| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - Při výrobě monolitních frézovacích nástrojů broušením hraje roli již samotný materiál polotovaru budou-cího nástroje, který musí být schopen plnit svoji funkci, pro jakou byl navržen. Zároveň však musí umožnit svoji spolehlivou výrobu, tím, že umožní vybrousit ostří dokonalé ostrosti a to bez vzniku defektů v oblasti budoucí řezné hrany. Avšak po broušení zůstávají na povrchu stopy po brousícím nástroji, na hranách se vyskytují otřepy po výběhu brousícího nástroje z řezu. Tyto mikroskopické defekty řezné hrany mohou snižovat trvanlivost břitu nástroje při obrábění a je tedy snaha tyto defekty odstranit a řeznou hranu a povrch nástroje dále upravit a docílit tak zvýšení celkové kvality povrchu funkčních částí břitu, která hraje roli v celkovém silovém a tepelném namáhání nástroje při řezání. Pro úpravu mikrogeometrie nástrojů se dnes používá několik metod založených na různých principech, ale se stejným cílem, zlepšit celkovou kvalitu povrchu nástroje. Cílem popsaného experimentu bylo zmapovat možnosti využití jednotlivých typů technologií omílání - vlečného a proudového omílání. Tyto technologie se liší především principem vyvození relativního pohybu mezi obrobkem a omílacím médiem a samotným chováním procesu. V další části experimentu byla porovnána různá omílací média doporučená pro úpravu nástrojů ze slinutých karbidů. Tato média byla porovnána z hlediska procesního času omílání a dále také z hlediska dosažené drsnosti a topografie povrchu. Jako vzorky byly použity válcové monolitní frézy ze slinutého karbidu a drsnost omletého povrchu byla pozorována na čele a na hřbetě nástroje. Pro měření drsnosti povrchu byl použit 3D optický mikroskop IFM G4 od fy Alicona . V závěru článku je v krátkosti věnována pozornost opotřebení médií a jejich vlivu na schopnost omílání.
- Při výrobě monolitních frézovacích nástrojů broušením hraje roli již samotný materiál polotovaru budou-cího nástroje, který musí být schopen plnit svoji funkci, pro jakou byl navržen. Zároveň však musí umožnit svoji spolehlivou výrobu, tím, že umožní vybrousit ostří dokonalé ostrosti a to bez vzniku defektů v oblasti budoucí řezné hrany. Avšak po broušení zůstávají na povrchu stopy po brousícím nástroji, na hranách se vyskytují otřepy po výběhu brousícího nástroje z řezu. Tyto mikroskopické defekty řezné hrany mohou snižovat trvanlivost břitu nástroje při obrábění a je tedy snaha tyto defekty odstranit a řeznou hranu a povrch nástroje dále upravit a docílit tak zvýšení celkové kvality povrchu funkčních částí břitu, která hraje roli v celkovém silovém a tepelném namáhání nástroje při řezání. Pro úpravu mikrogeometrie nástrojů se dnes používá několik metod založených na různých principech, ale se stejným cílem, zlepšit celkovou kvalitu povrchu nástroje. Cílem popsaného experimentu bylo zmapovat možnosti využití jednotlivých typů technologií omílání - vlečného a proudového omílání. Tyto technologie se liší především principem vyvození relativního pohybu mezi obrobkem a omílacím médiem a samotným chováním procesu. V další části experimentu byla porovnána různá omílací média doporučená pro úpravu nástrojů ze slinutých karbidů. Tato média byla porovnána z hlediska procesního času omílání a dále také z hlediska dosažené drsnosti a topografie povrchu. Jako vzorky byly použity válcové monolitní frézy ze slinutého karbidu a drsnost omletého povrchu byla pozorována na čele a na hřbetě nástroje. Pro měření drsnosti povrchu byl použit 3D optický mikroskop IFM G4 od fy Alicona . V závěru článku je v krátkosti věnována pozornost opotřebení médií a jejich vlivu na schopnost omílání. (cs)
- In the manufacture of solid milling tools by grinding plays the role of the stock material itself of the future tool which must be able to perform its function for which it was designed. Yet it must also allow for its reliable production, that allows to grind the blade sharpness without the formation of defects in the future cutting edge. However, after the grinding process, traces remain on the surface after grinding tools; on the edges, burrs occur after the grinding tool run-out of the cut. These microscopic defects of the cutting edge can reduce the tool life and it is an effort to eliminate these defects and the cutting edge and the surface of the instrument adjusted to get rid of the defects and improve the quality of the surface, which plays a role in the overall power and thermal stress on the cutting tool. To adjust the micro-geometry tools today, several methods are being used based on different principles, but with the same goal, to improve the overall quality of the tool surface. The aim of the experiment was described to map the possibilities of using different types of dragfinishing and streamfinishing technology. These technologies differ mainly in the drawing principle of relative movement between the workpiece and the dragfinishing medium and the actual behavior of the process. In the next part of the experiment various dragfinishing media recommended for the treatment of solid carbide tools were com-pared. These media were compared in terms of processing time of dragfinishing, and also in terms of formal roughness and surface topography. As samples, cylindrical solid carbide milling tools were used and roughness of the dragfinished surface was observed at the clearance and chipping area of the tools. To measure the surface roughness, 3D optical microscope IFM G4 by Alicona was used. The article concludes with a brief given to the wear of the media and their influence on the ability dragfinishing. (en)
|
| Title
| - Preparation of cutting edge of solid milling tools by the means of drag-finishing (en)
- Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů
- Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů (cs)
|
| skos:prefLabel
| - Preparation of cutting edge of solid milling tools by the means of drag-finishing (en)
- Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů
- Omílací média a jejich využití při úpravě drsnosti povrchu řezných nástrojů (cs)
|
| skos:notation
| - RIV/49777513:23210/14:43923813!RIV15-MSM-23210___
|
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...iv/cisloPeriodika
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/49777513:23210/14:43923813
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - roughness measurment; cutting edge; microgeometry; roughness; drag finishing (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...odStatuVydavatele
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| |
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...v/svazekPeriodika
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| - Zetek, Miroslav
- Švarc, Vojtěch
- Zetková, Ivana
|
| issn
| |
| number of pages
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)