| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - Článek sleduje vývoj architektury ve Frýdku a Místku během první poloviny 20. století. Na přelomu 19. a 20. století nabyly zdejší budovy historizující charakter. Vyrostlo zde několik neorenesančních budov, zejména místecká radnice dle návrhu vídeňského architekta Josefa Hudetze, Národní dům navržený Antonínem Tebichem, školní budova od Karla Welzla nebo frýdecká školní budova z ruky Antona Großera. První ohlas secese se dostal nejdříve do Frýdku, a to skrze Oskara Neumanna a Arthura Barona, kteří pro své rodné město navrhli budovu spořitelny s radnicí. Místní architekti a stavitelé pak následovali příchozí secesní styl. Podstatnou roli hrála zámožná klientela, především židovští továrníci, dobře se orientující v dobových trendech. Pro jednoho z nich, Adolfa Landsbergera, navrhl věhlasný dobový architekt Jan Kotěra rodinnou hrobku. V období První republiky v obou městech tvořilo několik zajímavých architektů a stavitelů, kteří projevili značný talent, patřil mezi ně Jaro Čermák, Jan Klema i Ludvík Juroš. V pozdních dvacátých letech se ve sledovaných městech objevilo několik osobností, které přinesly do tohoto provinčního prostředí ochutnávku kvalitní architektury. Byl to pražský architekt Bohumil Hübschmann, který navrhl Národní záložnu v Místku nebo Robert Moťka, autor Národní záložny ve Frýdku. Architektonicko-urbanistický návrh dělnické čtvrti nedaleko Frýdku vyhotovil architekt Bohuslav Fuchs z Brna. K nejvýznamnějšímu vývoji architektury došlo ve třicátých letech dvacátého století, a to zejména díky dvěma talentovaným rodákům, Lubomírovi a Čestmírovi Šlapetovým, kteří zde realizovali několik vynikajících děl. Funkcionalismus lehce odlišného rázu přinesli architekti z Brna: Bedřich Rozehnal, Miloš Laml a Josef Kranz. Ve Frýdku nechyběl ani stylový obchodní a obytný dům firmy Baťa ze zlínské architektonické produkce společnosti Baťa.
- Článek sleduje vývoj architektury ve Frýdku a Místku během první poloviny 20. století. Na přelomu 19. a 20. století nabyly zdejší budovy historizující charakter. Vyrostlo zde několik neorenesančních budov, zejména místecká radnice dle návrhu vídeňského architekta Josefa Hudetze, Národní dům navržený Antonínem Tebichem, školní budova od Karla Welzla nebo frýdecká školní budova z ruky Antona Großera. První ohlas secese se dostal nejdříve do Frýdku, a to skrze Oskara Neumanna a Arthura Barona, kteří pro své rodné město navrhli budovu spořitelny s radnicí. Místní architekti a stavitelé pak následovali příchozí secesní styl. Podstatnou roli hrála zámožná klientela, především židovští továrníci, dobře se orientující v dobových trendech. Pro jednoho z nich, Adolfa Landsbergera, navrhl věhlasný dobový architekt Jan Kotěra rodinnou hrobku. V období První republiky v obou městech tvořilo několik zajímavých architektů a stavitelů, kteří projevili značný talent, patřil mezi ně Jaro Čermák, Jan Klema i Ludvík Juroš. V pozdních dvacátých letech se ve sledovaných městech objevilo několik osobností, které přinesly do tohoto provinčního prostředí ochutnávku kvalitní architektury. Byl to pražský architekt Bohumil Hübschmann, který navrhl Národní záložnu v Místku nebo Robert Moťka, autor Národní záložny ve Frýdku. Architektonicko-urbanistický návrh dělnické čtvrti nedaleko Frýdku vyhotovil architekt Bohuslav Fuchs z Brna. K nejvýznamnějšímu vývoji architektury došlo ve třicátých letech dvacátého století, a to zejména díky dvěma talentovaným rodákům, Lubomírovi a Čestmírovi Šlapetovým, kteří zde realizovali několik vynikajících děl. Funkcionalismus lehce odlišného rázu přinesli architekti z Brna: Bedřich Rozehnal, Miloš Laml a Josef Kranz. Ve Frýdku nechyběl ani stylový obchodní a obytný dům firmy Baťa ze zlínské architektonické produkce společnosti Baťa. (cs)
- The artical focus on the development of the architecture in Frýdek and Místek during the first half of the 20th century. At the dawn of the 20th century, local buildings acquired a history-like character. Several buildings were in the Neo-Renaissance style, primarily Místek's town hall designed by a Viennese architect Josef Hudetz, National House by Antonín Tebich, a school building by Karel Welzl or Frýdek's school building by Anton Großer. The first signs of Secession reached Frýdek at first. It was Oskar Neumann and Arthur Baron who designed the building of a savings bank with a town hall for their home town. Local architects and builders followed the incoming Secession style later on. An important role was played by wealthy clients, mainly Jewish factory owners orientating in the trends of the period very well. One of them, Adolf Landsberger, had his family tomb designed by a renowned architect Jan Kotěra. During the period of the First Republic, both towns experienced the activity of several remarkable architects and builders, who demonstrated their talent - Jaro Čermák, Jan Klema and Ludvík Juroš. Late 20's attracted several personalities who enriched this provincial area with quality architecture. Those were: Bohumil Hübschmann, who designed National credit union in Místek, Robert Moťka, author of National credit union in Frýdek. The architectural-urbanistic project of a working-class district near Frýdek was the work of Bohuslav Fuchs from Brno. The most significant architectural development took place in the 30's of the 20th century, primarily thanks to two talented natives, Lubomír and Čestmír Šlapeta, who realised a few remarkable works here. Functionalism of a little bit different nature was brought in by architects from Brno: Bedřich Rozehnal, Miloš Laml and Josef Kranz. Frýdek did not even miss a stylish department store and residential building of the Baťa company from Zlín architectural production of the Baťa company. (en)
|
| Title
| - Architektura Frýdku-Místku v první polovině dvacátého století
- Architektura Frýdku-Místku v první polovině dvacátého století (cs)
- Architecture of Frýdek-Místek in the first half of the 20th century (en)
|
| skos:prefLabel
| - Architektura Frýdku-Místku v první polovině dvacátého století
- Architektura Frýdku-Místku v první polovině dvacátého století (cs)
- Architecture of Frýdek-Místek in the first half of the 20th century (en)
|
| skos:notation
| - RIV/61989592:15210/12:33142132!RIV13-MSM-15210___
|
| http://linked.open...avai/predkladatel
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...iv/cisloPeriodika
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/61989592:15210/12:33142132
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - Čestmír Šlapeta; Lubomír Šlapeta; Buhuslav Fuchs; Bohumil Hübschmann; Jan Kotěra; Oscar Neumann; Místek; Frýdek; 20th century; architecture (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...odStatuVydavatele
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| - Práce a studie muzea Beskyd - Společenské vědy
|
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...v/svazekPeriodika
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| |
| http://linked.open...n/vavai/riv/zamer
| |
| issn
| |
| number of pages
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
| is http://linked.open...avai/riv/vysledek
of | |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)