| Description
| - Maintaining germplasm genetic integrity is a key objective of long-term ex situ conservation. Periodic regeneration, performed on limited plots with small number of individuals, increases the risk of genetic drift and genetic diversity changes. In this study, six accessions of white flowered, dry seed pea varieties (Pisum sativum L. subsp. sativum var. sativum): Bohaty´r,Klatovsky´ zeleny´, Hana´k,Moravsky´ hrotovicky´ krajovy´, Raman and Viktoria-75 and four accessions of colour flowered, fodder pea (P. sativum subsp. sativum var. arvense (L.) Poiret: Arvika,C ˇ esky´ bana´n, Moravska´ krajova´ and Nike´, representing Czechoslovak varieties and landraces, bred over the last 40–80 years, were analyzed using ten microsatellite locus specific markers. Each accession was represented by 20 individual seeds of two temporally different samples, spanning the period of 20 or 40 years. Together with intra-accession variation (except of cv. Hana´k), evidence of genetic changes, e.g. differences in allele frequencies as well as genetic composition of sample, was detected in six out of ten accessions (Arvika, Bohaty´r, C ˇ esky´ bana´n, Moravsky´ hrotovicky´ krajovy´, Moravska´ krajova´ and Raman). Evidence of genetic erosion was found in three accessions (Cˇ esky´ bana´n, Moravsky´ hrotovicky´ krajovy´ and Raman), while in another three (Arvika, Bohaty´r and Moravska´ krajova´) the level of diversity was found to have increased. Moreover in three samples of Bohaty´r (2004) and Klatovsky´ zeleny´ (1963 and 2004), low levels of heterozygosity was detected. These results demonstrate that in pea, a selfpollinating and highly homozygous plant, the danger of the loss of genetic integrity exists. These findings are significant for long-term ex situ germplasm management. (en)
- Udržování genetické integrity kolekcí genových zdrojů je klíčovým cílem dlouhodobé ex situ konzervace. Periodicke regenerace, na malých pokusných parcelách s malým počtem rostlin, zvyšuje riziko genetického driftu a změn genetické rozmanitosti. V této studii, bylo hodnoceno šest bělokvětých odrůd polního hrachu (Pisum sativum L. subsp sativum var sativum): Bohaty'r, Klatovký Zelený , Hana'k, Moravský hrotovicky krajovy'', Raman a Viktoria -75 a čtyři odrůdy barevně kvetoucí, krmného hrachu (P. sativum subsp sativum var arvense (L.) Poiret: týden Arvika, C esky bana'n, Moravská Krajová %22a Nike%22, což představuje československé odrůdy a krajové odrůdy , pěstované v posledních 40-80 letech. Byly analyzovány pomocí deseti mikrosatelitních lokus specifických markerů. Každá odrůda byla zastoupena 20 semeny, dvou vzorků různých období, překlenující období 20 nebo 40 let. Současně byla detekována vnitrodruhová variabilita (s výjimkou odr. Hana'k), jako důkaz genetických změn, např. rozdíly ve frekvencích alel , stejně jako genetickém složení vzorku, u šesti z deseti odrůd (Arvika, Bohaty'r, Cesky bana'n, Moravský %22hrotovicky%22 krajovy %22, Moravská To Krajová%22 a Raman). Důkaz genetické eroze byl nalezen ve třech odrůdách Cesky bana'n, Moravský hrotovicky krajovy %22a Raman), zatímco u jiných tří (Arvika, Bohatyr a Moravská Krajová %22) bylo zjištěno, že se zvýšila úroveň rozmanitosti. Navíc ve třech vzorcích Bohaty'r (2004) a Klatovský Zelený (o 1963 a 2004), byla zjištěna nízká úroveň heterozygotnosti . Tyto výsledky ukazují, že u hrachu, samosprašné a vysoce homozygotní rostliny, nebezpečí ztráty genetické integrity existuje. Tato zjištění jsou významná pro dlouhodobé ex situ vedení kolekcí.
- Udržování genetické integrity kolekcí genových zdrojů je klíčovým cílem dlouhodobé ex situ konzervace. Periodicke regenerace, na malých pokusných parcelách s malým počtem rostlin, zvyšuje riziko genetického driftu a změn genetické rozmanitosti. V této studii, bylo hodnoceno šest bělokvětých odrůd polního hrachu (Pisum sativum L. subsp sativum var sativum): Bohaty'r, Klatovký Zelený , Hana'k, Moravský hrotovicky krajovy'', Raman a Viktoria -75 a čtyři odrůdy barevně kvetoucí, krmného hrachu (P. sativum subsp sativum var arvense (L.) Poiret: týden Arvika, C esky bana'n, Moravská Krajová %22a Nike%22, což představuje československé odrůdy a krajové odrůdy , pěstované v posledních 40-80 letech. Byly analyzovány pomocí deseti mikrosatelitních lokus specifických markerů. Každá odrůda byla zastoupena 20 semeny, dvou vzorků různých období, překlenující období 20 nebo 40 let. Současně byla detekována vnitrodruhová variabilita (s výjimkou odr. Hana'k), jako důkaz genetických změn, např. rozdíly ve frekvencích alel , stejně jako genetickém složení vzorku, u šesti z deseti odrůd (Arvika, Bohaty'r, Cesky bana'n, Moravský %22hrotovicky%22 krajovy %22, Moravská To Krajová%22 a Raman). Důkaz genetické eroze byl nalezen ve třech odrůdách Cesky bana'n, Moravský hrotovicky krajovy %22a Raman), zatímco u jiných tří (Arvika, Bohatyr a Moravská Krajová %22) bylo zjištěno, že se zvýšila úroveň rozmanitosti. Navíc ve třech vzorcích Bohaty'r (2004) a Klatovský Zelený (o 1963 a 2004), byla zjištěna nízká úroveň heterozygotnosti . Tyto výsledky ukazují, že u hrachu, samosprašné a vysoce homozygotní rostliny, nebezpečí ztráty genetické integrity existuje. Tato zjištění jsou významná pro dlouhodobé ex situ vedení kolekcí. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)