| Description
| - Identita každého moderního národního města vznikala nejen z jeho dějin a tradic, ale především z vymezení se vůči druhým, odlišným, cizím identitám. Toto ohraničení se mělo samozřejmě nejen dopady politickospolečenské, kulturní, ale i svou symbolickou rovinu (včetně roviny jazykové). Praha, hlavní město českých zemí, od šedesátých let 19. století jednoznačně české město, se ve své moderní historii musela ohraničovat vůči státům, na jejichž území se nacházela (do 28. října 1918 byla třetiřadým hlavním zemským městem rakousko-uherské monarchie, poté až do 15. března 1939 hlavním městem suverénní první a okleštěné druhé Československé republiky, od března pak hlavním městem protektorátu Čechy a Morava pod přímým vlivem nacistického Německa a po osvobození v květnu 1945 hlavním městem obnovené Československé republiky, která se ovšem stala satelitním státem Sovětského svazu). Praha ovšem současně představovala až do roku 1941 prostor, kde se setkávaly, propojovaly a střetávaly osudy české většiny a německé a židovské strukturované menšiny (převážně šlo o asimilanty, od 90. let předminulého století začala v Praze působit sionistická ideologie). Židovská ortodoxie byla menšinovou orientací. Tato trojjedinost, typická pro řadu středoevropských měst, skončila tragédií židovských transportů během druhé světové války (v roce 1943 byla Praha podle nacistů již %22čistým%22 městem) a vyhnáním (od května 1945) a vysídlením (od ledna 1946 do konce tohoto roku) pražských Němců.
- Identita každého moderního národního města vznikala nejen z jeho dějin a tradic, ale především z vymezení se vůči druhým, odlišným, cizím identitám. Toto ohraničení se mělo samozřejmě nejen dopady politickospolečenské, kulturní, ale i svou symbolickou rovinu (včetně roviny jazykové). Praha, hlavní město českých zemí, od šedesátých let 19. století jednoznačně české město, se ve své moderní historii musela ohraničovat vůči státům, na jejichž území se nacházela (do 28. října 1918 byla třetiřadým hlavním zemským městem rakousko-uherské monarchie, poté až do 15. března 1939 hlavním městem suverénní první a okleštěné druhé Československé republiky, od března pak hlavním městem protektorátu Čechy a Morava pod přímým vlivem nacistického Německa a po osvobození v květnu 1945 hlavním městem obnovené Československé republiky, která se ovšem stala satelitním státem Sovětského svazu). Praha ovšem současně představovala až do roku 1941 prostor, kde se setkávaly, propojovaly a střetávaly osudy české většiny a německé a židovské strukturované menšiny (převážně šlo o asimilanty, od 90. let předminulého století začala v Praze působit sionistická ideologie). Židovská ortodoxie byla menšinovou orientací. Tato trojjedinost, typická pro řadu středoevropských měst, skončila tragédií židovských transportů během druhé světové války (v roce 1943 byla Praha podle nacistů již %22čistým%22 městem) a vyhnáním (od května 1945) a vysídlením (od ledna 1946 do konce tohoto roku) pražských Němců. (cs)
- The identity of every modern national city arose not only from its history and traditions, but primarily from delimiting itself in relation to other, different, foreign identities. This delimitation naturally had not only politico-social and cultural repercussions, but also its symbolic level (including the language one). Prague, the capital of the Czech lands, from the 1860s unequivocally a Czech city, had, in its modern history, to delimit itself in relation to states on whose territory it was located. (Until October 28, 1918, it was a third class provincial capital of the Austro-Hungarian Monarchy; afterwards, until March 15, 1939, capital of the sovereign First and truncated Second Czechoslovak Republic; from March, the capital of the Protectorate of Bohemia and Moravia under the direct influence of Nazi Germany, and after liberation in May 1945, the capital of the renewed Czechoslovak Republic, which, however, became a satellite state of the Soviet Union). At the same time, however, Prague represent, until 1941, the space where fates of the Czech majority and the German and Jewish structured majorities (mainly they were people who assimilated; from the 1890s the Zionist ideology began to have influence in Prague) met and merged. Jewish Orthodoxy was the minority orientation. (en)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)