| Description
| - Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnit roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. Odklonu od církve, úpadku náboženského života a formalitě ve věcech víry se rozhodla čelit skupina katolických intelektuálů, jež byla hluboce nespokojena s postavením katolické církve v novém československém státě po roce 1918. Mezi bojovnými katolíky představovali nejvýraznější a nejsvébytnější proud právě tzv. nepolitičtí katolíci (část katolické inteligence a příslušníci řeholních řádů), tedy věřící intelektuálové, kteří se sice neorganizovali v žádné křesťanské politické straně, avšak do politického a společenského života vstupovali činorodou aktivitou - svými články, polemikami či knihami - která neměla ani mezi katolickými politiky obdoby. Tento proud katolických intelektuálů, jež představují jména jako S. M. Braito, Dominik Pecka, J. K. Miklík, J. Durych, J. Deml, J. Zahradníček, R. I. Malý, S. Berounský či R. Voříšek, se dělil do dalších skupin, které vykazovaly podstatné rozdíly. Každá osobnost vnášela do diskuze odlišné postoje, hodnoty a názory.
- Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnit roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. Odklonu od církve, úpadku náboženského života a formalitě ve věcech víry se rozhodla čelit skupina katolických intelektuálů, jež byla hluboce nespokojena s postavením katolické církve v novém československém státě po roce 1918. Mezi bojovnými katolíky představovali nejvýraznější a nejsvébytnější proud právě tzv. nepolitičtí katolíci (část katolické inteligence a příslušníci řeholních řádů), tedy věřící intelektuálové, kteří se sice neorganizovali v žádné křesťanské politické straně, avšak do politického a společenského života vstupovali činorodou aktivitou - svými články, polemikami či knihami - která neměla ani mezi katolickými politiky obdoby. Tento proud katolických intelektuálů, jež představují jména jako S. M. Braito, Dominik Pecka, J. K. Miklík, J. Durych, J. Deml, J. Zahradníček, R. I. Malý, S. Berounský či R. Voříšek, se dělil do dalších skupin, které vykazovaly podstatné rozdíly. Každá osobnost vnášela do diskuze odlišné postoje, hodnoty a názory. (cs)
- At the time when Europe was affected by the decline of religious perception, loss of the meaning of life and general departure from the church which permanently changed the character of European society in the 19th century, the character of the 20th century can be considered religiously indifferent, even unreligious. This fact was neither avoided by many rising reform-modernism movements, whose goal was to revive, stimulate and modernize the spiritual life at the turn of 19th and 20th centuries. Especially in the Czech countries the religionism degree was not very high and in the spiritual self-consciousness of wide social groups prevailed indifference which probably prevented from open infidelity and standing out the church. A group of catholic intellectuals - writers, poets, priests and politicians - which was dissatisfied with the position of the Catholic Church and religious life in the new Czechoslovak state decided to face up the displacement into the background of Catholicism. They criticized the attitudes of tolerant stream they blamed for conformability, distrust and inability to fight for Catholic requirements. They tried to restore the position and prestige of the Church in the life of the Czechoslovak society and put through abolition of some acts which were adopted after 1918 in Czechoslovakia. (en)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)