About: Směnné kursy jako nástroj mocenské politiky v Římsko-německé říši počátkem čtyřicátých let 16. století     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : http://linked.opendata.cz/ontology/domain/vavai/Vysledek, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
Description
  • Studie se zabývá problematikou měnové integrace Římsko-německé říše, jejímž hlavním výsledkem bylo přijetí tří říšských mincovních řádů z let 1524, 1551 a 1559 a následné novely říšského mincovního řádu z roku 1566. Všechna tato jednání probíhala v určitém mocensko-politickém kontextu a každý ze zmíněných mincovních řádů byl ve svém výsledku výhodný jen pro část říšských stavů. Za významný mezník v tomto procesu považuje autor počátek čtyřicátých let 16. století, kdy ještě existovala možnost kompromisního řešení náboženských rozporů v rámci říše, a kdy byla i opoziční říšská knížata ochotna podílet se finančně i osobně na habsburských válečných operacích v dlouhodobých konfliktech s Francií a s Osmanskou říší. Když po porážce Habsburků v Uhrách (1541) začala Osmanská říše znovu intenzivně ohrožovat habsburské dědičné země v Podunají, vyslovil říšský sněm roku 1542 souhlas s financováním říšského vojska, které mělo být do těchto končin vypraveno. Přípravu tohoto tažení provázela i důležitá jednání o platební síle peněz, kterými měla tato vojska disponovat a kterými měla hradit svoje výdaje na rakouském území. Tak vznikla dohoda o směnných kursech konkrétních mincí, která odráží realitu tehdejšího evropského peněžního oběhu přesněji, než říšské mincovní řády. Mincovní dohoda z roku 1542 totiž zahrnovala nejen hlavní zlaté a stříbrné mince, vydávané v rámci jednotlivých měnových systémů uvnitř říše, ale i některé ražby zahraniční, u kterých se dalo předpokládat, že jimi budou najaté žoldnéřské oddíly disponovat.
  • Studie se zabývá problematikou měnové integrace Římsko-německé říše, jejímž hlavním výsledkem bylo přijetí tří říšských mincovních řádů z let 1524, 1551 a 1559 a následné novely říšského mincovního řádu z roku 1566. Všechna tato jednání probíhala v určitém mocensko-politickém kontextu a každý ze zmíněných mincovních řádů byl ve svém výsledku výhodný jen pro část říšských stavů. Za významný mezník v tomto procesu považuje autor počátek čtyřicátých let 16. století, kdy ještě existovala možnost kompromisního řešení náboženských rozporů v rámci říše, a kdy byla i opoziční říšská knížata ochotna podílet se finančně i osobně na habsburských válečných operacích v dlouhodobých konfliktech s Francií a s Osmanskou říší. Když po porážce Habsburků v Uhrách (1541) začala Osmanská říše znovu intenzivně ohrožovat habsburské dědičné země v Podunají, vyslovil říšský sněm roku 1542 souhlas s financováním říšského vojska, které mělo být do těchto končin vypraveno. Přípravu tohoto tažení provázela i důležitá jednání o platební síle peněz, kterými měla tato vojska disponovat a kterými měla hradit svoje výdaje na rakouském území. Tak vznikla dohoda o směnných kursech konkrétních mincí, která odráží realitu tehdejšího evropského peněžního oběhu přesněji, než říšské mincovní řády. Mincovní dohoda z roku 1542 totiž zahrnovala nejen hlavní zlaté a stříbrné mince, vydávané v rámci jednotlivých měnových systémů uvnitř říše, ale i některé ražby zahraniční, u kterých se dalo předpokládat, že jimi budou najaté žoldnéřské oddíly disponovat. (cs)
  • The study deals with the question of monetary integration of the Holy Roman Empire, the main result of which was the adoption of the three imperial mint orders from 1524, 1551 and 1559 and the subsequent amendment to the imperial mint order from 1566. All of these acts were conducted against a certain power-politics backdrop, and the result of each of the mint orders referred to was advantageous only for a certain part of the imperial estates. The author sees the beginning of the 1540s as a significant turning point in this process, when there was still the possibility of a compromise solution to the religious disputes within the empire, and when even the opposition imperial princes were willing to contribute financially and personally to the Habsburgs' military operations in the long-term conflicts with France and the Ottoman Empire. After the Ottoman Empire began once again to present an intense threat to the Habsburgs' hereditary lands in the Danube region having defeated the Habsburgs in Hungary (1541), in 1542 the Imperial Assembly expressed consent to the financing of the imperial army which was meant to be sent to this area. The preparation of this campaign was also accompanied by important negotiations on the buying power of the money which this army was supposed to have and which it was to use to cover its expenses on Austrian territory. In this way an operative agreement was reached on the exchange rates of specific coins that reflected the reality of the then valid European currency circulation far more accurately than the actual imperial mint orders, because the mint agreement from 1542 (which up till now has not been dealt with by the literature about the empire's monetary integration) covered not only the main gold and silver coins issued under the individual currency systems within the empire, but also certain foreign coinages which the hired mercenary units would have been assumed to have. (en)
Title
  • Směnné kursy jako nástroj mocenské politiky v Římsko-německé říši počátkem čtyřicátých let 16. století
  • Směnné kursy jako nástroj mocenské politiky v Římsko-německé říši počátkem čtyřicátých let 16. století (cs)
  • Exchange rates as a tool of power politics in the Holy Roman Empire at the beginning of the 1540s (en)
skos:prefLabel
  • Směnné kursy jako nástroj mocenské politiky v Římsko-německé říši počátkem čtyřicátých let 16. století
  • Směnné kursy jako nástroj mocenské politiky v Římsko-německé říši počátkem čtyřicátých let 16. století (cs)
  • Exchange rates as a tool of power politics in the Holy Roman Empire at the beginning of the 1540s (en)
skos:notation
  • RIV/00216275:25210/14:39899257!RIV15-GA0-25210___
http://linked.open...avai/riv/aktivita
http://linked.open...avai/riv/aktivity
  • P(GAP405/12/1000)
http://linked.open...iv/cisloPeriodika
  • 3
http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
http://linked.open...aciTvurceVysledku
http://linked.open.../riv/druhVysledku
http://linked.open...iv/duvernostUdaju
http://linked.open...titaPredkladatele
http://linked.open...dnocenehoVysledku
  • 45421
http://linked.open...ai/riv/idVysledku
  • RIV/00216275:25210/14:39899257
http://linked.open...riv/jazykVysledku
http://linked.open.../riv/klicovaSlova
  • 1542; Holy Roman Empire; Monetary integration; Exchange rates; Money (en)
http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
http://linked.open...odStatuVydavatele
  • CZ - Česká republika
http://linked.open...ontrolniKodProRIV
  • [1BB64F551D41]
http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
  • Český časopis historický
http://linked.open...in/vavai/riv/obor
http://linked.open...ichTvurcuVysledku
http://linked.open...cetTvurcuVysledku
http://linked.open...vavai/riv/projekt
http://linked.open...UplatneniVysledku
http://linked.open...v/svazekPeriodika
  • 112
http://linked.open...iv/tvurceVysledku
  • Vorel, Petr
issn
  • 0862-6111
number of pages
http://localhost/t...ganizacniJednotka
  • 25210
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 48 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software