About: Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/Vysledek, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
Description
  • I přes zjevné apologie dosavadních badatelů měla naše typografie jagellonského období jen příležitostný ráz. Hlavní důvody spatřujeme v slabém potenciálu řemesla i spisovatelské a překladatelské obce, v neexistenci samostatně vyprofilované nakladatelské sféry a ovšemže také v importem determinované ediční strategii. Doba, v níž se domácí postinkunábule zbavovaly pozdně gotických rysů, byla delší nežli u typografických velmocí Německa, Francie či Itálie, poněvadž většina českých tiskařů i řezáčů oživovala slohově starší ilustrační repertoár ad hoc ještě po celé první decennium 16. století. Pozdně gotického názoru se nejdříve oprostili Mikuláš Konáč (1514) a Pavel Olivetský (1520). Další generaci můžeme označit už za raně renesanční, i když intenzita, s níž se k novému tvarosloví hlásila, byla rozrůzněna ekonomickými aspekty jednotlivých živností: menší byla u chudšího Mikuláše Klaudyána (od 1518) a Oldřicha Velenského (od 1519) a silněji se projevila u kapitálově bohatšího Pavla Severina (od 1520) a Jiřího Štyrsy (od 1521). Období raně renesanční typografie trvalo u nás na rozdíl od Německa, Rakouska a Polska asi o dvě desetiletí déle. Za horní časovou hranici lze pokládat až 40. léta, kdy byla u Bartoloměje Netolického v Praze a u Jana Günthera v Prostějově poprvé přijata německá fraktura a kdy pražský Jan Kantor Had začal užívat pro sazbu celolatinského textu namísto švabachu už jen antikvu benátského typu. Tím se škála písmových druhů až do 19. století uzavřela.
  • I přes zjevné apologie dosavadních badatelů měla naše typografie jagellonského období jen příležitostný ráz. Hlavní důvody spatřujeme v slabém potenciálu řemesla i spisovatelské a překladatelské obce, v neexistenci samostatně vyprofilované nakladatelské sféry a ovšemže také v importem determinované ediční strategii. Doba, v níž se domácí postinkunábule zbavovaly pozdně gotických rysů, byla delší nežli u typografických velmocí Německa, Francie či Itálie, poněvadž většina českých tiskařů i řezáčů oživovala slohově starší ilustrační repertoár ad hoc ještě po celé první decennium 16. století. Pozdně gotického názoru se nejdříve oprostili Mikuláš Konáč (1514) a Pavel Olivetský (1520). Další generaci můžeme označit už za raně renesanční, i když intenzita, s níž se k novému tvarosloví hlásila, byla rozrůzněna ekonomickými aspekty jednotlivých živností: menší byla u chudšího Mikuláše Klaudyána (od 1518) a Oldřicha Velenského (od 1519) a silněji se projevila u kapitálově bohatšího Pavla Severina (od 1520) a Jiřího Štyrsy (od 1521). Období raně renesanční typografie trvalo u nás na rozdíl od Německa, Rakouska a Polska asi o dvě desetiletí déle. Za horní časovou hranici lze pokládat až 40. léta, kdy byla u Bartoloměje Netolického v Praze a u Jana Günthera v Prostějově poprvé přijata německá fraktura a kdy pražský Jan Kantor Had začal užívat pro sazbu celolatinského textu namísto švabachu už jen antikvu benátského typu. Tím se škála písmových druhů až do 19. století uzavřela. (cs)
  • In spite of obvious apologia of modern Czech researchers, our typography of Jagellon’s period has only an occasional character. The main reasons are a weak potential of writers’ and translators’ skills, absence of separately profiled publishing branch and the editorial strategy determined by the foreign import. The period in which our domestic early printed books disengaged from late Gothic features was longer than in typographic empires like Germany, France or Italy. That was due to the fact that the majority of Czech printers and cutters in the first decade of the 16th century were stimulated by the older illustrational repertoire. Mikuláš Konáč (1514) and Pavel Olivetský (1520) were the first who got rid of a late Gothic idiom. The next generation can already be considered to belong to the early Renaissance. The intensity, however, with which this generation adopted the new style varied because of economic aspects: it was adopted to a lesser degree by poorer Mikuláš Klaudián (1518) and Oldřich Velenský (1519); on the contrary richer Pavel Severin (1520) and Jiří Štyrsa (1521) adhered to it more vigorously. The twenties of the 16th century are analogically a period when the Renaissance decorative elements are being used in the domestic book binding. In this time we can also see somewhat belated reception of a humanistic written minuscule. The early Renaissance era of typography in our countries took about twenty years longer than in Germany, Austria and Poland. The upper time limit lies between the thirties and half of the forties of the 16th century when the Prague’s printer Jan Had started to use the Venetian type of antiqua (Roman type) instead of usual Schwabacher type when printing the books in Latin. Bartoloměj Netolický, who lived in Prague, and Jan Günther were the first in this time, too, who accepted the Blackletter as a distinctive type face of the Czech texts. (en)
Title
  • Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě
  • The beginning of Renaissance typography in Bohemia and Moravia (en)
  • Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě (cs)
skos:prefLabel
  • Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě
  • The beginning of Renaissance typography in Bohemia and Moravia (en)
  • Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě (cs)
skos:notation
  • RIV/45250669:_____/09:#0000027!RIV13-GA0-45250669
http://linked.open...avai/riv/aktivita
http://linked.open...avai/riv/aktivity
  • P(GA405/09/1413)
http://linked.open...iv/cisloPeriodika
  • 1-2
http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
http://linked.open...aciTvurceVysledku
http://linked.open.../riv/druhVysledku
http://linked.open...iv/duvernostUdaju
http://linked.open...titaPredkladatele
http://linked.open...dnocenehoVysledku
  • 333746
http://linked.open...ai/riv/idVysledku
  • RIV/45250669:_____/09:#0000027
http://linked.open...riv/jazykVysledku
http://linked.open.../riv/klicovaSlova
  • Bohemian Lands; Renaissance; book printing; Humanism; typography; book illustration; reading; history of literature (en)
http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
http://linked.open...odStatuVydavatele
  • CZ - Česká republika
http://linked.open...ontrolniKodProRIV
  • [5E3DE14E0BFB]
http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
  • Listy filologické
http://linked.open...in/vavai/riv/obor
http://linked.open...ichTvurcuVysledku
http://linked.open...cetTvurcuVysledku
http://linked.open...vavai/riv/projekt
http://linked.open...UplatneniVysledku
http://linked.open...v/svazekPeriodika
  • 132
http://linked.open...iv/tvurceVysledku
  • Voit, Petr
issn
  • 0024-4457
number of pages
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 58 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software