| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| Description
| - Financování terciárního vzdělávání následuje reformní dění v celém tomto sektoru vzdělávání. Finanční krize jen urychlila procesy reflexe možností financování velké expanze terciárního vzdělávání, kdy již tak napnuté rozpočty terciárního sektoru vzdělávání byly v mnoha případech vystaveny tlaku veřejných rozpočtů v důsledku krize. Financování ovlivňuje vytváření prostředí, v němž by instituce měly fungovat tak, aby naplňovaly společenskou i osobní potřebu, která je na ně kladena. Expanze otevřela terciární vzdělávání v rozvíjejícím se spektru institucí mnohem větší části populace a otevřelo se tak i téma kvality poskytovaného vzdělání těmito institucemi. Jeden z rozhodujících důrazů ve financování tak směřuje na posuzování efektivity, což s sebou nese masový přechod k financování podle výkonu. Příklady konkrétních zemí ukazují, jak různé systémy terciárního vzdělávání procházejí reformou, jaké cíle upřednostňují a jak rozdílné mohou být mechanismy financování zvolené k jejich dosažení. Překvapivě veliké se ukazují rozdíly mezi zeměmi v odměňování učitelů. V některých případech se dá jistě hovořit o tom, že jejich odměňování představuje rizikový faktor pro rozvoj institucí a terciárního vzdělávání, protože vyučující představují zásadní faktor k naplnění rozmanitých charakteristik kvality vzdělávání a cílového chování terciárních institucí. Další příklady zemí ukazují, jak má financování podle kvality obvykle za cíl také profilování institucí, a výsledky jsou tak chápány strukturovaně podle charakteru instituce. To úzce souvisí s pozicí výzkumu v instituci a podporou jeho excelence. Posledním tématem je pak to, jak programy podpory internacionalizace a mobility ovlivňují prostředí, v němž jsou standardně financovány vysoké školy. Program Erasmus+ nejen podpoří mobilitu, ale například umožní studentům čerpat půjčky na magisterské studium v zahraničí.
- Financování terciárního vzdělávání následuje reformní dění v celém tomto sektoru vzdělávání. Finanční krize jen urychlila procesy reflexe možností financování velké expanze terciárního vzdělávání, kdy již tak napnuté rozpočty terciárního sektoru vzdělávání byly v mnoha případech vystaveny tlaku veřejných rozpočtů v důsledku krize. Financování ovlivňuje vytváření prostředí, v němž by instituce měly fungovat tak, aby naplňovaly společenskou i osobní potřebu, která je na ně kladena. Expanze otevřela terciární vzdělávání v rozvíjejícím se spektru institucí mnohem větší části populace a otevřelo se tak i téma kvality poskytovaného vzdělání těmito institucemi. Jeden z rozhodujících důrazů ve financování tak směřuje na posuzování efektivity, což s sebou nese masový přechod k financování podle výkonu. Příklady konkrétních zemí ukazují, jak různé systémy terciárního vzdělávání procházejí reformou, jaké cíle upřednostňují a jak rozdílné mohou být mechanismy financování zvolené k jejich dosažení. Překvapivě veliké se ukazují rozdíly mezi zeměmi v odměňování učitelů. V některých případech se dá jistě hovořit o tom, že jejich odměňování představuje rizikový faktor pro rozvoj institucí a terciárního vzdělávání, protože vyučující představují zásadní faktor k naplnění rozmanitých charakteristik kvality vzdělávání a cílového chování terciárních institucí. Další příklady zemí ukazují, jak má financování podle kvality obvykle za cíl také profilování institucí, a výsledky jsou tak chápány strukturovaně podle charakteru instituce. To úzce souvisí s pozicí výzkumu v instituci a podporou jeho excelence. Posledním tématem je pak to, jak programy podpory internacionalizace a mobility ovlivňují prostředí, v němž jsou standardně financovány vysoké školy. Program Erasmus+ nejen podpoří mobilitu, ale například umožní studentům čerpat půjčky na magisterské studium v zahraničí. (cs)
- Financing of tertiary education follows other reform processes in this sector of education. The financial crisis has only accelerated rethinking the limits of funding the large expansion of tertiary education, when already stretched tertiary budgets have in many cases come under further pressure of reduced public budgets. Financing influences the environment where institutions should function so as to meet social as well as personal requirements. The expansion has opened access to tertiary education for a much larger part of population while substantially diversifying the range of educational institutions and bringing the quality of education provided to the fore. One of crucial aspects of funding is assessing its effectiveness which implies a mass transition to performance-based funding. Examples of selected countries show how different systems of tertiary education have been reformed, what aims and objectives they follow and how different can be funding mechanisms chosen to achieve them. The differences in teachers' pay are surprisingly large between the countries. In some cases we can certainly consider the remuneration to be a risk factor, both for the development of individual institutions and the whole tertiary education, because teachers are crucial for quality education and for the target behaviour of tertiary institutions. Other examples show how the quality-based funding also usually aims at the profiling of institutions, their outcomes being specified in a structured way according to their character. This is closely related to the position of research in the institution and the support of its excellence. The last topic is how programmes promoting internationalisation and mobility affect the whole funding environment Erasmus+ not only supports the mobility, but, for example, allows students to draw loans for their master's degree abroad. (en)
|
| Title
| - Financování vysokých škol ve světě
- Financování vysokých škol ve světě (cs)
- Higher education institutions funding around the world (en)
|
| skos:prefLabel
| - Financování vysokých škol ve světě
- Financování vysokých škol ve světě (cs)
- Higher education institutions funding around the world (en)
|
| skos:notation
| - RIV/00216208:11410/13:10192152!RIV14-MSM-11410___
|
| http://linked.open...avai/predkladatel
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivita
| |
| http://linked.open...avai/riv/aktivity
| |
| http://linked.open...vai/riv/dodaniDat
| |
| http://linked.open...aciTvurceVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/druhVysledku
| |
| http://linked.open...iv/duvernostUdaju
| |
| http://linked.open...titaPredkladatele
| |
| http://linked.open...dnocenehoVysledku
| |
| http://linked.open...ai/riv/idVysledku
| - RIV/00216208:11410/13:10192152
|
| http://linked.open...riv/jazykVysledku
| |
| http://linked.open.../riv/klicovaSlova
| - Performance Indicators; Formula Funding; Funding Mechanisms; Higher Education Institutions; Tertiary Education (en)
|
| http://linked.open.../riv/klicoveSlovo
| |
| http://linked.open...ontrolniKodProRIV
| |
| http://linked.open...i/riv/mistoVydani
| |
| http://linked.open...vEdiceCisloSvazku
| |
| http://linked.open...i/riv/nazevZdroje
| - Financování vysokých škol ve světě
|
| http://linked.open...in/vavai/riv/obor
| |
| http://linked.open...ichTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...v/pocetStranKnihy
| |
| http://linked.open...cetTvurcuVysledku
| |
| http://linked.open...UplatneniVysledku
| |
| http://linked.open...iv/tvurceVysledku
| - Ryška, Radim
- Bartušek, Aleš
- Koucký, Jan
|
| number of pages
| |
| http://purl.org/ne...btex#hasPublisher
| - Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta
|
| https://schema.org/isbn
| |
| http://localhost/t...ganizacniJednotka
| |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)