Description
| - The chapter presents the basic view of pain during childhood, its identification, pharmacological and nonpharmacological treatments, and prevention. A separate part deals with recurring abdominal pain, headaches (primary and secondary), motor apparatus pain (of mechanical and imflammatory character), newborn pain and postoperative analgesia. Neurobiological research of recent decades has made significant inroads into understanding the development of the nervous system and pathophysiology of pain. The involved anatomical structures and their functions responsible for transmission and modulation of pain are present already in fetuses at 26 weeks of gestation. The goal of early detection and treatment of childhood pain is the prevention of its long-term consequences (worse tolerance and increased sensitivity to pain, tendency toward anxiety, hyperactivity, changes in temperament, level of speech and memory). Due to the interindividual variability of pain perception, its assessment requires measuring of quality, intensity and location of pain, using appropriate tools and scales by the personnel and/or the patient himself. Pain categories (acute, chronic/recurrent) vary by duration, usual reactivity of the patient and the preventative or therapeutic approach.15-20% of children and adolescents suffer from chronic/recurrent pain (most frequently headaches, abdominal and motor apparatus pain). In some patients, pain is a stress signal, manifested clinically by somatic or emotional expressions. (en)
- V rozsahu kapitoly je zmíněn základní pohled na bolest v období dětství, možnosti její identifikace, nefarmakologické a farmakologické léčby a prevence. Ve speciální části je věnována pozornost problematice opakovaných bolestí břicha, hlavy (primární, sekundární) a pohybového aparátu (bolest mechanického, zánětlivého charakteru), novorozenecké bolesti a pooperační analgezii. Neurobiologický výzkum shromáždil v posledních desetiletích nové poznatky o vývoji nervového systému a patofyziologii bolesti. Příslušné anatomické struktury a jejich funkce, odpovídající za přenos a modulování bolesti jsou přítomny již u fétu ve 26. týdnu gestačního věku. Cílem včasného rozpoznání a léčby dětské bolesti je prevence jejích dlouhodobých důsledků (horší tolerance a vyšší senzitivita k bolesti, sklon k úzkostnosti, hyperaktivita, změny temperamentu, úrovně řeči, paměti). Vzhledem k interindividuální variabilitě vnímání bolesti vyžaduje (pain assessment) měření kvality, intenzity a lokalizace bolesti použití pomůcek a stupnic (scales) hodnocení personálem či pacientem samotným. Kategorie bolesti (akutní, chronická /rekurentní) se vzájemně liší dobou trvání, obvyklou reaktivitou pacienta a preventivním či léčebným přístupem. Chronická/rekurentní bolest postihuje až 15-20% dětí a dospívajících (nejčastěji bolest hlavy, břicha, pohybového aparátu). U části pacientů jde o signál stresu, manifestující se klinicky somatickými a emočními projevy (poruchy fyziologických funkcí, funkce imunitního systému, neuroendokrinní osy, disharmonie tělesného, psychického a sociálního vývoje).
- V rozsahu kapitoly je zmíněn základní pohled na bolest v období dětství, možnosti její identifikace, nefarmakologické a farmakologické léčby a prevence. Ve speciální části je věnována pozornost problematice opakovaných bolestí břicha, hlavy (primární, sekundární) a pohybového aparátu (bolest mechanického, zánětlivého charakteru), novorozenecké bolesti a pooperační analgezii. Neurobiologický výzkum shromáždil v posledních desetiletích nové poznatky o vývoji nervového systému a patofyziologii bolesti. Příslušné anatomické struktury a jejich funkce, odpovídající za přenos a modulování bolesti jsou přítomny již u fétu ve 26. týdnu gestačního věku. Cílem včasného rozpoznání a léčby dětské bolesti je prevence jejích dlouhodobých důsledků (horší tolerance a vyšší senzitivita k bolesti, sklon k úzkostnosti, hyperaktivita, změny temperamentu, úrovně řeči, paměti). Vzhledem k interindividuální variabilitě vnímání bolesti vyžaduje (pain assessment) měření kvality, intenzity a lokalizace bolesti použití pomůcek a stupnic (scales) hodnocení personálem či pacientem samotným. Kategorie bolesti (akutní, chronická /rekurentní) se vzájemně liší dobou trvání, obvyklou reaktivitou pacienta a preventivním či léčebným přístupem. Chronická/rekurentní bolest postihuje až 15-20% dětí a dospívajících (nejčastěji bolest hlavy, břicha, pohybového aparátu). U části pacientů jde o signál stresu, manifestující se klinicky somatickými a emočními projevy (poruchy fyziologických funkcí, funkce imunitního systému, neuroendokrinní osy, disharmonie tělesného, psychického a sociálního vývoje). (cs)
|