in all three treatments (gap, small clearing, middle clearing). The highest height and maximal DBH (at the age of 5) significantly showed beech individuals planted in 0.2-0.3 ha clearings. In case of ten and fifteen-year-old individuals the situation has changed. Maximal DBH in ten-year-old beech individuals was found in the middle clearings. The same situation, as for DBH and total height parameters, was monitored in fifteen-year-old beech plantations. In both cases, however, it does not appear significant. In case of beech young plantations quality parameters, there was observed sequential decrease, although the quality of beech individuals planted in gap and smaller clearing (0.2-0.3 ha) seems better than in the third treatment. (en)
|
| Title
| - Vliv velikosti holosečného obnovního prvku na vývoj bukových kultur
- Vliv velikosti holosečného obnovního prvku na vývoj bukových kultur (cs)
- The influence of gap and clearing size on beech plantations development (en)
|
| skos:prefLabel
| - Vliv velikosti holosečného obnovního prvku na vývoj bukových kultur
- Vliv velikosti holosečného obnovního prvku na vývoj bukových kultur (cs)
- The influence of gap and clearing size on beech plantations development (en)
|
| skos:notation
| - RIV/62156489:43410/12:00189945!RIV13-MSM-43410___
|
| http://linked.open...avai/predkladatel
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...iv/cisloPeriodika
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/62156489:43410/12:00189945
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - gap; European beech (Fagus sylvatica L.); diameter growth; artificial regeneration; high growth; light; clearing; quality (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...odStatuVydavatele
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| - Zprávy lesnického výzkumu
|
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...v/svazekPeriodika
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| - Bednář, Pavel
- Vaněk, Petr
- Krejza, Jan
|
| issn
| |
| number of pages
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
| is http://linked.open...avai/riv/vysledek
of | |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)